janececek

Stokrát viděný příběh, nicméně jeden z posledních snímků Willise, který se dá sledovat.

Nebudeme si nic nalhávat, celý film táhne ústřední dvojice, jejichž vzájemnou chemii je radost sledovat. Nicméně pochvalu zasluhuje aj Steve Carell, který oba (k mému překvapení) skvěle doplňuje. Velmi příjemná žánrová jednohubka - spíše drama než komedie, aneb příběh ze života. 70%

Těžko hodnotit, neznám detailně bujarý život Amy, ani jsem (zatím) neviděl dokument z roku 2015, nicméně se jedná o mnohem komplexnější životopis než nám nabídli tvůrci v případě Boba Marleyho. Velká škoda, že se celý příběh točí pouze okolo vztahu s Blakem, který sice sehrál v jejím životě velkou roli, každopádně v reálu musel bejt tak tisíckrát toxičtější. Kdyby měli koule zabřednout víc do hloubky (možná nemohli?), mohlo z toho být špičkové drama. Takhle sledujeme příběh, který je pravda technicky skvěle zvládnutý, avšak nepřináší vůbec ale vůbec nic nového - kolik takových námětů už bylo? Díky bohu se tu alespoň nepřešlapuje úplně naslepo mezi jednotlivými událostmi a jako celek to zkrátka funguje. Tleskám Marisa Abela, Amy ji neskutečně sedla, vlastně celý casting byl velmi povedený. Adekvátně 70%.

Bob Marley byl velmi kontroverzní člověk, zatímco z filmu vychází dost neutrálně, ploše. Autoři bohužel nevěděli, jak jeho příběh uchopit, a tak nám naservírovali poměrně rozpačitý sled nejrůznějších událostí, které ale nemají šanci vytvořit funkční příběh. Nicméně Kingsley Ben-Adir překvapil, v některých polohách měl Marleyho nastudovaného velice věrně. Emočně mě to nijak zvlášť nezasáhlo, ale uteklo to rychle. Oceňuji nepřeberné množství původních songů, které ve filmu zazněly. Ty to ale samy neutáhnou. Dodatečně snižuji hodnocení na 55%.

Dodatečně snižuji hodnocení, nejprve jsem byl velmi shovívavý (neobjektivní) jako správnej fanoušek série, nicméně, časem se vždy názor vystříbří a já nemohu jinak, než být tentokrát kritický. Nejhorší na tom všem není paradoxně přehrávající Depp, ale příšerný scénář. Kurňafix, to ty mezery na papíře nikoho netrkly? Příběh Salazarovi pomsty (nechápu, jak mohli tvůrci svolit k tak tuctové alternativě) se absolutně rozpadá v nesrovnalostech a nebetyčných nesmyslech, které nelze ignorovat. Jak mohli zazdít původ Jackova kompasu? Proč je starej Turner najednou pokrytej chaluhama, když byla kletba Davida Jonese zlomená? Jak mohla Jackova posádka doplout Černou Perlu (nejrychlejší loď v Karibiku) na obyčejném člunu? Odkud Elizabeth na konci přišla? Z pralesa? Achjo. Působí to tak (a myslím, že to i tak trochu bylo), že scénáristi vůbec nepřemýšleli napříč celým filmem, když potřebovali přesunout postavy z bodu A do bodu B, prostě se tam najednou objevily a nikoho nedrásalo, odkud se tam vzaly. Divím se, že si tohle Eliot nepohlídal. No a to jsem se ještě nerozvášnil nad rádoby vtipnými hláškami, které jsou mnohdy až nevkusné. Tvůrci se zaměřili pouze na vizuál, který naopak divácký dojem sráží (ten můj). Na původních Pirátech jsem miloval dechberoucí scenérie, divokou přírodu a nekonečný oceán - ale reálné záběry! Tady namalovali snad úplně všechno a mě už to dneska vážně leze krkem. Na hercích je evidentní, že hrajou na prázdno a celé to vypadá hrozně nepřirozeně. Jasně, i taková dvojka s trojkou byly z velké části CGI, ale v žádném případě nebyly tak extrémně vyumělkované! Jak je možný, že dneska CGI vypadá hůř než před deseti lety? Kvantita. Zachránila pětku hudba? Kdeže. Absence Zimmera je až alarmující, tóny nového skladatele nechytají za srdce a nedokáží ani trochu podnítit emoce, ať už se jedná o strach nebo “humor“. Ještěže na konci použili původní soundtrack, ten jediný mi připomněl, že se dívám na piráty. Oči jsem zavíral i před některými střihy... Uch. A to už by stačilo, ne? Nestačilo! Oceňuji casting mladého Turnera, věřím, že přesně takhle by mohl jejich syn vypadat, ale pro pána Jána, co ta Scodelario? Netvrdím, že neumí hrát, ale k Thwaitesovi se zkrátka nehodí, to už je větší chemie i mezi mnou a toaletním papírem. Děs. Tleskám Rushovi, který si každou scénu krade sám pro sebe a víceméně jen díky němu to vždycky zhlédnu celé. Komplexně se jedná o neuvěřitelně nedočesaný koncept, který měl ohromný potenciál.

Zajímavý kulturní zážitek. Uběhlo několik hodin od projekce, a já jsem pořád stejně rozpolcený. Hlavou mi neustále probíhá hláška z filmu V cizí kůži - „Mitchi, vždyť to bylo přece porno!“. Boha jeho, toho sexu snad mohlo bejt míň, ne? Ač nejsem puritán, i přes jeho bizarní provedení se mě chtělo spíš zracet než smát. Nicméně, když o tom zpětně přemýšlím, asi to byl záměr. Film se věnuje choulostivému tématu ženské emancipace, objevování sebe sama (výlučně svého těla) a zvládá to mnohem lépe než Barbie. Co mě učarovalo, je trefné vyobrazení mužského egocentrizmu, který částečně převládá dodnes (doufám, že s každou dekádou snad o něco méně). Originální satirické vyprávění v neortodoxním uměleckém obalu (jehož je dnes jak šafránu), kterému vévodí grandózní herecký výkon Emmy Stone. Sledovat vývoj jejího charakteru, aaa, to byl, troufám si napsat výstižně, čistej orgasmus! Naštěstí nezaostávají ani ostatní herci. Osobitý styl ala Burton mým očím lahodil (až mi to místy přišlo jako parodie na všudypřítomné CGI), no a vybroušené dialogy to celé posílají ještě mnohem vejš. Cítím velké šance na proměnění nominací. Celkový dojem velmi nadprůměrný, pravidelně si to však pouštět nebudu. 90%

Musím uznat, že z dnešního výčtu romantických komedií je tato jedna z těch zdařilejších. Film nepřináší vůbec ale vůbec nic nového, splňuje všechna žánrová klišé, ale nese se v duchu takové pohody, že se budete přiblble usmívat prakticky celou stopáž. Takhle nějak si představuju nenáročnou zábavu (která je taky někdy zapotřebí). 70%

Jak už bylo zmíněno, dokument se nezabývá problémem MCAS jako takovým, je to spíše náhled do historie společnosti, kde jsou hlavními aktory bývalí zaměstnanci. Taková epizoda ze seriálu Letecké katastrofy je mnohem informativnější a objektivnější. Každopádně bylo fajn poslechnout si výkonného ředitele poté, co obě letadla spadla, tohle je dámy a pánové unikátní příklad hyenismu.

Zatím ve mně převládají spíše smíšené pocity. Nápad je to bezpochyby originální, po dlouhé době jsem měl pocit, že se konečně dívám na něco nového. Celou stopáž jsem přemýšlel, jak by tohle mohlo skončit, a ač sám doteď netuším, režisérův konec mě tak úplně nenadchl. Jak už psal v komentáři jiný uživatel, závěr působí, jakoby si s výborně našlápnutým příběhem nevěděl rady a utnul to první věcí, která mu projela hlavou. Je to velká škoda, protože se jinak mohlo skutečně jednat o záležitost roku. Nicméně nemohu opomenout úžasný výkon Nicolase Cage, který v posledních letech nehrál v ničem, co by stálo za zhlédnutí. Plusové body u mě režisér získává i za vynikající satirické vyobrazení dnešní společnosti, v druhé polovině filmu mi bylo ze všech lidí totálně na blití. 75%

Dlouho jsem byl na vážkách mezi 4-5 hvězdičkami, finále jsme prakticky viděli již v několika různých podobách, ale nápad, kvůli kterému šlo letadlo dolů, vůbec nebyl špatný, naopak, podle mě má až nebezpečně reálný přesah. Z příběhu je evidentní inspirace nedávnou kauzou Boeing, nicméně to na ní nestálo (zaplať pánbůh). Celý scénář je velmi nápaditý, perfektně pracuje s postavami, v druhé polovině filmu už prakticky nevíte, čemu věřit a jakým směrem se bude příběh ubírat. Hudba neruší, naopak správně podněcuje, já vlastně nemám důvod šetřit hodnocením. Francouzi, odvedli jste skvělou práci!