vopajslikova

Další variace na téma Šlechtic a žena z lidu. Šlechetný milionář - majitel obchodního domu se na první pohled zamiluje do nevyučené podvodnice a zlodějky, ovšem s ryzím charakterem, která v chudě vyhlížejících prostorách obchodního domu neustále radí nejen všem zaměstnancům, ale i vedení. Na tuto základní linku se nabalují příběhy dalších žen a mužů za i před pulty, aby vše skončilo neuvěřitelným šťastným koncem s několika žádostmi o ruku. Nezbytná homoles linka není křečovitá (láska mezi ženami v Československu trestný čin?!). Je třeba pochválit spisovnou mluvu, ale bohatý český jazyk smrskává se skoro v holé věty a často se opakující debilní budovatelské výkřiky současnosti typu: mám to pod kontrolou, dělejte, co musíte, máme pravidla atd. Velký nešvar současného chování a jednání naroubovaný na léta 1938-1939 je hloupý a směšný. Místy je naopak historie přepísknutá do hlubší minulosti, viz např. prodej novorozence v Zemské porodnici připomínající Dickense, dovoz látek z Itálie jako úžasný luxus - Československo byla vyspělá průmyslová země s bohatým textilním průmyslem. Historický kontext seriálu nijaký a těžká doba okupace je zobrazena jako pouťová atrakce. Co se výpravy týče, nutno pochválit pouze kostýmy; velmi krásné jsou u Ireny a paní Kučerové.

Jako dopisy známým jednou za pár let od někoho, kdo je nerad píše. Nedokoukáno kvůli obvyklému záměrnému nešvaru cpát soudobé manýry do minulosti (např. pokud se kluci porvali, neřešila to policie ani soud, neřešil to nikdo, maximálně dostali doma ještě přidáno, aby věděli, jak se mají chovat), což samozřejmě i mění děj na nereálný v té době.  Slušná výprava. Dobré herecké výkony.

Pozérství, přetvářka, lži a intriky. Zneužití úsměvu. Bláboly a zbytečná slova. Budovatelská hesla.  Nadřazenost a hloupost. Nestoudný egocentrismus. Sprostota, cynismus. Peníze a moc. Moc a peníze.