Pyšná princezna

"Odvolávám, co jsem odvolal, a slibuji, co jsem slíbil." Nikdy jsem nepotkal nafrněnou slečinku, se kterou by mne bavilo hledat pod tlustou slupkou její povrchnosti tu její zlatou a upřímnou povahu. Asi jsem měl vždycky málo času, protože král Miroslav se dokázal na pár chvil vzdálit ze svého skleníku, věnovat pár výchovných lekcí protivné feudálce a hle ... ono to vyšlo. Já jim to přeju, zejména kvůli skvěle zákeřným rádcům, nádherně senilnímu králi a nadšené budovatelské oslavě práce. Takže i já slibuju, co jsem slíbil, odvolávám, co jsem odvolal a pokud někomu není jasné mé rozhodnutí, tak trubte na poplach. (26.12.2014)

Ta pohádka je nesmrtelnou součástí mého dětství a o to víc mne nadchla příhoda mého dědy vyzvěděná docela nedávno, a sice, že se nachomýtl u natáčení, protože jeho otec tenkrát řídil opravu Hluboké. Vyprávěl mi o krásném záhonku, v němž byly zasazeny pouťové papírové růže, které musela Alena Vránová v jedné scéně vydatně zalévat, a které se díky své krátké životnosti brzy vpíjely do hlíny. Štáb měl v záloze řadu takovýchto růžiček, natáčení bylo opětovně zastavováno a růžičky vyměňovány. Příště musím dotyčnou scénu pořádně prozkoumat :-). (26.01.2009)

Pěkná pohádka, ale nemám k ní takový srdcový vztah jako většina, je to asi proto, že jsme se seznámili dost pozdě - poprvé jsem ji vcelku zhlédl snad o Vánocích léta páně dvou tisíc desátého, tedy po mém osmnáctém roku věku, čili ve věku, v němž už jsem nebyl cílovým divákem pohádek. Ale i tak se mi film líbil, nezapomenutelný je hlavně Stanislav Neumann v roli krále. 75% (05.05.2013)

Pohádka pro důchodce. Umíral jsem u toho nudou, má to šíleně roztahanou - a zcela zbytečnou - expozici, která by šla v pohodě vystřihnout a nic by se nestalo, podobně jako ta extrémně otravná muzikálová čísla, hrající fejková kytka je stejně trapná jako jízda na kládě se zadní projekcí, a v podstatě všechny postavy mi tam přišly nesnesitelné - na druhou stranu je asi dobré vidět předobraz všech těch pozdějších pohádek, které Pyšnou princeznu více či méně vykrádaly, až se z neschopného senilního krále obklopeného partou poradců-vyžírků stalo podobně otravné klišé, jako z krále/princezny, kteří se inkognito v nuzných šatech pohybují mezi prostým lidem. Chápu, že starší ročníky to milují hlavně kvůli nostalgii, ale co na tom vidí mladší publikum by mě fakt zajímalo, protože mně osobně to přijde beznadějně filmařsky zaseklé v době svého vzniku, a nedovedu si vůbec představit, že by u toho vydrželo nějaké dnešní dítě. (19.12.2022)

Pyšná princezna byla za mého dětství moje oblíbená pohádka. Obsahuje vše, co by klasická česká pohádka měla obsahovat. Dodnes je tato pohádka pro mě nejlepší českou pohádkou. O toto prvenství s ní může bojovat snad jen pohádka S čerty nejsou žerty. Tuto čertovskou pohádku však já řadím již mezi ty novodobější, a proto z těch starých si nejvíce cením Pyšné princezny a to pro svou krásu, jasně vyhraněný rozdíl mezi dobrem a zlem, ale také tím, že hlavními zápornými postavami nejsou černokněžníci, hastrmani, čerti nebo podobné nadpřirozené postavy, ale lidské bytosti, jež jsou tak dobře napsané a zahrané, že působí na plátně mnohem zákeřněji a ďábelštěji než jakákoliv jiná pohádková zrůda. K politickým souvislostem zajímavý blog zde: http://kostlan.blog.respekt.cz/c/20272/Pysna-princezna-ve-sluzbach-komunisticke-ideologie.html (15.04.2007)