La Passion de Jeanne d'Arc
Utrpenie panny Orleánskej
The Passion of Joan of Arc
The Passion of Joan of Arc
The Passion of Joan of Arc
Režie:
Carl Theodor DreyerScénář:
Carl Theodor DreyerKamera:
Rudolph MatéHrají:
Maria Falconetti, Eugene Silvain, André Berley, Maurice Schutz, Antonin Artaud, Michel Simon, Jean d'Yd, Alexandre Mihalesco, Léon Larive, Jean Aymé (více)Obsahy(1)
Slavné zpracování příběhu o Johance z Arku není typický historický velkofilm. S výjimkou kostýmů se oprošťuje od dobových reálií, zato vyzdvihuje střet fanatismu a klerikalismu soudců se vznešenou prostotou nevinné dívky. Působivost procesu stupňuje užití detailů a i v následných scénách si kamera často všímá jen fragmentů lidské tváře. Němý film inspiroval nejednoho skladatele k hudebnímu „ozvučení“. Vilnius – evropské hlavní město kultury 2009 a filmové fórum Scanorama daly podnět ke vzniku osobité hudby litevského skladatele Broniuse Kutavičiuse, kterou pro Febiofest nastudoval Orchestr BERG. (Febiofest)
(více)Recenze (129)
Johanku jsem si představovala odhodlanou, vzdorující, bojující do poslední chvíle za svou víru a přesvedčení. I přes jiné zobrazení charakteru hrdinky, na mě film udělat velmi silný první dojem. Renée Falconetti obklopená muži a jejich otázkami, které nemají podstatu. Slzy stékající po tváři, vyplavují nepochopení, křivdu, bezmoc, každá vráska je zářezem zrady, která na ní byla páchána. Nakonec jí v srdci zůstal jen ten, v kterého věřila. Odmítla náruč církve a raději zůstala sama s bohem. Ještě že film je němý, slyšet zvěrstva které si mezi sebou muži šeptají, puklo by mi fimové srdce. ()
Absolútne zdrvujúci zážitok. Dreyer musel kvôli filmu upísať zmluvu s diablom. Filmársky je to absolútna lahôdka. Klaustrofobická a emočne ohromne vypjatá dráma s geniálnym hereckým výkonom Marie Falconetti. V jej očiach a slzách sa odráža bolesť obetí všetkých sfalšovaných procesov a bezmocnosti človeka, voči mocnostiam. Najlepší nemý film ever? 10/10 P.S. v mnohom pomáha aj parádna novozložená hudba, neskôr použitá v kľúčových scénach K19: Widowmaker ()
Je neuvěřitelné, jak mnoho dokáží v tomto Dreyerově díle sdělit lidské tváře. Hřích i svatost jsou sice záležitostí nitra, a přece nakonec časem zanechají odraz v očích a rysech obličeje. Je těsná – ale nepovrchní – souvislost mezi dobrem a krásou na jedné straně, zlem a ošklivostí na straně druhé. Utrpení Panny Orleánské umí i po dlouhých desetiletích od svého vzniku dál v otevřených srdcích probouzet touhu po následování Krista, mít tvář odsouzené a ne jejích soudců. ()
setsakra ponurý procedurální drama, u kterýho jsem jako militantní ateista trpěl víc jak Johanka.... každopádně forma jako taková [expresionistický využití detailů, atypický metody rámování, jízdy kamery, etc.] je famózní, ngl. PS: jo, viděl jsem tu verzi z blázince, a k tomu všemu na velkým plátně. ()
Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Jeden ze 100 nejlepších životopisných filmů - 100 Greatest Biography Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. ()
Galerie (93)
Photo © Gaumont
Zajímavosti (19)
- Více jak půl století byl snímek považován za ztracený. Existovaly pouze kopie a ozvučené verze, které se značně lišily od originálu. V roce 1981 byla náhodou v přístěnku ústavu pro mentálně postižené v Norsku nalezena dánská verze v perfektním stavu. (Snorlax)
- Režisér namiesto literárnych spracovaní príbehu vychádzal zo súdneho protokolu. (Adam.Kubala)
- První verze negativu krátce po dokončení shořela. Jelikož přetáčení celého snímku nepřicházelo v úvahu, byl Carl Theodor Dreyer donucen film sestříhat ze záběrů, které při tvorbě původní verze vyřadil. (Marla Singer)
Související novinky
Seversky laděné Filmale 2009
Ve dnech 18. – 20. 9. 2009 pořádají kino Květen v Novém Jičíně a Biograf Artefakt již 4. ročník filmové přehlídky Filmale 2009, letos zaměřené na severskou kinematografii. Festivalová skladba je… (více)
Reklama