Pyšná princezna

Zeman je král českých pohádek, to už mu nikdo neodpáře. To že v té době natočil něco takhle lehoučkého (dobře, nějaká ideologie ze země krále Miroslava smrdí, ale není to nic co by se nedalo přehlédnout) si zaslouží poklonu. Příběh je milý, Alena Vránová má čestné místo jako druhá nej princezna po Libuši Šafránkové, Stanislava Neumanna jako senilního krále už nikdo nepřekoná a vůbec... "Nenašli, nenašli, nenašli,... našli?" 80% (21.06.2006)

Tohle mne nikdy nezasahlo o cem to vlastne proboha je? asi o tom jak se zpiva jakesi kytce na ty asi porostou poradny palicky... i kdyz stab si dal asi neco tvrdsiho dalsi poznatek je ze lid si vladne sam aha takze anarchie tak to jo proc tuhle ubohost bez deje smyslu a vubec neceho co by stalo za povsimnuti vlastne ocenovat 1 hvezdou? no mozna za to ze je to obcas zvracena zabava obvinujte mne z nedostatku patriotizmu ale Cesky pohadky patri k tomu z ceho jsem nenavratne vyrostl a tahle zdrapanina je podle nazoru nekterych jako ma reprezentovat mne se to nepozdavalo ani v detstvi a co bych asi k tomu mel napsat ted? (30.07.2012)

Tuhle pohadku moc rad nemam. Nejdriv tu je vicemene zbytecna prvni pulhodina, pak se 45 minut odehrava zdlouhavej dej, kdy se tvurci neustale snazi poucovat a pak tu mame naprosto zbytecnejch poslednich 15 minut. Jediny, co se tu da pochvalit, je Stanislav Neumann, ten je tu perfektni, ale jinak tahle pohadka nema vicemene co nabidnout. (01.01.2008)

Klasické a navíc špičkové provedení jedné epochy poetik českého pohádkového filmu. Je samozřejmé, že lze rozeznat prvky budovatelské éry, ty jsou však právě tak patrny i u jiných klasických českých filmů té doby (CÍSAŘŮV PEKAŘ A PEKAŘŮV CÍSAŘ, DOVOLENÁ S ANDĚLEM), aniž by to patrněji ovlivnilo jejich kvalitu uměleckou i řemeslnou. Poetiky v pohádce není nikdy dost; tady se čerpala ne po vědrech, ale přímo dolévala ze sudů. V tomto rámci nevadí ani mravoličnost (tak se kdysi říkalo tendenčnosti) a mravopoučení; naopak, v mnohém jsou vlastní i literární předloze Němcové. Ústřední melodie se stala skutečným evergreenem (mj. nazpívaly Iveta Bartošová nebo legendární, předčasně zesnulá Laďka Kozderková). Postavy jakoby samy vedly své predestinované představitele (Ráž, Alena Vránová). To "samo" je pochopitelně režisér Bořivoj Zeman. A "samo" se to také po pětapadesáti letech poslouchá. Jakbyne, když je to ta PYŠNÁ ... (20.10.2007)

Ta pohádka je nesmrtelnou součástí mého dětství a o to víc mne nadchla příhoda mého dědy vyzvěděná docela nedávno, a sice, že se nachomýtl u natáčení, protože jeho otec tenkrát řídil opravu Hluboké. Vyprávěl mi o krásném záhonku, v němž byly zasazeny pouťové papírové růže, které musela Alena Vránová v jedné scéně vydatně zalévat, a které se díky své krátké životnosti brzy vpíjely do hlíny. Štáb měl v záloze řadu takovýchto růžiček, natáčení bylo opětovně zastavováno a růžičky vyměňovány. Příště musím dotyčnou scénu pořádně prozkoumat :-). (26.01.2009)