Please

Jeden z nejzrůdnějších českých filmů ever. Tolik toxické maskulinity, sexuálního obtěžování a redukování ženy na pouhou věc pod rouškou rádoby vtipného nadhledu snad nikde jinde není. Je možné, že už je taková původní Kunderova povídka, každopádně v tom lze aspoň vidět, kde se utužovaly další generace mužské toxicity, z jejichž dědictví se doteď vzpamatováváme.

Symfonie.

Dokumentární oslava krásy koně jako původně divokého zvířete i jako partnera člověka. Plakát by mohl mást, že Kurosawa věnuje pozornost roli koně v životě samurajů, ale realita je taková, že předmětem jsou plnokrevní dostihoví koně, včetně jejich odchovu /silná scéna porodu hříběte/ a stylizovaných záběrů z dostihu Japanese Derby 13. června 1971. Píseň koně je Kurosawovým jediným dokumentárním filmem a zároveň jeho jediným televizním dílem. Muže a chlapce namluvili Noboru Mitani a Hiroyuki Kawase, kteří hráli žebráka a žebráckého syna v režisérově předchozím celovečerním filmu Dodesukaden. Právě díky perspektivě chlapce, který se zvědavě vyptává dospělého, je film ideální i pro sledování s dětmi. Potěší sotva znatelné vizuální i zvukové detaily, kterými Kurosawa narušoval předvídatelný televizní styl.