Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film Mrtvý mezi živými natočil v roce 1946 režisér Bořivoj Zeman – byl to jeho režijní celovečerní debut. Pro Karla Högera, který v něm dostal hlavní roli, se stal druhou výraznou příležitostí přehrát se od rolí milovnických do rolí charakterních. Mrtvý mezi živými dal Högerovi příležitost poprvé rozestřít v postavě poštovního úředníka Valty problém osobní statečnosti a zbabělosti, který byl v ději navozen faktem, že jako poštovní úředník odmítl při přepadení pošty riskovat život pro záchranu peněz, které mu byly svěřeny. V kontextu právě překonané nacistické okupace tento problém osobní statečnosti nabýval mimořádně palčivého významu. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (48)

freddy 

všechny recenze uživatele

Odvaha nebo zbabělost? Peníze nebo život? Obstát vstříc namířené zbrani nebo kapitulovat? A jak má pak s výsledným rozhodnutím člověk nadále žít a existovat? Nakolik naše přesvědčení o správnosti svých činů může nabourat názor našeho okolí? A dá se vůbec začít znovu? Hlavní hrdina filmu si zhodnotil situaci a rozhodl se. Zda jeho čin byl zbabělý či spíše rozumný si musí každý divák zhodnotit sám. Film klade divákovi zajímavé otázky, jak by se asi zachoval on sám. A já sám za sebe musím říct, že i mé názory se v průběhu filmu měnily. Což nejlépe svědčí o jeho kvalitách. Film je zajímavý nejen svým strhujícím dějem, ale i dokonalým hereckým výkonem Karla Högera. Tohle byl rozhodně nevšední zážitek k zamyšlení. [10. Noir Film Festival 2022] ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

"Zajímavý film stojící mezi dvěma světy," píše gudaulin ***, čímž jej poměrně dobře charakterizuje. Jen je třeba pojem "dvou světů" rozšířit z kinematografického i na politické hledisko. Děj (nebo lépe obsah) filmu jakoby již postojem "hrdiny", který se z původních (buržoazních) jistot, stále více propadá do iracionálního chaosu, vyjadřoval nejistotu, dezorientovanost a skepsi poválečného či předúnorového stavu věcí. Řešení, které film nabízí, je příliš laciné, aby mohlo být pravdivé, a v podstatě zpětně poukazuje pouze na to, o čem byl celý film. Charakteristika "člověka před únorem" mi ovšem připadá velice výstižná, i kdy že obávám, že by mohlo stejně tak jít i o "člověka po únoru". ()

Reklama

Radko 

všechny recenze uživatele

Uprednostnenie záujmov zachovania vlastného života a zdravia pred záujmom ochrániť niekoľko dňový obrat v banke sa považovalo (aj dnes považuje) za oslabenie firemnej kultúry a uprednostnenie ega pred firmou: živiteľkou. Okrem pracovnej degradácie po takomto bezprecedentnom oslabení Matky aj Otca Tvojho (čiže zamestnávajúcej banky) nasleduje pošuškávanie o zbabelosti. Problémy v partnerskom vzťahu tiež na seba nenechajú dlho čakať. Mienka verejnosti sa stotožní s mienkou vedenia. Jednak preto, že v očiach drvivej väčšiny ľudí majú názory riadiacich osôb oveľa vyššiu váhu a zároveň preto, že patetické hrdinské gestá v prospech akéhosi vyššieho dobra (hoci tu ide len o vyššie dobro Banky) majú taktiež v očiach verejnosti auru nespochybniteľného udatného činu. Film presne rozoberá situáciu opovrhnutého, ktorý v očiach morálnej väčšiny zbabelo vydal lupičom peniaze namiesto toho, aby sa udatne bránil dvom namiereným pištoliam. Zároveň poukazuje na zbabelé hrdinstvo kolegu, ťažiace z menšieho ublíženia na zdraví pri prepade a na snahu nespravodlivo obviňovaného dokázať, že sa v danej situácii vôbec nechoval zbabelo, ale rozumne. ()

Astaroth12 

všechny recenze uživatele

Hlavná postava tohto film stála pred ťažkou otázkou: Byť za hrdinu a celkom určite zomrieť alebo mať rozum a neobetovať sa len kvoli peniazom. A na rozhodnutie je len nepatrný čas. A aj v tomto filme sa ukáže nielen pravá tvár akože hrdinu, ale aj to, že ospevovaný hrdina, ktorý padol nie za vlasť, ale za poštu je ospevovaný, ale len chvíľu a potom jeho rodina je odkázaná len na seba alebo musí žiť v chudobe. Je to myšlienka na dlhu debatu, lebo niekto by sa zachoval tak a niekto zas  inak, ale či to bolo správne alebo nesprávne by rozhodla len realita tej skutočnosti. Tu sú traja úradníci, každý sa zachoval inak a každého ľudia aj inak posudzovali.  Bořivoj Zeman roztočil úžasný psychologický kolotoč hľadania pravdy, ale aj pohŕdania, výčitiek či ľudskej hlúposti, kde ľudia nielen podľahnú tlaku ale aj davu. Tento film ma držal ako prikovaného, tá jeho úžasná atmosféra a nálada ma nenechali sa ani poriadne nadýchnuť a stále film pumpoval ďalšie a ďalšie fakty a keď prišlo vytúžene a očakávané finále, lepšie to skončiť ani nemohlo. Karel Höger hral bravúrne a bez jeho životného nasadenia by film nemal to, čo mal s ním. Ten ustavičný tlak na diváka, plne mu dôverovať a s každým jeho názorom či činom bez výhrad súhlasiť. Preto si na tom poste neviem predstaviť iného herca, neviem či by sa ešte v tej dobe našiel niekto, kto by to zvládol podobne ako Karel Höger, ale ja si myslím, že nie. Aj kvoli jeho excelentným výkonom film dávam 5*. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Zajímavý film stojící mezi dvěma světy a nastavující dvojí tvář. Do prvního světa patří soukromí producenti 1. republiky a Protektorátu, slabé ekonomické zázemí, filmy vyrobené na koleně během několika natáčecích dní - s námětem, který v podmínkách malého trhu představoval sázku na ty správné emoce a sliboval rychlou návratnost vložených investic. Do toho druhého patří znárodněná kinematografie, kde díky státní podpoře vznikají ambiciózní projekty, které se orientují na náročnějšího nebo menšinového diváka a zabývají se seriózními tématy. Svým námětem se Mrtvý mezi živými řadí mnohem spíš do žánru psychologického dramatu než k běžné kriminálce. Snímek řeší otázky viny, zodpovědnosti a veřejného mínění, které dokáže rychle zaujímat postoje a stejně tak rychle je měnit, je náchylné k manipulacím a dokáže být stádní a krutě nespravedlivé. Provedení je ale ještě prvorepublikové a ani přítomnost jako obvykle kvalitního Karla Högera mě nepřesvědčila, abych šel nad 3*. Scénář se totiž nevyhne sentimentálním a melodramatickým prvkům a je završený typicky moralistním happyendem. Celkový dojem: 60 %. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (5)

  • Režisér Bořivoj Zeman se po konkurzech na roli Heleny Fejfarové rozhodoval mezi dvěma adeptkami. Protože se ale nedokázal rozhodnout, poprosil svou tehdejší partnerku Alenu Vančurovou, dceru spisovatele Vladislava Vančury, aby s ním zašla do promítací místnosti a vybrala herečku, která roli nakonec ztvární. Alena Vančurová vybrala Zdenku Procházkovou, pro níž se jednalo o první filmovou roli a osudové setkání s pozdějším životním partnerem Karlem Högerem. (Komiks)
  • Zdenka Procházková, pro kterou to byla první filmová role, byla kvůli této roli podmínečné vyloučená z konzervatoře. Tehdejší vedení konzervatoře v Praze zakazovalo studentům hrát ve filmu i v divadle. Studium dokončila v Brně, kde tento zákaz neplatil. (Aja2001)

Reklama

Reklama