fisus

Po hodně dlouhé době pro mě bylo zklamáním už sledování nominovaných snímků. Vždycky se najde nějaký, co mě neosloví, ale většina jich stojí za to. A letos? Dva muzikály, o které bych jinak ani nezavadil a vlastně bych o nic nepřišel, vítězný snímek Anora, kterým jsem se docela protrápil, podivný snímek Nickel boys, natočený zajímavou formou, ale velmi chladně, stopáží přepálený Brutalista, ale také povedené filmy Substance, Navždy s vámi, druhá Duna, Bob Dylan a Konkláve. Ceremoniál se nesl v celkem nudném duchu a nepřinesl nic, co by si člověk pamatoval ještě alespoň pár dní.

Vidět Hrachovcovou "hrát" je fyzická bolest a utrpení. Horší "herečka" u nás je snad už jen Smetana.

Přesně film, co jsem chtěl během vánočních svátků vidět. Drsné, ponuré, mrazivé a pravdivé.  V kině moc velký výběr nebyl, ale tímhle jsem se opravdu trefil do svého vkusu.