Byl jednou jeden král...

Moja najobľúbenejšia česká rozprávka. Proste krásne Maruškine modré oči, troch princov, opitého kuchára, dobrú starenku, záhradníka, hudobníka a ich dve rozmaznané princezné, najlepšieho kráľa na svete- Wericha a perfektného komika Buriana (naj scénka- "co mi lezeš do snu?") by som mohol pozerať dookola a stále by som sa bavil. (16.03.2008)

Film, v němž Horníček hraje Krásného prince, nemůže jít pod pět. Jakkoli nejsem vyznavačem národního božstva Werich, oba "jeho" velkofilmy jsou jedním z mála z první poloviny 50. let, co mohu akceptovat, co mohu také vidět vícekrát. I tento film propaguje "beztřídní společnost", holduje "pracujícímu lidu" atd., dělá to však způsobem, který kombinuje vševěkou pravdu s werichovským vhledem a vtipem. No a Zeman tohle točit uměl. Navíc jedině Werichovi se Zemanem vděčíme za to, že jako vzpomínka "poválečný Vlasta Burian" nezůstává kolaborantský trapas Slepice a kostelník, nýbrž dokonalý sparingpartner Atakdále, který je pro mne jednou z nejlepších Burianových postav vůbec. Ale i samotný Werich je zde velkolepý, nemluvě o nepřekonatelné Marušce Mileny Dvorské. Klasicky jediná postava, která tu kazí dojem, totiž pan Dokonalý, který odmítá královskou korunu, ale žádá funkci porybného, žádá zvláštního výkladu: nuže v přímé návaznosti na "utonulého" krále Já Prvního (a vynořivšího se Já Posledního) jde zcela jistě o podivuhodně jasnozřivou kritiku kultu osobnosti, o dva roky dříve, než s tím na uzavřeném zasedání ÚV KSSS(b) přišel Nikita Chruščov. (12.03.2012)

Milá a hezká pohádka. Kdy se pan král přesvědčí, že jeho nejmladší dcera ho má opravdu velmi ráda, a když podotkla, že ho má ráda jako sůl. Jídlo bez soli nebude nikdy ono...jak řekne kuchař, a má opravdu recht. Ale přeci jenom sůl nad zlato opravdu není, protože k tomu aby měl člověk sůl potřebuje mít zlato...ale dost ttoho rejpání, vždyť je to pohádka. Pan Werich dokazuje jaký byl prvotřídní herec, co slovo to perla, co gesto to skvělá scénka (...hezky se mi zdáš..., osobo stůj...). Škoda jen, že Jan Werich poněkud doplatitl na totalitní režim, a nemohl se u filmu více prosadit. (05.05.2007)

Tak tenhle kousek patří jednoznačně do první ligy české pohádky, trošku mě ale vadí, jak se film mění podle toho jestli na plátně je někdo z dua Werich, Burian (v nejlepším případě oba dva) nebo ne. V tom druhém případě se náhle díváme na prachobyčejnou pohádku, ze které je cítit něco nepěkného... Naštěstí jsou ti dva pánové na scéně skoro pořád a když je nejhůř, zachraňuje situaci kuchař, případně princ Miloše Kopeckého... No tak kolik vám dáme, pane Zeman? "Přiměřeně, přiměřeně..." 80% (21.06.2006)

Klasická pohádka, která mezi mé nejoblíbenější ale nepatří. Jan Werich se snaží seč může, ale v Císařově pekaři toho díky lepšímu scénáři dokázal mnohem víc. A především - s ideologií propagovanou tímto filmem nesouhlasím (film nejspíš sponzorovaly nějaké solné závody nebo co). Já nesolím skoro vůbec, a všechno mi chutná! Příliš soli v jídle a zprostředkovaně v celém těle zvyšuje krevní tlak a může vážně poškozovat mozek a srdce infarktem či mrtvicí a vede k problémům s ledvinami: # Sůl v organismu působí velmi dráždivě a zabraňuje vylučování odpadů látkové výměny. # Choroby ledvin se často projevují otokem, což je důsledek nadměrného množství soli v organismu. # Chlorid sodný také brání vylučování močoviny a zhoršuje příznaky revmatismu a ekzémy. # Pokusy prováděné na zvířatech, která měla nadměrný přísun soli v potravě, ukázaly, že jejich játra byla plna krystalů močoviny a jejich selhání byla příčinou smrti.. Takže pozor na to a nenechte ssebou manipulovati! (23.10.2003)