Mňága - Happy End

Třeba u tý scény s novou kapelou v námořnický uniformě si řikáte no to snaf nemůžou bejt Chinaski to by bylo snad až moc meta... jak by moh?? Ale no tak !!Ale on jo!! Zelenka je bůh a cokoliv co kdy natočil bylo minimálně nadprůměrný a nebo se to za pár let stane. Trvá to hodinu , říkám si tak jasně budě tam pár blbinek kde se ukáže že už tehdy to byl fakt talent. ale tady nemá šanci rozjet cokoliv hlubšího. No a za chvíli zíráte že on je až tak moc dobrej vyprávěč ,že ve filmu zmíní nějakou historku (snědená bota) aby jí nechal proválet pár minut absurdníma situacema , a za pár minut jí začne v klidu parodovat a vy mu to celý žerete i s navijákem a zároveň u toho div nepotlačíte slzu. Strašně supr...Je tady i ten kontrast mezi tím jak byly devadesátky strašně ujetý a jak je současnost tupě civící a divně oteklá jak ksicht pana prezidenta. Nejlíp to asi v týhle krásně zasněný vzpomínce na to co se nestalo prodal Ivan Král "Správnej rocker není na prodej ale zase každej rocker se dá koupit"...:D (24.11.2015)

„Možná, že lidé prostě chtějí být klamaní. Možná...“  Uměle, nebo-li účelově vytvořena hudební skupina jako hlavní téma v uměle zkonstruovaném, mystifikačním (pseudo)dokumentu? Tak tady si Petr Zelenka už opravdu pohrál s tématem mystifikace a mediální manipulace dokonale, přičemž nepřekvapí, že celé dílko v takovém duchu i natočil. Viděl jsem to těsně po novějším Roku ďábla (2002), z něhož jsem měl spíše průměrný dojem, ale tady můžu hlásit velkou spokojenost! Je pravda, že jsem o skupině Mňága a Žďorp dosud jen věděl, že nějací tací existovali, ale neznal jejich tvorbu a možná o to víc jsem si užil tento neotřelý filmový kousek. Muzika oné kapely v něm byla sympatická svá a chytlavá, až jsem si nejednou začal během sledování písně pobrukovat. Celý nápad proveden ze strany režiséra velmi zdařile, všechny ty absurdní příhody nejen skvěle gradují, ale zároveň jsem v tomto případě stále více pociťoval a vnímal i hlubší smysl a poselství, které chce Zelenka skrze zábavnou mystifikaci předat a ukázat... aneb jak vlastně média, film či marketing mohou vytvářet umělé senzace včetně celých příběhů, celých osudů, předem smyšlených a vykalkulovaných (a dokonce i s využitím náhradního plánu, jestli poslušní otroci zklamou a zradí!) a lidí budou je schopni nekriticky příjmat jako realitu... což se na základě některých komentářů (viz. třeba Radyo) v souvislosti se Zelenkovým filmem nakonec i stalo a potvrdilo. Já si tenhle pseudokoment hodně užil a mám pocit, že už dlouho jsem v tomhle specifickém žánru neviděl nic tak zábavného. Tak nezbývá mi, než jen dodat tu oblíbenou větu: Kam se na tohle hrabe nějaká Záhada Blair Witch?! **** PS: Úplně nejvíc mě dostaly filmové scény s Markem Vašutem, u scény výslechu jsem už vybuchoval smíchy nahlas, ale snad poprvé v životě můžu říct, že tady zaválel i Zdeněk Troška! [85%] (23.08.2022)

Má nejoblíbenější kapela a jeden z nejoblíběnějších režisérů se dali dohromady a vznikl tenhle klenot. Kolika lidem jsem musel před 15 lety vysvětlovat, že se Mňága, která mimochodem loni oslavila 25. výročí, fakt nerozpadla. Při čtení kometářů cítím potřebu zdůraznit, že tohle nebyl první Zelenkův počin na poli hudebně-dokumentární mystifikace, nějaké cvičení před Rokem ďábla, jak si mnozí myslí. Už dříve vznikl pro televizi podobně laděný „dokument“ o Visacím zámku! 2 ZAJÍMAVOSTI (se spoilery): ne vše ve filmu je pouhá fikce, např. geniální scénka s Vašutem a Brodským má reálný základ, Petr Fiala se na gymplu opravdu vsadil, že sní tenisku a menší část skutečně snědl. ***** Frontman Mňágy Petr Fiala v biografické knize Z nejhoršího jsme uvnitř, mapující (pre)historii kolem Mňágy v letech 1984 - 93, uvádí záznam z deníku k natáčení alba Radost až na kost. V něm se píše: „... Cpeme se a díváme se na skvělý pseudodokument o Visacím zámku. Je to síla. Smíchy se válíme po zemi. ...“ Zápis je ze 7.7.1993, kdy ještě hoši z Mňágy jen stěží mohli tušit, ze za pár let ten samý režisér natočí neméně povedenou taškařici také s nimi. (13.01.2013)

Neměl bych film srovnávat s Rokem ďábla. Ale... dělám to. A Rok ďábla je více pravděpodobnější i přes vybuchující lidi. Na druhou stranu má v sobě Mňága - Happy End něco, co vás jaksi upoutá do křesla mnohem spolehlivěji. Ta jedna hodina je napěchovaná k prasknutí hláškami, zvraty a dobrou muzikou. "V tý smlouvě s BGM byl dodatek, že můžou určovat, co budem jíst a pít. A tidleti se toho hned chytli a nutili nás k šíleným věcem. My zme třeba jedli jenom jabka." (12.12.2012)

Keďže mám rád rock-ovú a metal-ovú hudbu, nebol to pre mňa na zhliadnutie úplne zlý fiktívny dokument, ale mám radšej trošku iný štýl humoru. Zo začiatku ma to skoro vôbec nebavilo, ale keď prišla pasáž k akože životopisnému filmu "Slunce, seno a Žďorp", tak som sa konečne pobavil. Výkony Zdeňka Trošku, Mareka Vašuta a Mareka Brodského do danej scénky výborne zapadli. "Scéna s výsluchom", pojedanie trampky a Troškove komentáre ("lampička sa stala jednajúcou osobou" alebo "ať se staraj o muziku a tohleto nechaj na nekom iným" sú veľmi podarené). ale celkovo tam bolo viac hluchých miest, takže len za 2. (17.06.2023)