bloodcountes

Nějak mi toho tam moc chybělo, nějaké detaily, kontexty, rozvedení, tohle bylo takové zkratkovité, jako by nebyl čas, přitom dementní scény s Vondráčkovou tam byly hned dvě a proč? Prostě tohle téma je samo o sobě hrozně silné a mě přišlo, jako by ho film a herci sami tak nějak "milosrdně" utlumovali, kňourající a pípající Issová jako by byla pořád pod sedativy, ten její nápadník taky, necítila jsem, že by se do toho herci položili a vtělili se, jen jakoby přehrávali scénář a hotovo. Místo obrazu nakonec se něco napíše, ale zdaleka to nestačí a kdo by se o tento případ nezajímal dál víc, tak tenhle film by ho nechal někde v půli cesty.

Neurazilo, neotrávilo, nezdeptalo. Výborná Plodková a výborný Plesl, scénář taky ušel, sem tam jsem se i usmála.

utahaná schizoidní kocovinová nudle z nosu, kníkající Vlasáková, instantně mdle čumící Roden, celý jako by to dělali lidi právě praštění do hlavy gumovým kladivem, plácání se sem tam o ničem. Já psychologický filmy můžu, ale tohle bylo bláto a popel.