Rok diabla
Year of the Devil
Režie:
Petr ZelenkaScénář:
Petr ZelenkaKamera:
Miro GáborHrají:
Jaromír Nohavica, František Černý, Jan Prent, Václav Glazar, Jan Tříska, Jan P. Muchow, Jan Hřebejk, Saša Gedeon, David Černý, Karel Plíhal, Jaz Coleman (více)Obsahy(1)
Petr Zelenka – tvůrce úspěšných Knoflíkářů z roku 1997 – se jako scenárista podílel na Ondříčkových Samotářích a poté jako scenárista a režisér vytvořil celovečerní film Rok ďábla. Zelenka netradičním způsobem vypráví příběh Jaromíra Nohavici a skupiny Čechomor, přičemž dokumentaristicky nahlíží do období, kdy se tento písničkář léčil ze závislosti na alkoholu. Jako Nohavicův „anděl strážný“ se v tomto snímku představuje hudebník Karel Plíhal. S myšlenkou natočit film s J. Nohavicou a Čechomorem v hlavních rolích přišel Zelenka v létě roku 2000, kdy spolu tito hudebníci hráli na krátké koncertní šňůře. Zelenkův film je navíc obohacen rozhovory nejen se zmíněnými aktéry, ale i s dalšími zajímavými postavami, jimiž jsou bezesporu hudebník Jaz Coleman a holandský dokumentarista Jan Holman (Jan Prent), který by chtěl Nohavicu přistihnout ve chvíli, kdy začne znovu pít. Zručný mystifikátor Zelenka má ve svém filmu také scény se surrealistickým, mystickým – ba až s nadpřirozeným vyzněním. Natáčení filmu proběhlo v květnu a červnu 2001 na různých místech republiky, filmový štáb natáčel vedle hraných scén i koncerty Nohavici a Čechomoru, které jsou důležitou součástí děje. „Je to film o tom, jak elegantně odejít ze světa. Nebo je to film o přátelství, či o tom, jak jsou čtyři muzikanti svědky zázraku. Může být také o tom, jak vám mohou ti, které potkáte, změnit život,“ řekl o svém filmu scenárista a režisér Petr Zelenka. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (397)
"Ten klid, ten mír, taková ta velká pohoda, kdy člověk leží ožralý na zemi." Potřetí vstoupil mystifikátor Petr Zelenka do stejné vody. S Visacím zámkem to byl neuvěřitelný masakr, který se však nikdy nedostal do širšího povědomí a s Mňágou jen nesměle nakoukl do kin, ale stejně mu tleskali především fandové skupiny. Při třetím pokusu vsadil na větší rozpočet, slavnějšího představitele a profesionální přístup. Vidět opilého Nohavicu a slibujícího Plíhala jako první, tak jim složím k nohám plný počet hvězd, ale pod vlivem předchozích zkušeností jsou i ty čtyři docela dost. ()
Po devíti letech od natočení jsem to konečně viděl a nestěžuju si, na český film to není špatné. Ukecané a filozofické pasáže jsou dost nudné, ale jakmile se ozve nějaká hudba, hned je to lepší. Jinak co se týče Zelenkových mystifikačních dokumentů, za nejlepší považuju Mňága - Happy End. Asi bych u roku ďábla přidal hvězdičku, kdyby tu Nohavica vystupoval v převleku za ananas. /// Po dalších deseti letech musím přidat hvězdičku. Nemá to teda sice pořád moc dej, ale je to prostě celý hrozně hezký a místy i vtipný, třeba když si frontman Čechomoru nechává nárůst knír, aby vypadal jako Nohavica. ()
Postavy v tomto filmu, skutečné i smyšlené zároveň, hledají svou duchovní cestu životem. Snaží se vyrovnat s opilstvím, rozpadem a smrtí. Hudba dělá 50% a mystifikace druhých 50% filmu. Přesto zbývá ještě cosi navíc ( cosi nepolapitelného a tajemného), co dodává tomuto filmu mimořádnou atmosféru. Zatím nejlepší film Petra Zelenky, který nekazí ani jistá překombinovanost děje. ()
V tomhle filmu si můžete vybrat úplně všechno,co chcete. Vzpomínám, jak mi bylo osmnáct, byla jsem na stáži a šéf se vrátil z agentury a říká - nabídli mi na koncert nějakýho Nohavicu, prý se začal dost poslouchat, znáš ho? A já -Ježíši, kdo to je ? Pro holku co poslouchá rock to byl mimozemšťan :-) Každopádně zajímavý počin, dnes si ho i poslechnu, aniž bych utrpěla psychickou újmu. Podotýkám, že z děje filmu jsem měla chvíli v hlavě zmatek:-) ()
Nepovažuju se za kdovíjakého znalce Čechomoru a Jarka Nohavici, prostě si je občas pustím, protože se mi jejich hudba líbí (pozn.Čechomor jsem viděl a slyšel i naživo; skvělý zážitek :-)). Film byl jistě zajímavou sondou (?) do jejich tvorby, ale musím objektivně uznat, že divák, který jejich hudbu nemusí, se bude nejspíš nudit. O žánru "komedie" bych si odvolil polemizovat (opravdu se nepamatuju, že bych se něčemu vyloženě zasmál); spíš mi však vadilo to nadpřirozeno (možná, že jsem ten film nepochopil, ale např. ty duchové na pódiu, nebo zmizení Karla Plíhala jako anděla šlo hodně mimo mě). Takže já bych to viděl na slabší 4*; tento film rozhodně není pro každého. ()
Galerie (10)
Zajímavosti (16)
- Ve chvílích, kdy Čechomor nebo Jarek Nohavica koncertovali např. v Ostravě a film se natáčel na druhém konci republiky, bylo nutné angažovat jejich dvojníky. (camper)
- Na otázku, jestli během natáčení prožil něco nepříjemného, Jaromír Nohavica odpověděl: "Hned první den! Hned od začátku to byla těžká pruda, po několika minutách jsem si říkal, kam jsem to vlezl, sem nepatřím, to bude strašné. No a bylo, co si budeme povídat... Ale konkrétně - bylo tam pár chvil, které mi byly fyzicky nepříjemné. Ještě před samotným natáčením mi dělali maskovací zkoušky, jestli má tvář unese úpravy do časů, kdy jsem byl, řekl bych, odvážnější ve svém vztahu k alkoholu a kdy to na tom obličeji bylo vidět. Začali mi přilepovat vousy, natahovat vlasy, dělali mi pod očima kruhy, nadouvali mi tvář vatou, takové ty věci, které se běžně stávaly, když se večer vypilo půl litru rumu a druhý den to samo naskočilo. A potom jsem tu polovinu tváře zahlédl v zrcadle a mně se v té chvíli vrátily deprese těch devadesátých let. Dokonce to bylo tak hrůzné, že mě napadl verš 'Ráno mě probouzí tma, sahám si na zápěstí' a řekl jsem si 'Ty vole, to je dobrý verš, to až tě tady domaskují, tak tak napíšeš písničku.' A hned mi došlo, že už jsem ji napsal, tak to bylo sugestivní. To jsou chvíle, kdy si člověk sahá do nebe, ale naštěstí říkám, když je kolem štáb, 'O nic nejde'." (NIRO)
- Jaromír Nohavica se opravdu léčil z alkoholismu v devadesátých letech. (galba)
Reklama