Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Animovaný
  • Drama
  • Rodinný
  • Krimi

Poslední recenze (1 376)

plakát

Zahradníkův rok (2024) 

Jiří Havelka ve všech třech svých filmech pranýřuje absurdity současného světa v čele s neschopností se dorozumět. Jinak se už  tentokrát vydává totálně jinou cestu než u svých debutových Vlastníků, u kterých jsem před lety málem smíchy zbořil narvané kino.:o V tomto případě už bych skoro ani nepoznal, že jde o stejného režiséra. Film je tichý,  zdánlivě velmi poklidný a až intimní, což rámuje poetické paralerní předčítání ze stejnomenného románu Karla Čapka  a celé prostředí manželského zahradnictví se včelami a krásy, které může toto prostředí vytvářet, jak vnitřně, tak esteticky i díky ukázkám (krásně nasmímaných) klidně a trpělivě prováděných rukodělných prací, které se dělají podle toho, jak to které období roku potřebuje.:o A i jako hipster, který se  upřímně řečeno, běžně nad podobnými věcmi moc nedojímá,  musím souhlasit s názory, že tato poloha ve filmu funguje možná snad nejlépe jako taková oslava klidu, cyklu  roku i přírody a radosti ze smysluplné práce. Ještě teda stejně perfektně je ve filmu vyobrazen dlouhodobý manželský vztah se zaměřením na malé každodenní radosti, které si může hlavní dvojice každodenně automaticky dělat bez toho aniž by si ještě museli něco dokazovat.:o V téo poloze podle mě nejvíce funguje i finální rozhodnutí  vystříhat všechny  momenty, ve kterých hlavní hrdina mluví (ale i jeho manželka nakonec řekne asi jen tři věty ve druhé půlce.) U té manželské roviny jsem tomu rozuměl. Jelikož  to vypadalo jako by si ty dva už nepotřebovali něco vypovídat. Proč taky? Když stačí ony drobné radosti a letmým pohledem víme, co si chceme říct.  A rozumím, že ve svém soukromém nemusel hlavní hrdina nikoho slovy přesvědčovat, protože přesvědčoval svým stylem života. Ale na začátku přeci jen působí zvláštně, když hlavní hrdina nereaguje na ostatní. I od manželky jsem  ve druhé půlce už možná čekal více slov. To nic nemění na tom, že Oldřich Kaiser v nové herecké poloze předvedl úchvatnou intuici a vnímavost ve schopnosti vystihnout mnohé pouhým pohledem a jeho herecké úmění zde nabralo nový rozměr. Herecky nezkušená Dáša Vokatá si s rolí poradila taky velmi suverénně a vypadalo to jako by opravdu vedle svého životního partnera nemusela vůbec nic předstírat. Přesto si nemůžu pomoc a říkám si, že tato herecka byla trochu nevděčná, i když v mnoha momentech přinesla ovoce. Mimimálně  policajtské duo Jeřábek-Vyorálek pobaví, ale jinak se ostatní vedlejší postavy moc neprojeví. A ze setkání dvou možná nejpopulárnějších komiků své generace Kaisera-Kozuba tady mnoho neočekávejte, i když nad Kozubovou postavou, v podstatě s opravdu mimimálním prostorem)  jsem se musel zamýšlet, jaký vlastně je. Faktem je, že tohle není úplně  divácky nejvděčnější podívaná na léto.   Jinak silně komorní příběhí  o ignorování nabídky prodat pozemek a postupné naprosté devastace majetky jako odvety nabízí hned několik rovin a Havelka pozoruhodně předkládá svou vizi ukázat to, jak jsou lidi můžou být neschopni v záležitosti obrany jednotlivce, protože za všemi úřady jsou lidi, kteří jsou schopni se proměnit ve statické mluvicí hlavy citující paragrafy.  Jsem zvědavý, s čím Jiří Havelka překvapí příště.

plakát

Casino (1995) 

Stejně jako minulý měsíc u Kmotra tak i tady mě nenapadá, co psát originálního a nezbývá mi než se přidat k ódám na filmařské umění, které je na takové úrovni, že dokáže záživně a s odpichem odvýpravět ságu z mě naprosto cizího prostředí a tématu. Tohle  je skvělý  průlet historii zlatých časů Los Angeles, jednoho casina, a života dosaženého gambléra Sama a ganstera Nicky, který pracuje pod kontrolou svých šéfů a nechtěl bych být znát toho, kdo mu dá pěstí. Úkazka krásné poctivé filmařiny, která dokáže vytvořit i vtahujííc atmosféru  onech ,,,svítíících domů´´ Scorsese zde  používá své ozkoušené triky jako zpomalovací záběry a průlety kamery pro dynamičtější náladu. Stejně jako u Zuřícího býka bych měl možná jen problém s občasným plytčím dialogem. V tomto filmu je ale tolik slov (i díky nekonečnému počtu voiceoverovů), že se tam sem tam slabší rozhovor ztratí a Casino se vlastně na rozdíl od Zuřícího býka ani až tak netváří jako psychologický film. Přesto se nelze nazaměřit na vykalkuvonanost a nevyrovnanost šíleného Nicky, který se přesto dočká tak trpkého a násilného kopce. Ano, De Niro je stylový a ikonický, jak má být, ale Joe Pesci mi přišel zábavnější a zajímavější. Zaujmě i proměna (i ta fyzická) postavy Sharon Stone. A na konec jsem si vlastně nebyl jistý jestli šlo o kritiku nebo poctu. Tohle město už nikdy nebude jako bývalo . Dneska vypadá jako Disney Land. Zatímco si děti hrají na piráty, tak maminka s tatínkem příjdou o peníze na nájem a na kapesný. 

plakát

Hvězdný prach (2007) 

Začátek s vesnicí pojmenovanou  podle zdi, která se táhne podel vsi a brání ke vstupu do pohádkově země Stormhold má příjemnou atmosferou podpořenou průlety na sněžnou oblohu (to jsem v létě musel fakt ocenit.:D.) Následující úvod do děje se snílkem Tristanem,   který slíbí, že aby si ho jeho milá vzala, přinese ji padlou hvězdu je rovněž moc příjemný a nadějný.  Celkově je to docela fajn pohádka s fantasy nádechem. Ačkoli je příběh rozkročen mezi putováním Tristana a vyhaslé hvězdy, následníky trůnu, kteří chtějí vrátit hvězdný rubín, aby dokázali, že jsou královské krve a čarodějnicemi, kteří touží po srdci hvězdy z důvodu nesmrtelnosti, tak to je celkem přehledné.   Nejlépe tedy funguje romantická linka. Pokud bych hledal nějaké momenty, které mě emocionálněji, zasáhnuly, tak by to byl moment vyznání lásky  k myši a hlavně dojemné zamyšlení nad tím, že věčný život musí být osamělý, ale kdyby na něj člověk nebyl sám, možná by to bylo jiné.:o Trochu škoda, že jsem si tam podobných snových momentů nenašel víc. Každopádně humorné odlehčení v podobě mrtvých královských bratrů glosujících dění a pirátu v čele s transvesistou kapitánem Shakespearem (:D) v podání  De Nirem taky nebylo špatné.:o Uvažoval jsem i o vyšším hodnocení, každopádně povinné závěrečné zúčtování mi přišlo už kapánek zdlouhavé a přepálené, jako by trochu ztrácelo lehkost předchozího dění. Přesto mi tato pohádka o srdci hvězdy alespoň trochu potěšila na srdci.:o

Poslední hodnocení (2 327)

Zahradníkův rok (2024)

23.07.2024

Casino (1995)

20.07.2024

Hvězdný prach (2007)

17.07.2024

Zápisník alkoholičky (2024)

10.07.2024

Neúplatní (1987)

07.07.2024

Horizont: Americká sága (2024)

03.07.2024

Rychle a nemožně (2023)

02.07.2024

Válka Roseových (1989)

01.07.2024

Já, padouch 4 (2024)

28.06.2024

Reklama