Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Člověk nemá nic jiného než vlastní svobodu. Sám se jí zbavuje, když se stává otrokem drogy. To tvrdí primář psychiatrického oddělení místní nemocnice (Miroslav Macháček), za kterým přichází mladá osmnáctiletá narkomanka Radka Valtrová (Eva Hodinová). Ta si v životě prošla mnohým a všechny její problémy, ať už lhostejnost a nevšímavost vlastních rodičů nebo její nešťastný milostný život, vedly k drogám, které získává za sex s bývalým milencem své matky. Primář Radku pošle do psychiatrické léčebny, kde se má za pomoci různých metod vymanit ze své závislosti. Radce se však zdejší místo zcela protiví a není schopna se plně zapojit do léčby a aktivně spolupracovat s místními doktory a psychology. Sama si také připadá jako v „koncentráku“. Jistou oporu však nalezne v doktorce Heleně (Milena Svobodová), která je zde ale také jako pacientka, léčící se ze závislosti… Ve své době provokativní snímek, jenž se jako jeden z prvních v Československu otevřeně vyjadřoval k problematice drogové závislosti, natočil scénárista a režisér Zdenek Zaoral. Vývoj filmu byl složitý a vznikal od roku 1981 nejprve v poloamatérských podmínkách, ve kterých bylo natočeno přibližně 4/5 scén, a dokončen byl až v roce 1986 ve filmovém studiu Gottwaldov. Kromě značného dokumentaristického pojetí filmu stojí za zmínku také snaha o výrazné experimentování v oblasti vyprávění, střihu i barevného tónování. (Česká televize)

(více)

Recenze (41)

mchnk 

všechny recenze uživatele

Jak je vidět, závislost na drogách je dlouhodobý problém, který se dá počítat na desítky let. Radka má opravdu velkou smůlu na dění kolem sebe. Okolí je pro ní prostě živou noční můrou a už jí zbyly jen vzpomínky. Kde jinde, než u bandy tehdejších hašišáků může Radka skončit. Každý má ale právo na nápravu a jsou tu i lidé, kteří ti pomohou. Asi hodně věrohodný a realitou inspirovaný obraz narkomanů z 80tých let. Prostředí, které se prolíná v celém filmu ukazuje, že jistá forma zárodku kapitalismu v těchto lidech byla, jen se zatím veřejně nepojmenovala. Hvězdičku dolů musím dát za opravdu špatný zvuk. ()

Ony 

všechny recenze uživatele

Když si uvědomím, že ve stejnou dobu vznikaly esenbácké hrdinské eposy typu Mravenci nesou smrt, působí Pavučina skutečně jako zjevení. Za prvé konečně zobrazuje drogy jako reálný problém naší společnosti, nikoli jako zápaďácký výmysl, který neprůstřelná VB odrazila už v Karlových Varech. Za druhé má slušně depresivní atmosféru. Je fakt, že dramatická výstavba filmu bez začátku, konce a prostředku je prapodivná, ale vzhledem k tématu to není zas takový handicap. Totéž platí pro neučesanou formu vůbec. Nicméně si nedělám iluze, že by ještě dneska tento snímek mohl nějak ovlivnit potenciální narkomany. Ale to asi stejně od filmů nemůžeme chtít. ()

Reklama

honz 

všechny recenze uživatele

V době svého vzniku v kinech hojně navštěvovaný film, tehdy jako jeden z mála s tematikou narkomanie (z té poloviny 80. let si ještě pamatuju Mravenci nesou smrt od Zbyňka Brynycha, ale to byl spíše chvalozpěv na práci SNB). Pavučina je autenticky natočeným příběhěm čerstvě plnoleté Radky, která se stane závislou, její stavy, halucinace, potácení se životem až po léčebnu. Ve filmu jsou působivé retrospektivní scény, Radčino bilancování , o co díky drogám přišla (např. jí znemožnily zpívat). V roce 1986 (asi nejen pro mě) byla Pavučina silným divácký zážitkem, výpovědní hodnotu si film uchoval dodnes. ()

WANDRWALL 

všechny recenze uživatele

Film vznikal zdlouhavě a postupně. Ukazuje víc ze života lidské společnosti, než by si ryzí socialističtí občané přáli vidět. Zajímavý je pohled ženy na svého bývalého muže - dirigenta, otce hlavní postavy. V té době sice socialismus už slábnul, a dovolil stále větší kritiku společnosti, ale většina občanů tohoto státu s komunisty ráda kolaborovala, a dělala by to i nyní, neb zde výraznější opozice žádná nebyla. Tolik tady žilo hrdinných lidí. A dneska jsou stejní. kolik lidí se dneska sejde, aby bojovalo proti i vlastním právům a manifestovalo? Neumím si představit, takovou občanskou nespokojenost v Praze, jakou předvedli Maďaři, když se na veřejnost prosáklo co premiér řekl o svém kabinetu. Budapešt byla v plamenech, zatímco zde nikdo nezvedne ani zadek a vrcholní politici se dopouštěli podobných úletů. Takže mění se národní povaha? Kde jsou ti mladí, aktivní zájemci o demokracii? ()

LadyPupu 

všechny recenze uživatele

"Nechal si ve mně krvácející ránu, jen tak. Z rozmaru." Výborná E. Kulichová - Hodinová, které sekunduje parta trosek (mmch. skvěle obsazených) ve shluku černobílých obrazů, které dohromady s úplně psychedelickou Hálkovou hudbou, způsobili mně osobně mrazení v zádech při projekci na základní škole, pobavený výraz později a pocit beznaděje a prázdnoty nyní. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (12)

  • Pôvodne sa snímka mala venovať alkoholizmu, až neskôr sa rozhodlo, že sa bude venovať problému s narkotikami. (Raccoon.city)
  • Točilo se i v léčebně v Červeném Dvoře, kde sám režisér absolvoval protialkoholní léčbu. (sator)
  • Vo filme skutočne hrali aj zamestnanci liečebne a dokonca aj pacienti, pokiaľ chceli. Kamera ich ale vždy brala skôr zboku alebo zozadu. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama