Necronomicon

Hororový triptych svázaný nejen Briyanem Yuznou, ale i hororovým velikánem H. P. Lovecraftem. Yuzna si ke svému dílku, ve kterém Jeffrey Combs, představitel H. P. Lovecrafta, otevírá tajemný necronomicon, začíná psát a tím tvoří pojítko mezi třemi příběhy, přizval další dva režiséry, kteří pojali jednotlivé povídky po svém. První příběh v režii Christopha Ganse přivádí diváka do tajemného domu na pobřeží moře, kde tvůrce za pomoci necronomiconu nechává ožívat mrtvé. Povídka disponuje parádní atmosférou, uvěřitelnými herci a zdařilými maskami. Druhý příběh v podání japonského režiséra Kaneka přivádí diváka, ve společnosti mladého reportéra, do domu, kde není problém zastavit smrt, ale také ji nezvaným hostům přivodit. Prostřední povídka je z celého triptychu nejslabší, ale příběh je celkem poutavý a divák se dočká i špetky gore. Za posledním příběhem, který je kvalitativně srovnatelný s první povídkou, stojí samotný Brian Yuzna, který zde staví člověka proti krvežíznivému monstru. Yuznova část disponuje luxusní porcí gore, děsivým prostředím, povedenými hereckými výkony a dostatečně ujetými charaktery některých postav, které nádherně dokreslují pořádnou porci béčkové zábavy. Celé dílko působivé uceleně a Yuzna ještě v závěru divákovi předvede to, co mu jde nejlépe a završí tím velmi kvalitní podívanou, která si s přehledem zaslouží čtyři hvězdy. (28.03.2011)

Lovecraftova zvrácenost je v příbězích sice cítit, ale ty jsou nicméně natočené docela nezáživným stylem, až se nakonec divím, jak se mi to mohlo vůbec líbit. Necronomicon tak zůstává přehlídkou gore bez nějaké větší hororové atmosféry (první díl se o ni snažil asi nejvíc). Avšak ty povedené efekty a oku lahodící masky, mě ji v tomto případě dokázaly alespoň z části nahradit. 70% (01.02.2010)

Tak Jeffrey Combs už má za sebou role H. P. Lovecrafta a E. A Poea. Stihne ještě Stephena Kinga? Filmy inspirované H. P. Lovecraftem a pod taktovkou Briana Yuzny zpravidla nemohou zklamat. A vyjímkou není ani Necronomicon. 3 povídky, jedna lepší než druhá, obzvláště ta třetí stojí za to. Triky možná nejsou stoprocentní, ale tyhle triky mám mnohem radši, než triky digitální. Možná často vyvolají úsměv, ale zase jsou realističtější a nechutnější, nejsou tak sterilní. (04.07.2009)

Brian Yuzna a jeho "krvavé slizárny" jsou sice labůžo slibujíc béčkovou atraktivnost, ale Necronomicon mě popravdě moc nesebral. Ba co víc, dokonce jsem u něj párkrát usnul a poctivě ho od místa posledního podřimování dokoukal. Motá se sice kolem sexy tématu ala Necronomicon, jehož strůjcem je literát H.P. Lovecraft, ale sám v poutavosti značně pajdá. Přišlo mi to tak všechno nějak nahňácané dohromady a ušité horkou jehlou, což je obrovská škoda. Sliboval jsem si mnohem víc. (04.10.2016)

Tri poviedky spojené s tajomnou knihou Necronomicon. Oceňujem na tú dobu kvalitné masky a slušné gore scénky. Je tu snáď všetko. Od slizu až po rozpadávajúce sa mäso a kostry. Hlavne v prvých dvoch poviedkach. Dejovo sú síce priemerné a miestami so slabšou výpravou, ale finále každej poviedky pekne graduje do silného odkazu. Celkovo som mal z Necronomiconu dobrý pocit, taká relaxačná oddychovka. 65/100 (19.02.2014)