Dovolená s Andělem

Komunistická komedie plná budovatelského optimismu a nadšení. I přesto má svůj zábavný půvab. Odborářská rekreace. Je otázka, na kolik to byla rekreace pro nejlepší pracovníky a na kolik pro vyvolené. Ovšem byla potřeba ukázky všech vymožeností společnosti pro důležitý pracující lid, základní pilíř komunistického zřízení. Bručoun a revizor pražských dopravních podniků Gustav Anděl (skvělý Jaroslav Marvan) dokáže svou životní rozmrzelostí a postupným prozřením stále pobavit. Důstojným protějškem mu je laskavý truhlář a cellista Bohouš Vyhlídka (dobrý Josef Kemr). Odborářská rekreace dokáže zázraky. Napravovat manželství v krizi, jako u manželů Pavlátových (Vladimír Ráž a Jana Dítětová). Či dávat dohromady nesezdané páry. Horník Štefan (František Dibarbora) potkává svojí řidičku Marienku (Stanislava Seimlová). A aktivní blbec Mašek (Josef Pehr) svojí učitelku (Alena Vránová). Z dalších rolí: kulturní referentka (Běla Jurdová), důležitý Herzán (Vladimír Řepa), elektrikář Jeřábek (Josef Hlinomaz), a jízlivá Pichlová (Růžena Šlemrová). Mám slabost pro Krkonoše a Podkrkonoší zalité sluncem. Vyvolává to ve mě nostalgické vzpomínky na bezstarostné mládí. Mám slabost pro Marvana. A i přes svůj zjevný agitační formát, mě opakovaně dokáže tento film pobavit. (10.11.2014)

Hlava má jasno – Dovolená s Andělem je hrozný film, který si vychutná jen ten, kdo je schopen na chvíli zapomenout, že existuje něco jako historie a vezme jej jako čirou utopii. Teprve potom má svět, ve kterém odborová rada zná odpověď na každou otázku, Josef Kemr zatlouká hřebíky jako by to dělal celý život a rekreanti pravidelně mizí v oblacích cigaretového dýmu svoje kouzlo. (05.12.2003)

Oblíbená komedie u níž musítě buďto nemyslet a nebo vzpomenou údernických let, kdy každý plnil plán na 102% a jezdil na rekreace. Zkrátka na ,,krásná'' padesátá. Lidským historkám se sice můžeme smát a jiskření mezi bodrým Kemrem a morousem Marvanem nám může připadat zábavné, ale mezi řádky jde na člověka děs. Ať už jsou to kolektivní zábavy, kolektivní rekreace, kolektivní soudružský duch - který by si rekreanti měli odvézt i domů a na dílny.... Jsou to však všude na chodbách všudypřítomné plakáty se srpy a kladivy československé a sovětské vlajky,a le hlavně podbizny dvou největších vrahounů Stalina S Gottwaldem... (naštěstí pro svět a hlavně pro vězněné a perzekuované v době uvedení filmu už oběma šmejdům zbýval jen necelý rok života). Oblíbená Dovolená s Anděleme není pravá komedie. Je to komunistická agitka u níž by se měl člověk zaměřit ne na ty dva, ale na to všechno okolo. Dvě jízdy na černo. * * (08.03.2015)

"Soudruh Anděl je trochu nesdílný. Závodní rada Dopravního podniku tady v poukaze poznamenala, že za tři roky neměl ani hodinu absence a ve službě je příkladně svědomitý." Tak to mám mimořádnou radost, když revizoři vykonávají svou práci zodpovědně. Nicméně mne tento nejprotivnější rekreant baví a ještě zábavnější jsou rekreanti, kteří mají zakázáno o dovolené pracovat, ale nejde jim to. Já to chápu, že to celé vyznívá jako trapná komunistická agitka, ale s trochou nadsázky to taky tepe do systému, protože ve skříni je málo ramínek a občas tam nesvítí nějaká ta lampička. Pro mě to zkrátka vždycky bylo optimisticky nakažlivé sci-fi. (26.06.2016)

V tomto případě agitku nevnímám ani neřeším, film miluju od dětství a po x-té se u něj vždycky pobavím. Jsou mnohem horší budovatelské příšernosti. Na rekreace se tenkrát jezdilo, nehledám v tom nic víc, příběh je zábavný a vtipný. Jaroslav Marvan byl král a jeho role nerudného Gustava Anděla vše ostatní mnohonásobně převyšuje. A jako komedie z padesátých let je spolu se Švejkem tím nejlepším, co mohlo být natočeno. (04.04.2021)