Poslední recenze (27)
Jakub a Sara - Epizoda 1 (2025) (epizoda)
Jakub a Sára patří primárně na Prima+. Skeče u nás zkrátka nemají dlouhou tradici. Do lineárního vysílání (zatím) nepatří. V tomto vidím zásadní problém. Neosloví masy diváků. Dva hlavní tábory jsou jasně dané. Jedni milují laskavý humor připomínající jim dobu mládí. Mladší tíhnou k tzv. fekálnímu humoru plnému vulgárností. Tento formát a námět mi vyhovuje. Proč? Neberu se moc vážně. Nastavené zrcadlo mi přijde inspirativní. Nepředstavuje pro mě nějaké ohrožení. Umím se zasmát i sám sobě. Během sledování si hlavně udržte odstup. Neberte se vážně. V opačném případě budete dotčené/í a nerozdýcháte to.

Hrdina (2024) (seriál)
Baví mě číst recenze. Kecám, nebaví. Hlavně se jimi neřídím při výběru, na co se budu dívat. Většinou totiž mají zažitou představu, jak by měl vypadat daný projekt. Každou odchylku trestají. Nebo se jedná o změť slov a vět, místo pouhého:"Nemám rád toho a onoho." Ale grafomanskou mánii musí ukojit. Další kategorií jsou vyznavači kvality produkce veřejnoprávních médií, kteří neuznají, že by i komerční média mohla vyprodukovat něco kvalitního. Zkrátka pozéři. Hrdina se mi líbil. Často se nestává v české produkci, aby proudila chemie mezi hlavními hrdiny. Čeští herci se berou tak vážně, až jsou k smíchu. Čest výjimkám, jakými jsou třeba Hrdina v čele s Janem Nedbalem. Fakt jsem se bavil. To se u kriminálek nesmí? Neberte se tak vážně.

Maestro v d moll (2022) (seriál)
I přes otevřenost vůči turistům zůstávají Řekové často lapeni svými tradicemi řídícími jejich každodenní životy. Bez ochoty k jejich změně. Tento druh seriálů potřebují jako koza drbání. Odraz nastaveného zrcadla není totiž příliš lichotivý. Rozhodně se nejedná o telenovelu, ve které je děj příliš natahován kvůli vysokému počtu dílů. Vše v naprosté symbióze funguje a výsledek je, nejen na řecké a Netflixácké poměry, vynikající.