Schlierkamp

Americký akční film se S. Seagalem v hlavní roli. Mistr bojových umění tentokrát ztvárňuje bývalého příslušníka elitních jednotek Shanea Danielse, který byl neprávem odsouzen na šest let do vězení, a přišel tak o své jméno a zejména svou ženu. Seagal se rozhodne pomoci mladé čínské dívce a jejímu strýčkovi v nesnázích a zaplete tak do války mezi čínskou drogovou mafií a zkorumpovanou čínskou armádou. Svým typickým bojovým uměním, kterému ani hercův vyšší věk neubralo nic na efektivitě, a rozvahou při všech činnostech, si ihned získá uznání všech účinkujících. Kromě asijské dívky zachránil svými údery a kopy před nebezpečím mladíka, z něhož se vyklubal syn zámožného ruského imigranta a podnikatele Vlada (V. Kravchenko), který se poté se svou skupinou střelců připojil na stranu Seagala. Bylo nutné zneškodnit nebezpečného zkorumpovaného kriminalistu (J. Wasserman) sloužícího Číňanům. Tato likvidace se odehrála před Vladovým domem, kam předtím bez většího uvážení vtrhli. V okamžiku, kdy si čínští mafiáni a bývalí vojáci vyřešili své spory, zůstal už pro Danielse jediný protivník, a sice muž nazývaný Plukovník (B. Mann), jenž s ledovým klidem zneškodnil hlavu tamější čínské mafie. Divák by čekal, že finální souboj bude aspoň trochu dramatický, ale S. Seagal nedal Plukovníkovi vůbec šanci a ukončil jeho působení v tomto filmu stejně nekompromisně jako se všemi ostatními protivníky. Režisér K. Waxman natočil poměrně slušný akční film, který sice nebude patřit mezi Seagalovy nejúspěšnější filmová díla, nicméně rozhodně se nejedná o propadák a průměrné hodnocení je dle mého názoru odpovídající.

Britský film natočený podle slavného stejnojmenného románu A. C. Doyla vyprávějící o nejslavnějším detektivovi všech dob a jeho slavném případu související se strašidelnou pověstí o pekelném psu. V tomto filmovém zpracování z roku 1959 ztvárnil roli Sherlocka Holmese P. Cushing, detektivova věrného druha dr. Watsona A. Morell a další významnou postavu sira Henryho Baskervilla známý Ch. Lee. Snímek se románové předlohy drží pouze na začátku, v dalším průběhu se film od Doylova příběhu začíná dosti lišit, ačkoli hlavní dějová linie zůstala pochopitelně zachována. Největší nesrovnalost spatřuji v postavě paní Stapletonové, která byla v knize vykreslena jako kladná hrdinka s náklonností k ohrožovanému siru Henrymu, zatímco ve filmu je zobrazena jako přímý spolupachatel tajemných vražd. Současně vztah mezi Holmesem a sirem Henrym byl ve snímku mnohem více vyostřený a nepřátelský než v knize. V roli doktora Mortimera, jenž požádal Holmese o pomoc, se objevil démonický F. de Wolff. Za snímkem stojí režisér T. Fisher, známý autor britských hororových filmů, z dnešního pohledu mírných, ale v tehdejší době na ně jistě diváci pohlíželi jinak. Nemohu si pomoci, ale příběh byl pro filmové účely příliš zjednodušen a zkrácen a v některých ohledech se proto může zdát odfláknutý. Mnoho důležitých indicií a dokonce postav bylo ve snímku zcela vynecháno, až se může zdát, že vyšetřovatelé zločinů v ponurém prostředí devonských blat a mokřin mezi městy Plymouth a Exeter, nemají dostatek důkazů a stop pro odhalení pachatele. Jsem nucen proto tento snímek hodnotit jako podprůměrný a ocenit lze pouze nesmrtelné dílo sira A. C. Doyla. Dovolím si na tomto místě mimořádně skromně ocenit i autora těchto komentářů, neboť se mu tímto podařilo napsat tisíc rozvitých textů popisující filmy a názory na ně v průběhu třinácti let. V této činnosti se pokusím pokračovat a nadále psát filmové komentáře, které jsou určené zejména pro mě, abych byl schopen si připomenout filmy, o nichž jsem v průběhu let ztratil přesné povědomí. Z tohoto důvodu se omlouvám případným dalším čtenářům za časté popisování příběhu neboli spoilerování, které je ale pro účely výše popsané nezbytné.

Československé historické drama natočené podle knihy V. Körnera z období konce třicetileté války, tedy poloviny 17. století, kdy se vrací vojenský zběh Eliáš Haukvic na svůj rodný statek. Pro vojenské zběhy se v té době používal výraz psí kůže a znamenal, že takový člověk nemá žádné právo a kdokoli ho může beztrestně usmrtit. V hlavní roli Eliáše, který jen o vlas unikl smrti ve vleklém vojenském konfliktu a spolu se svými dvěma přeživšími druhy se ubírají mrtvou a pustou krajinou směrem k česko-moravsko-rakouskému trojmezí, kde má být Eliášovo rodiště, se objevil V. Jandák. Na zemědělské usedlosti patřící původně Eliášovým rodičům, kteří byly však zabiti švédskými vojáky, momentálně hospodaří Eliášův strýc s jeho ženou, bývalou služkou. Nastávají dramatické minuty boje o nadvládu nad statkem, do něhož zasahuje svými intrikami zákeřná statkářka a zejména církev, jež usilovala o přičlenění Haukvicova svobodného statku do své moci a majetku. Eliášova strýce, jenž se musel vypořádat s nově nastalou situací, ztvárnil V. Besser a jeho nehodnou ženu E. Hudečková. Církevní hodnostáře představoval mladý, až příliš ambiciózní kněz P. Trávníček, jenž za svou drzost draze zaplatil, a umírněný, ale zásadový a neoblomný páter P. Kostka. Do Eliášových věrných druhů z kruté války byli obsazeni K. Heřmánek a L. Vaculík. Ve vedlejší roli se ukázala i Eliášova sestra v podání V. Jeníkové, která počala potomka další generaci Haukviců právě s K. Heřmánekem, který se jí dvořil a kterého usmrtil rozlícení dav vesničanů pod páterovým vedením. Historický snímek A. Moskalyka, jenž hodnotím průměrně, ukazuje beznadějnou, temnou a krutou dobu, kdy naše země byly vypleněny a spravedlnosti mohl člověk dosáhnout pouze se zbraní v ruce.