Rok ďábla

Tenhle film je pro mě srdcovou záležitostí, hlavně díky jedný z mých hudebních lásek - Čechomoru. Celkově je to ale krásnej příběh se spoustou pravdivých a čistých myšlenek, jak jinak než vynikající hudbou, uvolněnou atmosférou, dávkou mystiky a osobitostí všech zúčastněných, včetně osobitého Petra Zelenky. (13.01.2007)

Zelenku jako člověk strašně respektuji, protože se nebojí říct, co si doopravdy myslí a z jeho filmů jde poznat, že mu to opravdu pálí. Rok ďábla je toho (dalším) důkazem. Parádní fiktivní dokument protkaný hudbou Čechomoru a hlavně Jarka Nohavici. A tady přestávám být objektivní, protože na něm jsem vyrostl (v době, kdy jsem vyrůstal, tak moje mamka neustále poslouchala Nohavicu, tenkrát ještě na audio kazetách, vždy když vařila) a když se teď k některým jeho písničkám vracím, tak si uvědomuju, co jsem si jako pětiletý asi těžko mohl uvědomit - jak krásné jsou Nohavicovy písničky a hlavně jaký tam je v nich přesah. Speciálně u písničky "Kometa". Kdyby mi ke konci tento dokument nepřišel mírně natahovaný, okamžitě bych dal plný počet. Ale možná to bylo tím, že jsem byl unavený, kdo ví. Každopádně tohle si ještě jednou dám. 80 % (21.01.2013)

Nejlepší český film. Jízda Karla a Jaze ve výtahu, Janova rozmluva s bohem, Plíhalovo poslouchání melodií, dilema slipař-trenýrkář a jiné. Ironie, satira, mystifikace, závěrečná katarze, jezení rybiček. Po každém shlédnutí si opravdu připadám blaženě. "Karle pojď." "Já přijdu." "Ty nepřijdeš." "Ale přijdu. Jen si ještě chvíli posedím a přijdu." (Jako bonus přidávám komentář, který jsem dlouhá léta měla u Petra Zelenky v seznamu oblíbených režisérů: Jednou jsem takhle otevřela ledničku a chtěla se napít mléka, ale když jsem odšroubovala víčko, tak na mě z krabice vykoukl malý vousatý panáček s dýní na hlavě a zapískal: "Kdybys měla říct, kdo je nejlepší český režisér, koho bys jmenovala?" a potom se rozplynul v obláčku mýdlových bublinek. Nápad s pitím mléka byl sice tím pádem pasé, ale zase jsem měla řádný důvod k zamyšlení. A pořád se mi na mysli objevoval ten panáček a křičel: "Ona neví, ona neví!", až jsem se musela poradit s tetou CSFD. Tam jsem si ve své desítce nej filmů všimla jakéhosi tajemného titulu Rok ďábla. Co to je, Rok ďábla? To je nadčasová studie o umění užívat si života, vedoucí k naprosté blaženosti těla i ducha pokaždé, když si tento klenot pustím a nechám se opájet geniálními dialogy a hudbou. Takže jsem hned běžela k té lednici, vzala krabici a z plných plic do ní zařvala: "PETR ZELENKA, ty troubo!") (20.12.2007)

Velmi příjemné překvapení. Vynikající dílo Petra Zelenky, kterým mě naprosto odrovnal. Ani jsem při prvních minutách netušila, jak mě Rok ďábla osloví. Jsem ráda, že právě na tuto parádu čekalo mé pětisté hodnocení na stránkách čsfd. Opravdu nemůžu dát méně než 5*. Super podívaná a k tomu super poslech hudby Jaromíra Nohavicy a Čechomoru. A nevědět, že je všechno ve filmu mystifikováno, skoro bych tomu věřila. (05.12.2008)

Tento dokument sa môže pochváliť dvoma úžasnými prvkami a to muzikálových majstrovstvom a mystickým posolstvom. Zelenka veľmi dobre zvláda obidve takže nám naservíruje asi najúprimnejší, najkrajší, najzvláštnejší a najlepší český dokument vôbec. Obsadenie hercov a digitálna kamera robia zázraky a na vás s každého políčka dých atmosféra nádhery a nepoznaného. Dráma sa strieda s komickosťou ale všetko je ako keby reálne čo vo svojej podstate aj je keď si odmyslíme duchov, samosplanutie a podobne. Každopádne každá aj sebemänšia zbytočná scéna má svoj význam a posúva dej dopredu. Charakterizáciu postáv ale nečakajte pretože sa nemáte o čo zachytiť je ro len povedaný a kurevsky dobre povedaný príbeh čo sa stalo, alebo malo stať obohatené o asi najlepšie české hudobne legeny- Nohavica, Čechomor, ktoré nikto neprekonal a ktorý vkladajú do svojich textov úprimnosť a ako bolo povedané aj vo filme - nádej. (29.05.2008)