Mrtvý mezi živými

Přestože viděno před řadou let, musím říct, že tento film měl poměrně zásadní vliv na moje formování představ o hrdinství a zbabělosti. Někdy to, co nazýváme hrdinstvím, je jen hloupá zbrklost a naopak rozumné jednání je považováno za zbabělost. Každý, kdo se chce silově vyjadřovat k hrdinství a k tomu, co dělal v krizové situaci, by se nejdřív v takové situaci měl skutečně ocitnout. vynikající Karel Höger. Doplnění Radno na film vzpomenout při zprávě na TV NOVA, kde se dozvídáme, jak 120kilová prodavačka statečně zahnala na útěk 15letou rachitickou smažku, která jí chtěla ukrást 50 Kč na prvního práska. Nikdy nevíš, kdo proti tobě stojí a jak moc je odhodlanej zbraň použít. (23.09.2010)

Velmi dobře rozehraná reflexe na téma hrdinství a zbabělosti pozoruhodně přenášená i na téměř existenciální úvahy o životě a smrti. Bořivoj Zeman si ke svému debutu zvolil netradičně předlohu norského autora a vytvořil tak hned napoprvé vyzrálé až sugestivní dílo, které bylo z neznámých důvodů zcela zapomenuto a skryto ve stínu Krejčíkova Svědomí. Mrtvý mezi živými v sobě spojuje ty nejlepší prvky kinematografie třetí republiky - silné téma se společenským přesahem, civilní ladění a jemné průniky autenticity, uměřené herecké výkony neotřelých tváří i důraz na expresivní filmařské postupy zesilující subjektivní ponor. Bořivoj Zeman se nebál ve využití vyjadřovacích prostředků podpořit téma a vypjaté situace - pohyb kamery, osvětlení, originální práce se zvukem a hudebním doprovodem, to vše mu slouží k vytváření neotřelých efektů (například zvláštně nasnímaná Klečkova smrt, tančící stínohra strnulé porcelánové sošky, loutka smrti v přímé kontrontaci s budoucí sirotou...). I přes přenos děje do českého maloměsta si tak film udržuje syrový severský charakter (atmosféra se často opírá o přírodní jevy jako bouře, déšť, mráz...), někdy se dotýkající až makabrózního působení. I když film vzhledem k trochu umělým závěrečným zvratům, kteří hodlají celou reflexi co nejvydatněji uzavřít nepůsobí tak přesvědčivě jako Krejčíkův vzpomínaný snímek, i on ve zkoušce času obstává neméně dobře. Je tak jedním z důkazů toho, že znárodněná kinematografie před únorem 1948 měla smysl a byla otevřená silným, myšlenkově ambiciozním látkám s univerzální platností a možností uplatnit i osobitá hlediska velmi blízká tomu, co v budoucnu získá nálepku "autorský film": (16.11.2013)

Uprednostnenie záujmov zachovania vlastného života a zdravia pred záujmom ochrániť niekoľko dňový obrat v banke sa považovalo (aj dnes považuje) za oslabenie firemnej kultúry a uprednostnenie ega pred firmou: živiteľkou. Okrem pracovnej degradácie po takomto bezprecedentnom oslabení Matky aj Otca Tvojho (čiže zamestnávajúcej banky) nasleduje pošuškávanie o zbabelosti. Problémy v partnerskom vzťahu tiež na seba nenechajú dlho čakať. Mienka verejnosti sa stotožní s mienkou vedenia. Jednak preto, že v očiach drvivej väčšiny ľudí majú názory riadiacich osôb oveľa vyššiu váhu a zároveň preto, že patetické hrdinské gestá v prospech akéhosi vyššieho dobra (hoci tu ide len o vyššie dobro Banky) majú taktiež v očiach verejnosti auru nespochybniteľného udatného činu. Film presne rozoberá situáciu opovrhnutého, ktorý v očiach morálnej väčšiny zbabelo vydal lupičom peniaze namiesto toho, aby sa udatne bránil dvom namiereným pištoliam. Zároveň poukazuje na zbabelé hrdinstvo kolegu, ťažiace z menšieho ublíženia na zdraví pri prepade a na snahu nespravodlivo obviňovaného dokázať, že sa v danej situácii vôbec nechoval zbabelo, ale rozumne. (23.06.2014)

Hlavná postava tohto film stála pred ťažkou otázkou: Byť za hrdinu a celkom určite zomrieť alebo mať rozum a neobetovať sa len kvoli peniazom. A na rozhodnutie je len nepatrný čas. A aj v tomto filme sa ukáže nielen pravá tvár akože hrdinu, ale aj to, že ospevovaný hrdina, ktorý padol nie za vlasť, ale za poštu je ospevovaný, ale len chvíľu a potom jeho rodina je odkázaná len na seba alebo musí žiť v chudobe. Je to myšlienka na dlhu debatu, lebo niekto by sa zachoval tak a niekto zas  inak, ale či to bolo správne alebo nesprávne by rozhodla len realita tej skutočnosti. Tu sú traja úradníci, každý sa zachoval inak a každého ľudia aj inak posudzovali.  Bořivoj Zeman roztočil úžasný psychologický kolotoč hľadania pravdy, ale aj pohŕdania, výčitiek či ľudskej hlúposti, kde ľudia nielen podľahnú tlaku ale aj davu. Tento film ma držal ako prikovaného, tá jeho úžasná atmosféra a nálada ma nenechali sa ani poriadne nadýchnuť a stále film pumpoval ďalšie a ďalšie fakty a keď prišlo vytúžene a očakávané finále, lepšie to skončiť ani nemohlo. Karel Höger hral bravúrne a bez jeho životného nasadenia by film nemal to, čo mal s ním. Ten ustavičný tlak na diváka, plne mu dôverovať a s každým jeho názorom či činom bez výhrad súhlasiť. Preto si na tom poste neviem predstaviť iného herca, neviem či by sa ešte v tej dobe našiel niekto, kto by to zvládol podobne ako Karel Höger, ale ja si myslím, že nie. Aj kvoli jeho excelentným výkonom film dávam 5*. (16.11.2023)

"Zajímavý film stojící mezi dvěma světy," píše gudaulin ***, čímž jej poměrně dobře charakterizuje. Jen je třeba pojem "dvou světů" rozšířit z kinematografického i na politické hledisko. Děj (nebo lépe obsah) filmu jakoby již postojem "hrdiny", který se z původních (buržoazních) jistot, stále více propadá do iracionálního chaosu, vyjadřoval nejistotu, dezorientovanost a skepsi poválečného či předúnorového stavu věcí. Řešení, které film nabízí, je příliš laciné, aby mohlo být pravdivé, a v podstatě zpětně poukazuje pouze na to, o čem byl celý film. Charakteristika "člověka před únorem" mi ovšem připadá velice výstižná, i kdy že obávám, že by mohlo stejně tak jít i o "člověka po únoru". (05.03.2016)