Mňága - Happy End

„Možná, že lidé prostě chtějí být klamaní. Možná...“  Uměle, nebo-li účelově vytvořena hudební skupina jako hlavní téma v uměle zkonstruovaném, mystifikačním (pseudo)dokumentu? Tak tady si Petr Zelenka už opravdu pohrál s tématem mystifikace a mediální manipulace dokonale, přičemž nepřekvapí, že celé dílko v takovém duchu i natočil. Viděl jsem to těsně po novějším Roku ďábla (2002), z něhož jsem měl spíše průměrný dojem, ale tady můžu hlásit velkou spokojenost! Je pravda, že jsem o skupině Mňága a Žďorp dosud jen věděl, že nějací tací existovali, ale neznal jejich tvorbu a možná o to víc jsem si užil tento neotřelý filmový kousek. Muzika oné kapely v něm byla sympatická svá a chytlavá, až jsem si nejednou začal během sledování písně pobrukovat. Celý nápad proveden ze strany režiséra velmi zdařile, všechny ty absurdní příhody nejen skvěle gradují, ale zároveň jsem v tomto případě stále více pociťoval a vnímal i hlubší smysl a poselství, které chce Zelenka skrze zábavnou mystifikaci předat a ukázat... aneb jak vlastně média, film či marketing mohou vytvářet umělé senzace včetně celých příběhů, celých osudů, předem smyšlených a vykalkulovaných (a dokonce i s využitím náhradního plánu, jestli poslušní otroci zklamou a zradí!) a lidí budou je schopni nekriticky příjmat jako realitu... což se na základě některých komentářů (viz. třeba Radyo) v souvislosti se Zelenkovým filmem nakonec i stalo a potvrdilo. Já si tenhle pseudokoment hodně užil a mám pocit, že už dlouho jsem v tomhle specifickém žánru neviděl nic tak zábavného. Tak nezbývá mi, než jen dodat tu oblíbenou větu: Kam se na tohle hrabe nějaká Záhada Blair Witch?! **** PS: Úplně nejvíc mě dostaly filmové scény s Markem Vašutem, u scény výslechu jsem už vybuchoval smíchy nahlas, ale snad poprvé v životě můžu říct, že tady zaválel i Zdeněk Troška! [85%] (23.08.2022)

Tohle je sice srdcová záležitost, protože Mňágu prostě miluju, ale i bez této slabosti pro tuto valašskou skupinu, bych asi dal plný počet, protože je to právě tento film, který se mi líbí z tvorby Petra Zelenky nejvíce. Určtě si považuji tento film více než Rok Ďábla. Před lety jsem díky tomuto filmu přišel na to, že Mňága má i jiné písničky než "Nejlíp jim bylo" a že jsou ještě mnohem lepší. Navíc si myslím, že film zachycuje kapelu na vrcholu jejích sil. Potom už jejich tvorbu poněkud slábla, ale pořád patří mezi to nejlepší, co se u nás dělá. (19.08.2005)

Je pěkné vidět mysteriozní dokument o kapele z Valmezu, z mého rodného města. Ale mé hodnocení není ovlivněno tím, že jsem valmezák, ale tím jak skvělým nápadem (tou obrácenou logikou) tenhle filmeček vyniká. Opravdu jsem se při sledování zasmál. Ano, je zde Rok ďábla (taky tento film mám rád), který měl pravděpodobně větší rozpočet atd..., ale tohle bylo srdcová záležitost a pro diváka, který o kapele ví alespoň něco, to je opravdu krása. Ukázka z filmu Zdeňka Trošky byl vrchol všeho, to bylo opravdu něco geniálního :D...A Petr Fiala s tím jeho ananasem to byla třešnička na dortu. (17.10.2011)

Možná úplně nejlepší český film co jsem kdy viděl. Bravurně natočená fikce o jedné z nejlepších českých kapel Mňága a ŽĎorp. Neskutečně zábavná hříčka o této skupině z Valmezu, která již několik let je na špici české hudební scény i když o popularitu moc nestojí, což jde poznat ze samotného filmu. Zelenka natočil doposud svoji nejlepší a nejzábavnější komedii! (22.11.2004)

Nejlepší ze Zelenkových hudebních filmů. Tam kde Visací zámek nebyl ještě dotažený, navázal s vtipným útokem na praktiky hudebního průmyslu, ale i na adorativní filmové dokumenty o slavných kapelách. Komorně natočené a civilně zahrané s parádní muzikou - období Made in Valzmez a Furt rovně od MaŽ fakt zbožňuji. Naprosto boží je Hodinový hotel zpívaný účastníky konkurzu, kde doslova zabíjí Hošek (Plexis) a Karel Zich. Moc mě potěšila i účast Ivana Krále a Zdeňka Trošky, kteří trošku střílejí do vlastních řad. No a záběry ze Slunce, seno a Mňága jsem si musel pustit hned několikrát... Pozdější Rok ďábla z mého pohledu již jen recykloval nápady z Mňágy a z Visacího zámku a jako takový mě celkem nebavil. Takže plný počet pro Mňága Happy End a to i vzhledem k inspirativnímu poselství filmu "Back to underground". Škoda jen že samotné Mňáze trvalo dost dlouho než skutečně přestala vydávat na major labelu (EMI) a desky si začala lisovat sama (v roce 2010 založili Surikata Records). (15.03.2015)