Děvjatajev

Tvůrci se nechali inspirovat skutečným příběhem ruského pilota, který byl za 2. světové války sestřelen a zajat.. Spolupráci s Němci odmítl, takže putoval do zajateckého tábora.. Rusové válečné filmy umějí, takže bylo na co koukat, letecké souboje jsou strhující a příprava útěku je dech beroucí, přistihla jsem se, že těm klukům od srdce fandím a moc jsem jim přála, aby se to povedlo.. Dohra je smutná, díky za pana Koroljova a rok 1957.. (11.12.2021)

Předně bych a to myslím za nás za všechny rád poděkoval kamarádovi desade, který filmu udělal slovenské titulky. My dříve narození nemusíme ze zaprášených šuplíků mozkových záhybů dolovat ruská slovíčka a ti později narození pak mají šanci vidět film a plně mu  porozumět. Takže - Díky! :-)   -----   O tomhle borci jsem nevěděl a jsem velice rád, že o něm Rusové natočili film, protože na takové machry by se opravdu zapomínat nemělo. Rovnou říkám, že bych zakázal spoilery, protože v nich filmaři divákovi často odhalí to nej z  celého filmu. I tady tomu málem tak bylo. Naštěstí pro nás letecké fandy se na letadla hojně dostane i ve zbytku filmu a tak vyloženě ošklivá pachuť z vyplácání wow efektu tady nehrozí. V podstatě nemám co vytknout, snad jen ty účesy. Já prostě nevěřím, že je Germán po příjezdu do koncentráku neokudlal dohola. Tady nešlo o žádnou módu, ale o vši a šíření nemocí. Němci se báli nákazy v táborech tak moc, že na některé ubikace či marodky ani nechodili a posílali tam jen kápa. Pochybuji, že by nechali Rusy běhat mezi nimi s takovým páčem jako měl hrdina. To ostatní vám bude možné připadat přitažené za vlasy, ale svědků na tento čin bylo dost a ti vše potvrdili tak jak je vyprávěno. O to více smekám. He111 nebyl jednoduchý na řízení. Trochu nechápu co kolega sator ve svém obsahu nazývá nejnovějším bombardérem se zbraní odplaty na palubě... He111 v roce 1944 rozhodně nebyl žádnou novinkou (zařazen do služby u Luftwaffe byl už v roce 1937 a spolu s Do17 byly Heinkely 111 v roce 1940 nejnasazovanějším dvoumotorovým bombardovacím letounem Bitvy o Británii...). Smutný byl konec uprchlíků, protože přežít koncentrák a dostat se do rukou Smerž, to je možné jen Rusku!  Je to zvláštní, ale mně ve filmu kupodivu chybělo nějaké větší napětí. I tak ale dávám za 4 dávky z horní střelecké věže, protože jsem si to užil a herecké výkony mi přišly slušné, bez takové té ruské afektovanosti. navíc film byl bez nějakého většího patriotického gerojství, ač by si ho v tomto případě možná dokonce zasloužil. Určitě doporučuji k vidění, po dlouhé době zase zajímavá mňamka z druhé světové! * * * * (12.08.2021)

Sklamanie. Dej filmu pozmenený voči skutočným udalostiam, navyše (som asi detailista) napr. dostať +- 25 úderov drevenou palicou a na druhý deň vôbec vstať je nemožné. Pripomína mi propagandistický sovietsky film Príbeh skutočného človeka ( aj tento sa stal -letec Meresjev). Kritika v Rusku vlažná až chladná, temer zhodne 6/10, laická verejnosť detto.  Škoda nevyužitého potenciálu príbehu. (21.10.2021)

V krátké době hodnotím už podruhé vysoko ruský film, takže už jen odevzdaně očekávám syčící dav s vidlemi a pochodněmi, který mě přijde vytáhnout z mého brlohu, aby mě za zpěvu státní hymny lynčoval pod portrétem Stěpana Bandery v nadživotní velikosti. Taky bych se ale mohl dočkat davu, který mě bude oslavovat zpěvem státní hymny a mávátky v barvách trikolóry a našimi i sovětskými vlaječkami. Obě možnosti mě děsí stejným způsobem, tak budu doufat, že účastníci podobných shromáždění nemají na čtení příspěvků na čsfd čas nebo schopnosti. Snímek to byl každopádně vyvedený (alespoň mně se líbil), na rozdíl od mnoha jiných sovětských, hrdinských charakterů byl pro mě Miška Děvjatajev uvěřitelnějším (a tedy i sympatičtějším jedincem), ruští tvůrci se navíc vykašlali na obvyklý patriotismus a s ním ruku v ruce jdoucí patos a místo toho si mě získali nepříjemnou atmosférou zajateckých lágrů (i když si myslím, že byli ještě příliš jemní). Byl jsem příjemně překvapen a bavil jsem se tak dobře, že jsem v příběhu ani nehledal žádné hnidy, jak je mým (zlo)zvykem, i když v zajateckém táboře by to nemohl být problém. / Poučení: Neplýtvej střelivem, střílej krátkými dávkami. (13.11.2023)

S těmi velkovlasteneckoválečnými to mám poslední dobou jako hrát tamní ruletu – buď po zhlédnutí spokojeně zaRžvu urá, nebo si proženu lebkou silně traumatizující Prdelské kurvanty. Jelikož se ale Timur a jeho parta zase jednou vycajchovali, platí pro Děvjatajeva naštěstí to prve zmíněné, neb jde o poměrně syrový, bezpatosoidní, zábavný a celkově solidně řemeslně nakroucený válečný biják o tom, kterak si skupinka ruských muklů vzala k nelibosti svých hostitelů (a naopak velké radosti Sergeje Koroljova) populární heslo Arbeit macht frei opravdu k srdci. Takže vlastně jedinou zásadnější výtku bych měl k možná až zbytečně zkratkovité cestě na Balt, neboť jsem-li dobře informován, tak osudy hlavního hrdiny v Saském hausenu byly také celkem zajímavé a pohnuté. (13.08.2021)