AdelleR

Tři vypuštěné díly mám za sebou a - jako nevím, no. Tahle epizoda rozhodně zatím nejlepší, zachraňuje to Homelander, který je pořád stejně děsivý a perfektně zahraný. Zbytek se plácá. Postavy si přece doteď něčím prošly, proč mám dojem, že najednou udělaly x kroků zpátky a netuší o tom, co se dělo před touto sérií? Starlight je mimo. Ashley je mimo. Frenchie a Kimiko jsou mimo. Butcherův charakter je na nule. Homelander nebo Vicky, dva největší terče a dva nejsilnější terče, jsou konfrontováni, ale... nezabíjí, neřeší to. Opět je na scéně linka "jako malá jsi mi ublížila, takže teď v dospělosti ti to vracím". A banda byla vždycky komická tím, jak (ne)fungovala, jenže teď už fakt prostě nefunguje. MM je osina v zadku a Hughie si to nechává líbit, cože? Zatím jsem z toho prostě hrozně rozpačitá a nevidím v tom tu genialitu předchozích sérií - byť teda au ty scény s konspirátory, jako bych vlezla do sekce komentářů na facebooku. Jsem zvědavá, co přijde v dalších dílech, zvlášť jestli to plánují natáhnout ještě na pátou sérii.

Bezelstně přiznávám, že jsem se nechala nalákat návratem Tai Lunga v traileru. Byla jsem hodně skeptická. Fakt, fakt hodně. Ale z kina jsem odcházela nadšená. Jo, má to svoje mouchy. Jo, absence Pětky je o ničem. Komplexnost jedničky a dvojky to nevidělo ani z rychlíku. Ale bavila jsem se, bylo to vtipné a hned po opuštění kina jsem si dovedla představit, že na to brzo kouknu znovu. Jak už padlo v jiných recenzích, čtyřku vystihuje slovní spojení „nevyužitý potenciál" - protože scéna se záporáky mohla být skvělá, ale byla nedotažená a nakonec se tam opravdu objevili jen proto, aby tam prostě byli (a já si po traileru dělala teorie o redemption arc, hah). Ale přiznám se, že mě tolik nechytla ani trojka, a toto mě bavilo přece jen asi krapet víc. A český dabing i překlad super.

Jestli Duna něco umí, tak být velkolepá. Precizní soundtrack tu odvádí ohromnou práci - a nepamatuju si, kdy jsem naposledy viděla důležitou bojovou scénu kompletně bez hudby, to bylo skvělé. O hereckých výkonech snad ani mluvit nemusím, naprosto perfektní. Hlavní hrdina jde snad po správné cestě, jen špatnými kroky... Jediné, co mě zaráželo, byly občasné skoky mezi scénami bez větší návaznosti, kdy se najednou postavy přemístily v místě a pravděpodobně i času a člověk si rychle musel domyslet, k čemu mezi tím došlo.