Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kultovní černá komedie o malých lidech a víře v odpuštění. Šest dějově propojených povídek (Štěstí z Kokury, Taxikář, Civilizační návyky, Poslední slušná generace, Pitomci a Duch amerického pilota) se odehrává převážně v noci 6. srpna 1995, padesát let poté, co byla na Hirošimu svržena atomová bomba. Film vypráví o náhodách, zázracích a souvislostech mezi nimi. Také o plivání na vlak, špatném počasí, svržení atomové pumy, vystřelení lidského spermatu do souhvězdí Andromedy, ale i o nevěře a odpuštění. Černá komedie, v níž autoři splétají více či méně související osudy lidí do umného copánku jednoho filmového vyprávění, se stala od své premiéry populární také některými výroky. "To neřeš", "neživíš, tak nepřepínej" a další hlášky už se staly běžnou součástí našeho jazyka. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (402)

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Asi mi nezbyde než se uchýlit ke zbabělému hodnocení, neb si netroufám film hodnotit jako celek. Takže tu máme 6 vzájemně slušně propojených příběhů z nichž na mě zapůsobily dva. A to: Štěstí z Kukury(díky své poetice) a Idioti(díky přívalu humoru). Zbytek filmu ovládla výrazná nuda. Takže takovou jednodušší matematikou to vidím maximálně na 2*. Lva tady nějak nechápu, ale já toho nechápu na světě víc. Takže asi tak. ()

jahol 

všechny recenze uživatele

Film je svou originalitou i zpracováním vysoce nadprůměrným povídkovým sextetem, opravdu taková Pulp Fiction po česku s několika fenomenálními hereckými etudami (podobně jako v PF originálu). A přestože film hodně chválím, zcela mimo meze se vymyká neskutečný duet Evy Holubové a Rudolfa Hrušínského mladšího. Jeden z nejlepších dialogů v české filmové historii. "Nikam jsi mne nevzal... poslední měsíc", říká mi moje žena a já na to vždy a znovu odpovídám "Neživíš, tak nenapínej..." a dozvím se "Franta Brabec....".. a "A prosím Tě, jak ty bys mohl přispět?!"... a řeknu "Víš, já si myslím, že každej člověk je určenej, aby byl v něčem nejlepší, já třeba....".. a tím končím, protože ke vlaku to mám půl kilometru a venku je zima... ()

Reklama

Aluska88 

všechny recenze uživatele

Musím říct, že tato, dle ohlasů, kultovní záležitost, mě nijak extra nechytla. Povídky jsou chytře, humorně, až bizarně řešeny a geniálně mezi sebou propojují jednotlivé skutečnosti a události. Z hlášek či dialogů, ač jsou povedené a chytlavé, jsem si zapamatovala jen pár momentů. Takže, proč mě Knoflíkáři tolik neohromili, rozhodně "neřeším" a ani po tom "nepátrám." Dodám už snad jen: "FAKIN WEDR!" :D ()

Othello 

všechny recenze uživatele

Pankáčská vzpomínka na Prahu devadesátých, která sice postrádá mnohdy prostředky a ještě častěji herectví (což obzvláště vyniká ve srovnání s fantastickou Holubovou a Hrušínským), nicméně jako protestsong budí neskutečné sympatie už jen díky hravému, uzavřenému scénáři. Závěrečné povídky Pitomci a Seance jsou jedněmi z českých devadesátkových filmových vrcholů. Škoda Miro Gabora, jednoho z našich nejšikovnějších porevolučních kameramanů, který se uhnízdil v krysím závodu současného seriálového dna. Knoflíkáři si dle mě zaslouží remake. ()

SOLOM. 

všechny recenze uživatele

Opravdu hodně zvláštní „sbírka“ povídek, které toho mají společného mnohem více, nežli by se na první pohled mohlo zdát. Pěkně to do sebe nakonec zapadlo, takže Zelenku musím pochválit. Je sice pravda, že ze začátku je to trošku slabší, ale alespoň už vím, odkdy začali v Japonsku sprostě nadávat a zároveň i chválit blbé počasí. Jo takový sex v taxíku nemusí být špatný – rozhodně lepší než proletět předním sklem. Každopádně nejvíc jsem se pobavil u dvojice Hrušínský ml. a Holubová – Já to vážně „Neřešil“ – opravdu pěkná pitomina, ale pobavila. Určitě mnohem víc, než zubní protéza v prdeli. Jinak Kodet a jeho modýlek letadla – no klasa. Ta poslední mě už tolik nebavila, ale jako celek se mi to líbilo. Zvláště za „chlustanec“ na 8 dám nadprůměrné hodnocení.70% ()

Galerie (10)

Zajímavosti (21)

  • V povídce „Civilizační návyky“ zní „Koncert pro dva hoboje a smyčcový orchestr d moll“ od Antonia Vivaldiho. (sator)
  • V poslední povídce „Duch amerického pilota“ se objevuje muž, který svrhl atomovou bombu na Hirošimu – Robert A. Lewis (Richard Toth). Jedná se skutečně o jméno autentické postavy vojáka, který bombu svrhnul. O 10 let později na dotaz v televizním vystoupení, jak se cítil, odpověděl: „Můj Bože, co jsme to udělali?“ O příběhu osádky letadla vznikl film Enola Gay: The Men, the Mission, the Atomic Bomb (1980). (sator)

Související novinky

Fresh Film Fest 2010 o krok blíž!

Fresh Film Fest 2010 o krok blíž!

11.08.2010

Festival Fresh Film Fest, který proběhne v Praze od 25. do 29. srpna, zahájí předpremiérová projekce filmu Scott Pilgrim proti celému světu v kině Aero. Jde o adaptaci komiksové série Bryana Lee O… (více)

Reklama

Reklama