rublik05

Nejedná se tak úplně o faktografický nebo popisný dokument, Černý jestřáb sestřelen: Bitva v Mogadišu je spíše založen na promluvách a komentářích účastníků tehdejšího dění, a to překvapivě z obou stran sporu. Naskýtá se tak jedinečná možnost poslechnout si, jak na konflikt nahlížejí američtí vojáci a somálští milicionáři, podělí se o své vzpomínky na tyto krvavé dny, což činí tuto minisérii mimořádně atraktivní a vcelku i unikátní. Dobové záběry pomáhají navodit a udržovat atmosféru, není nouze o emotivní chvilky, muselo to být zkrátka peklo. Možná nebylo od věci, kdyby se některé věci více zasazovaly do kontextu, na druhou stranu cením snahu tvůrců o nestrannost, takže asi je to v pořádku. Stopáž je tak akorát, nenudil jsem se, vizuál a zpracování jsou nadstandardní, jednou za čas se na Netflixu objeví fakt povedené počiny. 8/10.

Šel jsem do kina čistě z důvodu, že jsem chtěl vidět Bolka Polívku a Miroslava Donutila společně v jednom filmu, což se pořádně nestalo od legendárních Pelíšků. Očekávání jsem tedy neměl žádná, už dopředu jsem počítal s tím, že mě nejspíš čeká standardní nudná rádoby komedie. Ty jo, doteď nechápu, co se to vlastně stalo. Nejen že jsem se královsky pobavil - a nejen já, smálo se celou dobu doslova celé kino -, ale ani jsem necítil žádný pocit studu, jak to většinou u nových českých filmů bývá, takže jsem z kina odcházel spokojený, příjemně překvapený a pobavený jak už dlouho ne. Celkově mám jednu jedinou výtku, a sice že humor mohl být mnohem odvážnější a nekorektnější. Jinak mě ale napadají jen slova chvály. Na herce je radost pohledět, všichni do svých rolí dávají maximum a evidentně si hraní moc užívali. Z každého jde cítit uvolněnost, všechny postavy jsou uvěřitelné, chemie mezi Polívkou a Donutilem i po těch letech funguje na jedničku, oba jsou prostě bezkonkurenční. Snímek má nakažlivě příjemnou atmosféru, je pěkně natočený, fakt obrovská spokojenost. Po lednové řezníkovině Na Plech je tohle za mě jedna z nejpovedenějších komedií posledních několika let. 8/10.

Jako jo, Vetřelec: Romulus je stoprocentně povedenější než Prometheus, Vetřelec: Covenant a oba díly Vetřelec vs. Predátor dohromady, že by to ale byla nějaké extra velká pecka, to se taktéž říct nedá. Kladně lze hodnotit nápaditost, atraktivní vizuál, slušnou hudbu a atmosféru. Herci mě příliš neoslovili, čekal jsem mnohem větší porci brutality, došlo i na několik zcela iracionálních momentů, snesl bych i svižnější tempo. Snímek mi přišel jako takový fanservice, jako určitá pocta původním filmům, bohužel bez nějakých větších ambicí či snahy sérii někam posunout, což je za mě ohromná škoda. Slušný příspěvek do vetřelčí filmografie, ale na zadek mě to neposadilo. 6/10.