Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Krimi

Poslední recenze (200)

plakát

Občanská válka (2024) 

Stejně jako v případě předchozího snímku Men (2022) si Garland opět pohrává v kontroverzních vodách na pomezí krvavé akce a čirým uměním. Na povrchu je Občanská válka jen sledem akčních událostí vedoucích k hrdiny vytýčenému cíli road movie v centru DC/západního světa. Vnitřně pak sledujeme studii vývoje lidského (nejen profesního) směřování i hledání smyslu práce frontového fotografa. Úspěšná fotografka (Kirsten Dunst) pozoruje své mladší alter ego v cestě za denním chlebem, který si v honbě za efektním záběrem cynicky vybírá kruté oběti i vlastní duši.

plakát

Od konce světa nic dobrého nečekejte (2023) 

Jsme již vážně na konci cyklu běhu světa? Jsme moudřejší, pravdivější a upřímnější než uvědomělá taxikářka v socialistickém filmu? Prostořeká služebnice kapitalismu během svého naditého pracovního dne odhaluje podhoubí příprav zakázkové výroby reklamního balastu pro zazobanou korporaci. Judeho originální road movie nezná cenzorských nůžek a bodá do živé hmoty nabubřelé doby, která je normalizovaná úzkoprsou autocenzurou, povrchností a strachem o vlastní korýtko.

plakát

Unavená naděje (2023) 

Ceylan opět úřaduje na venkově, který nemá jasně idylické kontury a stává se mladému učiteli vězením. Svoji deprivaci z nesvobodného prostředí (plného lží a pokrytectví) si podobně jako Kunderův žertovný hrdina kompenzuje na svém nejbližším okolí. Ponurost prostředí se Ceylanovi daří nabourat řadou originálních uměleckých fíglů a obrazů nebo nečekaným vystoupením z filmové role.

Poslední hodnocení (3 439)

Bazén (1969)

16.07.2024

Oslněni sluncem (2015)

16.07.2024

Rod Draka - Regent (2024) (epizoda) (S02E05)

15.07.2024

Příští stanice Greenwich Village (1976)

13.07.2024

Banda - Člověk uvnitř (2024) (epizoda) (S04E07)

11.07.2024

Žít svůj život (1963)

09.07.2024

Rod Draka - Rudý drak a zlato (2024) (epizoda) (S02E04)

08.07.2024

Dělnická třída jde do ráje (1971)

07.07.2024

Medvěd - Forever (2024) (epizoda) (S03E10)

06.07.2024

Reklama

Poslední deníček (3)

Memoria

Nedávná projekce tak trochu opomíjeného Skolimowského snímku Křik (1978) s démonickým Alanem Batesem (1934-2003) ve mně vygenerovala nečekanou vzpomínku. Jisté neuhlazené rysy herecké ikony tak trochu připomněly známou tvář z minulosti. Pohled do internetového prohlížeče dodal děsivou informaci, že právě v roce 2022 minula první pětiletka, kdy do světa mýtů a legend odešel nejen filmový pedagog Jan Kastner (1954-2017).

Nenápadná postava nevysokého vzrůstu s šibalským kukučem pod skly dioptrických brýlí a v jisté době i trochou kil mimo stanovený tabulkový rámec nedávala tušit, co v sobě ukrývá. Šedá vnější fasáda v sobě nesla nečekaný obsah zapáleného filmového pedagoga a estetika, činovníka, porotce, programového ředitele, aktivního „klubáka“, rozhlasového redaktora pravidelného nedělního filmového přepadení, novináře, milovníka pivního moku i dobrého jídla, manžela, otce, kumpána a společníka.

Naše kroky se prvně střetly v momentě, kdy jsem si během studií musel splnit předepsaný počet kreditů v tzv. kreativním bloku a zvolil jsem studenty oblíbený předmět Filmová tvorba. Šuškalo se, že seminář vede chlapík, co dobře kecá, uvidíš i zajímavý filmy a zápočet je jistota. Tohle vynucené lovení kreditů mi otevřelo nové a po pravdě nečekané obzory.

Film mne vždy bavil a přitahoval, ale tahle nová konfrontace dovedla nahlédnout mezi jednotlivé scény, slova ve scénáři i kulisy filmového průmyslu. Nakoukaný film se na semináři náležitě naporcoval, vypreparoval a deformoval na zdánlivě nespatřené jednotliviny. Film nás pohltil, vláčel a nedal nám spát. Kastner byl pro nás „zapálené“ pro věc filmový guru i Weirův Kapitán, co inspiroval a občas nám i pěkně od plic vynadal. Jednou za čas jsem ho coby náladový snílek a filmový pozorovatel prapodivnou smskou vytrestal. Navigoval při psaní bakalářské i diplomové práce a během obhajoby víru v překonání tlaku protistrany dodával. Pak ještě v mezičase jsem jeho výklad Dějin filmové tvorby pravidelně nasával.

Karlovarský festival, jepičí festival v Písku či Letní filmová škola byly místy, kde jsme na sebe tu a tam ledabyle narazili a občas dali řeč. Tak trochu z něho bylo s léty cítit, že nemá pod sebou pevnou zem a zásluhy své a činy podceňuje, nevnímá. V mých očích to však stále byl ten stejný filmový guru, slovních hříček král a všednodenní vzor a profesionál. Poslední setkání bylo rok před odchodem v Karlových Varech. Pohublý, však v plné zbroji po projekcích (i recepcích) putoval. Prapodivně jsme se míjeli bez pozdravu a zpětně si to trapné mlčení ve zprávách tak nějak vysvětlili. Následující rok 2017 jsem Vary záměrně (už z nejasných důvodů) vynechal a přišel o možnost posledního festivalového míjení a švitoření a v říjnu přišel černý háv.

Tedy nyní, po pěti letech ve stínu, milý filmový průvodce a guru vzpomínka se slzou v oku a (ne)poslední rozloučení. Adieu!

Memoria