Mňága - Happy End

Happy End je rozhodně můj neojoblíbenější hudební dokument, viděl jej už nespočítaněkrát. Díky lásce k Mńáze možná přehlížím chyby:). Příběh kapely je skvěle podaný, správně absurdní, a je vidět, že Mňága si vše řádně užila. Další povinností správného mňágisty je ještě další snímek, který se zove Made In Valmez, ale zde na ČSFD jsem jej nikde nenašel. Naštěstí si ho suším na VHS:) (04.07.2007)

 Prostě českej film. Blbej českej film.  Konstatuje znuděně Petr Fiala na adresu filmu Slunce, seno, Mňága, který mi naopak přivodil (především v pasáži s typickým hodným a zlým Stbákem) nemalý zával smíchu. A celý tento mystifikační dokument o mojí oblibené kapele určitě má k ,,blbýmu českýmu filmu´´ daleko, naopak se koná velká husťárna. Já se hodinu jenom skvěle bavil.  A ten Fialův osvěžující  leháro  projev  by šel poslouchat ještě daleko déle a Zelenkův  originální mystifikační scénář taky geniálně šlape, nestihne si vybrat žádné slabé místo a vedle těch srandiček a hlášek a hlášek stihne nabrat i vážnější kritičtější podtext v otázkách úměle vytvořené slávy.  Skvělá atmosféra, spousta ironie  a nadsázky.Teda tohle vymyslet!  A tentokrat skutečně vyjímečně závalel i Zdeněk Troška! (23.08.2022)

Mám rád Mńágu a Žďorp, Petra Fialu i Petra Zelenku a když tenhle film v devadesátých letech promítali v Boru u Tachova, tak abych na něj nešel sám a film vůbec promítli, přemluvil jsem dva známé, aby na něj šli se mnou. A byl jsem rád. Dokonce si myslím, že Petr Zelenka od té doby skoro ani nic lepšího nenatočil. Ale je to samozřejmě subjektivní a hlavně on sám to může vnímat úplně jinak.. (22.06.2013)

Mňága a Žďorp patří mezi mé nejoblíbenější kapely vůbec a tenhle film si skvěle pohrává s její pohnutou historií.. Mystifikační podívaná která je vtipná, zábavná a zároveň zcela profesionálně dokumentaristicky natočená. Taková drobná generálka na (ještě lepší a ještě profesionálnější)Rok ďábla, v němž Zelenka svůj kolotoč dokázal rozběhnout již na plné obrátky. (10.06.2004)

Nejlepší ze Zelenkových hudebních filmů. Tam kde Visací zámek nebyl ještě dotažený, navázal s vtipným útokem na praktiky hudebního průmyslu, ale i na adorativní filmové dokumenty o slavných kapelách. Komorně natočené a civilně zahrané s parádní muzikou - období Made in Valzmez a Furt rovně od MaŽ fakt zbožňuji. Naprosto boží je Hodinový hotel zpívaný účastníky konkurzu, kde doslova zabíjí Hošek (Plexis) a Karel Zich. Moc mě potěšila i účast Ivana Krále a Zdeňka Trošky, kteří trošku střílejí do vlastních řad. No a záběry ze Slunce, seno a Mňága jsem si musel pustit hned několikrát... Pozdější Rok ďábla z mého pohledu již jen recykloval nápady z Mňágy a z Visacího zámku a jako takový mě celkem nebavil. Takže plný počet pro Mňága Happy End a to i vzhledem k inspirativnímu poselství filmu "Back to underground". Škoda jen že samotné Mňáze trvalo dost dlouho než skutečně přestala vydávat na major labelu (EMI) a desky si začala lisovat sama (v roce 2010 založili Surikata Records). (15.03.2015)