Hyperbolic

A trest? Nevím, předpokládám, že jako vždy. Jako vždy? Osamělost. Osamělost? Přesně. To není žádné slitovaní? Na první setkání s I.B. jsem si vybral (dle několika zdrojů) divácky nejpřívětivější film pro začátečníky. Bylo to náročné, ať už na orientování se v ději, tak na vstřebávání motivů a symbolů. Hlavní se mi ale zdálo ohlížení starého člověka zpět za životem. Hledání chyb, příčin a litování. Krásně natočeno, s divadelními dialogy.

Po zkouknutí se mi hodně špatně usínalo. Měl jsem podobně zlý a bezmocný pocit jako z francouzských Mučedníků, brutálních scén tu tolik není, ale konec to plně kompenzuje. Další srovnání co se nabízí, je, že to je podobná reklama na Anglii, jako byl Hostel na Česko/Slovensko. Jak už tu mnozí psali - tenhle film stačí vidět pouze jednou. 

Přesně kvůli tomuhle miluju filmy. Každý pečlivě vypreparovaný záběr a pohyb kamery. Nechci toho moc prozrazovat, pro ty, kteří Funny Games neviděli, a myslí si, že ví co čekat. Já sám jsem hloupě vyčkával a tento film odkládal. Na YouTube mi před týdnem mi vyskočil jeden spoiler, po kterém jsem si řekl, že to musím vidět, ale bez kterého by byl můj zážitek ještě umocněnější.