Byl jednou jeden král...

"Mám tě ráda jako sůl"....šprch, špruch, šum, šprach (lupání ve zvukové stopě). Komu by se nevybavila v souvislosti s touhle větou tahle notoricky známá pohádka, která se překvapivě jmenuje "Byl jednou jeden král", nikoliv "Sůl nad zlato", na jejíž motivy je natočena. Mně se na prvním místě vybaví neskutečný výkon Vlasty Buriana, který i v pozdějším hereckém věku prokázal, jak dokázal na první pohled slabší roli dát esprit a komický (nikoliv šaškovský) punc. Jistě, nebyl nejmenší problém přehrát Wericha v roli krále, ale Burian to neudělal a učinil z něj rovnocenného hereckého partnera. Ti dva jsou na tomhle filmu to nejlepší. Všechno ostatní kolem na ně nemá, a to je trošku škoda, protože filmu chybí celistvost, a dva kvalitní herecké výkony z něho trčí natolik, že po skončení si vybavím jen tohle a zbytek ani moc ne. 60% (25.12.2011)

Film, v němž Horníček hraje Krásného prince, nemůže jít pod pět. Jakkoli nejsem vyznavačem národního božstva Werich, oba "jeho" velkofilmy jsou jedním z mála z první poloviny 50. let, co mohu akceptovat, co mohu také vidět vícekrát. I tento film propaguje "beztřídní společnost", holduje "pracujícímu lidu" atd., dělá to však způsobem, který kombinuje vševěkou pravdu s werichovským vhledem a vtipem. No a Zeman tohle točit uměl. Navíc jedině Werichovi se Zemanem vděčíme za to, že jako vzpomínka "poválečný Vlasta Burian" nezůstává kolaborantský trapas Slepice a kostelník, nýbrž dokonalý sparingpartner Atakdále, který je pro mne jednou z nejlepších Burianových postav vůbec. Ale i samotný Werich je zde velkolepý, nemluvě o nepřekonatelné Marušce Mileny Dvorské. Klasicky jediná postava, která tu kazí dojem, totiž pan Dokonalý, který odmítá královskou korunu, ale žádá funkci porybného, žádá zvláštního výkladu: nuže v přímé návaznosti na "utonulého" krále Já Prvního (a vynořivšího se Já Posledního) jde zcela jistě o podivuhodně jasnozřivou kritiku kultu osobnosti, o dva roky dříve, než s tím na uzavřeném zasedání ÚV KSSS(b) přišel Nikita Chruščov. (12.03.2012)

Ísť do polemík o to, či je resp. nie je - Bol raz jeden kráľ... (1954) klasikou využívajúcou humor ako náruživý stupienok odľahčenia, poučení a vľúdnej nálady je scestné. O tom sa s nikým prieť netreba. Ide o to, že z dnešného pohľadu je film trochu neobratný, a aby som docenil jeho rozprávkový svet skrz umením ako takým, nesmiem sa spoliehať na tieto nižšie štandardy (dramaturgická jasnosť) a pointovú celistvosť, okolo ktorej veľa muziky nevystaviam. 5* si zaslúži samozrejme Werich a jeho charizma, s ním dejové linky fungujú a rovnako alegorické poznámky s Burianom sú improvizačne vhodné a vtipné. Veď skúste sa mnohí trošku odosobniť a nazrieť na túto dejovú konštrukciu očami cudzincov a s vedomím, ako asi hodnotíte a vnímate diela s kultúrnou odlišnosťou a potom našinské (v tomto prípade české). Spokojnosť áno (dám predsa tie 4), kult ako taký - (pomôžem si ironickou poznámočkou teraz ja) nemastné neslané. (28.12.2015)

Já, jakožto člověk vyrůstající na Pokémonech a jim podobných záležitostech, na tyhle klasické české pohádky moc nejsem. Abych byl ještě přesnější - vůbec nejsem. Navíc to dnes, v době nejmodernějších technologií a triků působí více než směšně. Věřím, že kdybych se narodil o 50 let dříve, tak tuhle pohádku chápu a hodnotím zcela jinak. Stojím si však za tím, že tahle pohádka je hodnocena, tak jak je hlavně proto, že je tu spousta pamětníků. Opravdu nevěřím, že má v sobě nějakou vyjímečnou kvalitu. Ač si ve filmu zahráli oblíbenci české kinematografie dob minulých Werich a Burian, bohužel musím hodnotit, tak jak hodnotím. Odpad, to není jen proto, že jsem se jedné scénce s výše zmíněnými zasmál. Jinak to byla prosto prostá nuda.* (15.11.2011)

Krásný film vzniklý v nesmírně těžké době... Naštěstí se na něm tato doba podepsala méně, než na Císařově pekaři, ale znát je zde také. Kromě skvělých hereckých výkonů, jimž samozřejmě suverénně kralují Jan Werich a Vlasta Burian, ale zmínit je nutné ještě minimálně Miroslava Horníčka, Miloše Kopeckého a Františka Černého, přispěl k jeho kvalitám především skvělý scénář, který je z větší části dílem Jiřího Brdečky a Jana Wericha (spolupráce na dialozích). Litovat lze pouze toho, že jak Jan Werich, který je zde opravdu v té nejlepší herecké i autorské formě, tak i Vlasta Burian, jehož herectví se zde doslova dostalo do nové a nebojím se říci, že i vyzrálejší herecké polohy, v oné pitomé době dostali tak málo hereckých příležitostí. O kolik skvělých filmů jme byli "díky" straně a vládě připraveni... Vcelku pozoruhodný je mimochodem způsob, kterým byla klasická pohádka Boženy Němcové adaptována. Prakticky úplně se tu totiž rezignovalo na obvyklou snahu po zasazení děje do nějakých historických reálií, a pohádkový děj by adaptován ryze komediálním způsobem. Asi i proto jde spíše o "dospělácký film" než o pohádku pro děti. Díky tomuto přístupu sice, ještě výrazněji než při běžném "historickém" přístupu k adaptaci, vystupuje nepopiratelná naivita dané pohádkové předlohy, ale zároveň tak vznikl komediální filmový skvost, srovnatelný třeba s pozdějším Limonádovým Joem či Ještě nevečeřící Adélou... Celkový dojem 90% (26.12.2006)