Recenze (127)

Bible - Starý zákon: Josef (1995) (TV film)
Velmi věrné předloze (snad až na absenci Božího jména a jeho nahrazení titulem Hospodin). Podmanivá Morriconeho hudba.

Mikulášovy patálie (2009)
Lépe snad zfilmování knihy mého dětství dopadnout ani nemohlo. Cameo Gérarda Jugnota alias učitele zpěvu ze Slavíků v kleci potěšilo.

Teorie všeho (2014)
Závěrečná cesta zpět časem podbarvená skladbou Arrival of the Birds & Transformation rozhodla o páté hvězdě.

Můj sladký oranžovník (2012)
Další kvalitní soundtrack Armanda Amara.

12 podmínek k dědictví (2006)
Někdy méně je více. A to je nejenom jedna z myšlenek filmu, ale i dojem, který ze zpracování filmu mám. Ta až úporná snaha mít po celou dobu diváka "v hrsti", mít pod kontrolou jeho zážitek, mně dojem pokazila mnohem víc než třeba někteří (ne)herci. Bylo to právě citové vydírání a moralizující pointy servírované až do extrémů, aby je pochopil i fanoušek Ulice, které mně bránily si film víc užít. Přitom by stačilo všeho ubrat - netlačit tolik na emocionální pilu, omezit akční sekvenci v džungli, nejspíš i zkrátit stopáž. Především k divákovi ale přistupovat jako ke svéprávné individualitě, která sama dokáže propojovat indicie a pracovat s vlastními pocity. Takhle jsou ty moje dost smíšené.

Korunovační klenoty (2011)
Petersson-Jonsson - adept na nejzbytečnější hlavní filmovou postavu.

Grandhotel Budapešť (2014)
Podmanivý dobový vizuál se smyslem pro detail bohužel nestačí. Snímek příliš bizarní a ztřeštěný, abych ho mohl brát vážně, ale taky příliš naturalistický, abych ho mohl brát s nadhledem.

Středozemní moře - moře nás všech (2014) (TV film)
Někdy je potřeba pro získání správné perspektivy jenom trochu nabrat výšku.

Marťan (2015)
Překvapivě komorní zpracování respektující knižní předlohu - to jsem po nabubřelém Exodu od Riddleyho nečekal. Snad jen ten "dolepený" patetický závěr si mohl odpustit.

Pleasantville: Městečko zázraků (1998)
Před zhlédnutím v žádném případě nečíst obsah, který popisuje kromě posledních 15 minut snad celý film.