Byl jednou jeden král...

Klasická pohádka, která mezi mé nejoblíbenější ale nepatří. Jan Werich se snaží seč může, ale v Císařově pekaři toho díky lepšímu scénáři dokázal mnohem víc. A především - s ideologií propagovanou tímto filmem nesouhlasím (film nejspíš sponzorovaly nějaké solné závody nebo co). Já nesolím skoro vůbec, a všechno mi chutná! Příliš soli v jídle a zprostředkovaně v celém těle zvyšuje krevní tlak a může vážně poškozovat mozek a srdce infarktem či mrtvicí a vede k problémům s ledvinami: # Sůl v organismu působí velmi dráždivě a zabraňuje vylučování odpadů látkové výměny. # Choroby ledvin se často projevují otokem, což je důsledek nadměrného množství soli v organismu. # Chlorid sodný také brání vylučování močoviny a zhoršuje příznaky revmatismu a ekzémy. # Pokusy prováděné na zvířatech, která měla nadměrný přísun soli v potravě, ukázaly, že jejich játra byla plna krystalů močoviny a jejich selhání byla příčinou smrti.. Takže pozor na to a nenechte ssebou manipulovati! (23.10.2003)

Odjakživa jsem nesnášel kulisové záležitosti, dvojnásob pokud šlo o pohádku. Proto u mě vždycky vítězila slovenská "Soľ nad zlato". Veškeré magično solného prokletí je nahrazeno směšnou úřední konfiskací a celé to má šedivý civilní podtón, i když nadpřirozena je tady více, než ve zbylých pohádkách Bořivoje Zemana dohromady. Díky Werichovi a Burianovi si určitě zaslouží víc, ale jako pohádka na mě zkrátka nikdy moc nefungovala. (13.09.2005)

V případě pohádky Byl jednou jeden král nelze hovořit o filmové adaptaci, ale spíš o werichizaci klasické pohádky Boženy Němcové...která se ovšem povedla na 110 procent. A to se psal hrůzný rok 1954. Je až neuvěřitelné, že tak krásný autorský, byť ,,jen" pohádkový film, natočil Bořivoj Zeman právě v téhle mezní době (každý jiný než pohádkový film by byl nutně dobově schématický...i když něco málo jako nutná úlitba režimu prosáklo i sem - zdegenerovaná šlechta, krále přechytračí prosťačka z podhradí a on se do prosté ženštiny též zamiluje atd.). Ale ono je to vlastně zákonité, že v těch nejhorších časech sahá těžce zkoušený národ po dílech ikony národního obrození, Babička byla brilantně zfilmována za protektorátu i v čase normalizace a v 50. letech nezbylo k úlevě národu než werichizovat klasickou pohádku s lidovými motivy Sůl nad zlato. Je v tom cosi hlubokého z národní historické zkušenosti... (25.12.2013)

Aneb jak uchopit klasickou pohádku a stvořit klasickou komedii:) No jistě, že to byla především pohádka, ale to přece není to hlavní. Hlavní totiž jsou excelentní výkony pánů Wericha a Buriana. A ohledně princů - když se kdysi (tuším, že v Hovorech H) kdosi žertem tázal pana Horníčka jak to, že zrovna on mohl hrát Sličného Prince, Mistr odpověděl - "A proč ne, když Kopecký hrál chytrýho?" (28.03.2003)

Tato pohádka ve mě vzbuzuje dva pocity - Smutný pohled na zničeného Vlastu Buriana a pak vzpomínku na okouzlující výpravu dnes nedosažitelnou. Což je hezký, ale určitě ne dílo mimořádného obdivu. Obdiv možná budí korektní se vyhnutí politickému ovzduší a neurážející přetransformování známé pohádky do jiných souvislostí. Ale ten Burian mi nedovolí se na to dívat.... (03.12.2005)