Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kultovní černá komedie o malých lidech a víře v odpuštění. Šest dějově propojených povídek (Štěstí z Kokury, Taxikář, Civilizační návyky, Poslední slušná generace, Pitomci a Duch amerického pilota) se odehrává převážně v noci 6. srpna 1995, padesát let poté, co byla na Hirošimu svržena atomová bomba. Film vypráví o náhodách, zázracích a souvislostech mezi nimi. Také o plivání na vlak, špatném počasí, svržení atomové pumy, vystřelení lidského spermatu do souhvězdí Andromedy, ale i o nevěře a odpuštění. Černá komedie, v níž autoři splétají více či méně související osudy lidí do umného copánku jednoho filmového vyprávění, se stala od své premiéry populární také některými výroky. "To neřeš", "neživíš, tak nepřepínej" a další hlášky už se staly běžnou součástí našeho jazyka. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (402)

jahol 

všechny recenze uživatele

Film je svou originalitou i zpracováním vysoce nadprůměrným povídkovým sextetem, opravdu taková Pulp Fiction po česku s několika fenomenálními hereckými etudami (podobně jako v PF originálu). A přestože film hodně chválím, zcela mimo meze se vymyká neskutečný duet Evy Holubové a Rudolfa Hrušínského mladšího. Jeden z nejlepších dialogů v české filmové historii. "Nikam jsi mne nevzal... poslední měsíc", říká mi moje žena a já na to vždy a znovu odpovídám "Neživíš, tak nenapínej..." a dozvím se "Franta Brabec....".. a "A prosím Tě, jak ty bys mohl přispět?!"... a řeknu "Víš, já si myslím, že každej člověk je určenej, aby byl v něčem nejlepší, já třeba....".. a tím končím, protože ke vlaku to mám půl kilometru a venku je zima... ()

viperblade 

všechny recenze uživatele

O tomhle (kultovním) snímku jsem už dost slyšel (hlášky typu Neživíš, nepřepínej! či Nežereš maso, nepochopíš vtip! už doslova zlidověly) ale až dnes jsem Knoflíkáře viděl poprvé. Líbila se mi ta propletenost, herecké výkony Kodeta, Holubové a Hrušínského a (hlavně ze začátku) ta nenapodobitelná atmosféra. Ke konci se sice film neubrání nudnějším momentům, ale jako celek jsou Knoflíkáři rozhodně nadprůměrní a opravdu kultovní. Málo chybělo a byl z mé strany plný počet. 80 %. ()

Reklama

Necrotongue 

všechny recenze uživatele

Když jsem film viděl poprvé, ještě voněl novotou, dnes už jde o snímek pro pamětníky, ale přesto na mě působí stále stejným dojmem, což je jedině dobře. Petrovi Zelenkovi se podařilo natočit nadčasovou záležitost se svéráznými postavičkami, jež mě stále dokáže velice pobavit, ale při repríze jsem pocítil i smutek, na který se při premiéře nedostalo. Může za to Vladimír Dlouhý, měl jsem ho jako herce rád, hrál skvěle (i tady) a myslím, že nám velmi chybí (mně tedy určitě). ()

kOCOUR 

všechny recenze uživatele

Jeden z nejoriginálnějších českých filmů, který po boku "Marečku, podejte mi pero" spolehlivě táhne žebříček na kultovní hlášky nejbohatších českých filmů posledních deseti let. Petr Zelenka kombinuje úžasně vytříbený humor se zdánlivě poklidným tempem (které je ve skutečnosti smrtonosně inteligentní) a tvoří třpytivou mozaiku na jakýkoliv zimní i jiný večer. Plivanec mistra Hrušínského mi zůstane v paměti zaryt navždy... ()

kinej 

všechny recenze uživatele

Zpětně vidím Knoflíkáře jako jeden z nejlepších a nejoriginálnějších filmů devadesátých let. Myslím, že je to vůbec první povídkový film v ČR. Řekl bych, že je to největší dílo Zelenkovo kariéry, které už nejspíš nebude překonáno. Líbil se mi osobitý humor, úžasné obsazení, nebo třeba undergroundový soundtrack. Zelenka dokázal úžasným způsobem vykreslit atmosféru noční Prahy devadesátých let. Taky neopomenu roli, jakou ve filmu sehrává mé oblíbené Rádo 1, které v té době muselo být opravdový underground. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (21)

  • Jiří Kodet (hostitel) ke své (spolu)práci řekl: "Nemám rád režiséry, kteří moc mluví a všechno předehrávají. Hned na začátku, ještě než stačil promluvit, jsem proto mladému Petru Zelenkovi řekl: 'Hlavně mě, prosím tě, moc nerežíruj, já si s tím nějak poradím.' On mě částečně poslechl, a i když jsem se zrovna dvakrát nedržel textu, tak mě nechal a snad se mu to vyplatilo." (NIRO)
  • V poslední povídce „Duch amerického pilota“ se objevuje muž, který svrhl atomovou bombu na Hirošimu – Robert A. Lewis (Richard Toth). Jedná se skutečně o jméno autentické postavy vojáka, který bombu svrhnul. O 10 let později na dotaz v televizním vystoupení, jak se cítil, odpověděl: „Můj Bože, co jsme to udělali?“ O příběhu osádky letadla vznikl film Enola Gay: The Men, the Mission, the Atomic Bomb (1980). (sator)

Související novinky

Fresh Film Fest 2010 o krok blíž!

Fresh Film Fest 2010 o krok blíž!

11.08.2010

Festival Fresh Film Fest, který proběhne v Praze od 25. do 29. srpna, zahájí předpremiérová projekce filmu Scott Pilgrim proti celému světu v kině Aero. Jde o adaptaci komiksové série Bryana Lee O… (více)

Reklama

Reklama