Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Dokumentární
  • Pohádka
  • Animovaný

Recenze (6 955)

plakát

Honba za klenotem Nilu (1985) 

Krom hlavních herců se vyměnil prakticky celý tvůrčí štáb. Nedivím se, že se Kathleen Turner nelíbil scénář, otázkou je, nakolik byla spokojena s tímto výsledkem. Zatímco první snímek byl vyloženě dobrodružný ve stylu lehké parodie na Indiana Jonese a všem podobným filmům o hledání pokladu, zde se filmaři rozhodli vydat se novým směrem. Zůstal osobitý humor a třaskavé jiskření mezi hlavními herci, ale celkově tomu něco chybělo. Africký kontinent jistě nebyl špatnou volbou, ale mnohem víc by asi bavilo, kdyby se příběh zakládal třeba o hledání Tutanchamon pokladu mezi pyramidami. Takhle jen prchají před jedním násilnickým fanatikem. Sice opět docela zábavně, hlavní humornou část zastupuje Danny DeVito, ale původní kouzlo a smysl prvního dílu je ten tam.

plakát

Mrtvý nebo živý (1988) (TV film) 

Poslední snímek režiséra, který za sebou vláčel úspěšné tituly. A překvapily mě dvě věci: 1. že šlo pouze o televizní film, 2. jak kvalitní western se podařilo vytvořit. Jedním z hlavních důvodů bylo bezpochyby místo/a natáčení. Dále pak obsazení. Snímek popisuje období, kdy se Amerika snažila postupně oprostit od násilí a vydat se právní cestou. To naznačuje i syn Noble Adamse Tom, který vystudoval advokacii. Jenže když se objeví na scéně fanatik typu Johna Stillwella, těžko se ohánět jen sbírkou zákonů. Nevím přesně, v kterém roce se snímek odehrává, ale tzv. danité byly v předpokládaném období teprve na v plenkách, samozřejmě z pohledu historie. Tom nejprve odmítá násilí, ale sám poznává, jak drsný je divoký západ a že bez něj to leckdy nejde. Fakt je, že se nejedná o žádný divoce akční western plný přestřelek. Zato však působí kraj reálněji a o to víc má jistou hloubku.

plakát

Disturbia (2007) 

Opět jsem neviděl původní filmovou předlohu, ale věřím, že tak dlouho nepřipomínala spíše pubertální odnož Prciček. Ano, Kaleb má sice podezření, ale ničím nepodložené a tak sleduje a sleduje. A hlavně sousedku a okolí a nic se neděje. Pokud vám ovšem nepřipadá zajímavé, jak šlápne do exkrementů. Když se konečně snímek rozběhne, začíná přeci jen být mírně napínavý, posléze i dramatický. Soused se totiž svým chováním tak trochu odhaluje sám. Například ví, že ho někdo sleduje a stejně táhne mrtvolu po schodech do garáže, i když z průběhu snímku to vypadá, že se z domu do garáže dá dostat i vnitřkem. Podobně nelogické mi přijde i to, že někdo sleduje dalekohledem jiné a přitom mu svítí celý pokoj, takže se pak šíleně diví, jak to, že je tak "nenápadný". Američané ale svítí tak často a všude, že zkrátka zapomínají zhasínat. Závěrečné drama a hororový sklep včetně mrtvol leccos vynahradí, na to všechno si však člověk musí opravdu dlouho počkat.

plakát

Žáku Kašíku, nežeň se! (1985) (TV film) 

Je to pravda, když jsme malí, chceme být dospělí, aby nám nikdo nic nenakazoval a my si dělali co chceme. Pravda je, že v dospělosti je těch příkazů ještě víc - šéf, úřady, policie, zákony, bytný... A tak v dospělosti hledíme na nostalgii dětství, přičemž zapomínáme na pozdní příchody domů, následné výprasky, nedobré známky a následné výprasky a průšvihy a následné výprasky. K tomu tolik neoblíbené domácí práce atd. Faktem je, že v této komedii nic nevypadá jednoduše, jak se zdálo, protože všichni dospělí se chovají nelogicky a hloupě. Svým odrostlým dětem nic nevysvětlí, na nic je nepřipraví, za to je chtějí oženit. Jiní to spíše vidí na účast ve sportovních klubech. Je to zkrátka dětinské i jako televizní práce dospělého štábu a nic zábavného jsem na tom nehledal. Samozřejmě je třeba ocenit plejádu výborných herců, kteří makali na 100 % i když hráli v absolutních pitomostech.

plakát

Zuza v zahradách (2022) 

Zuza v zahradách by se klidně mohla stát poetickým Večerníčkovým seriálem. Zuza je zvídavá a jistě by neobjevovala jen zahradu. Animace je nedigitální, takže je tu vidět opravdová ruční malba, barevně to působí dobře. Jen si těžko zvykám na ty přemalby, které se projevují v každém obrazci takovým tím blikáním ve vlasech postav, na stromech apod.

plakát

Proti všem (1956) 

Třetí díl je jasně nejslabší z celé trilogie. Jan Žižka se tu objevuje jen málo a dlouho po začátku stále nemá nástup na scénu. Samostatnou kapitolou jsou zfanatizovaní náboženští věřící. Je to už hodně přehnané a trochu působí jak pod vlivem nějaké omamné látky. Úsměvné je též to, že husité byly agresivní a násilní, zatímco Žižka vyzývá často ke klidu a umírněnosti. Na druhé straně davové a bitevní scény stále vypadají skvěle. Škoda, že v historických snímcích tímto způsobem nikdo nepokračoval. Těch dějinných událostí je v naší historii dost. A nemyslím stále dokola omílané obrození, 1. a 2. světovou válku.

plakát

Kočky netančí (1997) 

Viděl jsem už řadu animáků, ale tenhle povedený opravdu není. Pravda, ve filmovém světě existuje desítky, možná už i stovky zvířecích hrdinů, kteří se nám vybaví při vzpomínce na celou řadu snímků. A nikdy nejsou dostatečně doceněni, vlastně si ani nemohou vybrat, zda se stanou herci či nikoli. Tipoval bych, že většina o to ani nestojí, jelikož je žádná hvězdná sláva nečeká. Právě z toho film vychází. Lidští herci ano, zvířecí už moc ne. Danny to chce změnit. Ovšem zákony Hollywoodského průmyslu jsou nekompromisní a tvrdé a slavní si na svůj již vytvořený píseček jen tak někoho nepustí. Neobjevil jsem na filmu nic zásadního, kvůli čemu bych ho doporučil dál. Ani hudební složka ani žádná z postav není povedená. Chybí vtip a humor. A afektovaná, věčně uječená holka se svým bodyguardem opravu k zasmání není. Pro Marka Dindala se jednalo o první film a nevstoupil do toho zrovna úspěšně, šlo o propadák.

plakát

Alice Miranda: Královský vánoční ples (2021) 

V podstatě se jedná o stejnou pitomost jako první díl. Jen se tentokrát příběh točí kolem fiktivní královské rodiny, jejíž historie i rodová hojnost až nápadně připomíná britskou královskou rodinu. Potomek jednoho z dávných členů, který kdysi musel odstoupit kvůli lásce s rozvedenou ženou se hlásí o svá práva. Dělá to ale značně nevybíravým způsobem. A právě Eduard VIII. se vzdal trůnu kvůli stejného prohřešku. O jeho inklinaci k Hitlerovi a nacistům se ve filmu pro děti pochopitelně nic moc neříká.

plakát

Mandrin (1962) 

Takový slovenský Jánošík a Britský Robin Hood, tím je Mandrin. O hrdinech podobného typu byla v zemi vína natočena již řada filmů. Mandrin má výhodu reálného předobrazu. Jde sice o dobrodružný snímek založený opět na vzpouře proti vrchnosti, jak už to tak bývá, ovšem Georges Rivière nepředvádí zase nic tak světoborného. To Jean Marais jako Francois de Capestrang, známý pod přezdívkou Kapitán řádil víc. A co Belmondo jako Cartouche? A nesmíme zapomenout ani na Gérarda Philipa v roli Fanfána Tulipána. A existoval i někdo jménem La Toure. Ti všichni nějakým způsobem činili totéž a každý jinak a s jiným výsledkem. Vždy se kolem nich motali krásné ženy a oni se nebáli nebezpečí. Francouzská šlechta zkrátka nedbala na staletí zdvižených varovných prstů a tak zákonitě během revoluce přišli o své postavení. Za zmínku stojí, že pro režiséra šlo zároveň o poslední hereckou a scénáristickou práci stejně jako u Louise Martina.

plakát

Přání smrti (2018) 

Je to už několikátý film, který reflektuje stoupající násilí v USA. Jedním z posledních, které jsem viděl byla série Očisty. Místní politici by se asi měli zamyslet nad řešením. Objasněnost malá, policisté, většinou špatně placení, jsou v menšině a zločincům přibývají práva, takže je složité je vůbec odsoudit. Nevím kolikrát si zahrál B. W. doktora, ale faktem je, že v této úloze nepůsobí příliš věrohodně. Jako pistolníkovi mu to jde výrazně lépe. Ačkoli střílet se sám naučí až příliš rychle. A to navzdory všemožným Youtube návodům. Trošku mě zaráží chování některých postav. I policie to v závěru až příliš rychle vzdává jako by spokojená s výsledkem. Samozřejmě, že divit se jim nelze. Porovnání s původním snímkem nemám, ale s ohledem na jiné filmy posledních let slavného herce se dá říct, že jde o celkem průměrný, ale ne vyloženě špatný film.