Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pohádka všech českých pohádek o pyšné princezně Krasomile, která odmítla vzít si za muže krále Miroslava. Ten si to však nenechal líbit a v přestrojení za zahradníka se dostal do služby na její zámek. Pomocí práce a lásky napravil princezninu pýchu, nejdřív však pro ni vypěstoval zpívající květinu. A to nebylo v Půlnočním království jen tak – díky proradným rádcům král zakázal v celé své zemi zpívat. Než se vše v dobré obrátilo, museli Král Miroslav s princeznou Krasomilou uprchnout ze zámku, cestou se skrývat u prostých lidí, a tím se princezně otevřely ještě více věci, o kterých neměla dosud ani tušení… Tato půvabná filmová pohádka režiséra Bořivoje Zemana lámala rekordy v návštěvnosti a doposud se bez jejího uvedení neobešly snad žádné Vánoce. Jeho uvedení však potěší v kteroukoli roční dobu. Princeznu Krasomilu si zahrála mladá Alena Vránová, v době natáčení a prvního uvedení filmu se však skutečně jmenovala ještě Kohoutová. (TV Prima)

(více)

Recenze (462)

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

První svého druhu a hned prvotřídní klasika žánru, a to nejen žánru „česká filmová pohádka“. Nejsem znalec, když tak mě opravte, ale řekl bych, že Pyšná princezna je vedle (pozdějších) Sedmi samurajů zakladatelská i coby akční film, protože scénou ve mlýně uvedla do jeho kánonu už předem zásadu, že skupina nepřátelských bojovníků musí jít proti hrdinovi spořádaně jeden po druhém. Ideovologická složka pohádky je ale mnohem zajímavější: Kdežto švec, představitel drobného řemeslnictva, tedy střední třídy náchylné k reakčnosti a vykořisťovatelství, je bázlivý a k panským manýrům náchylný, potřebující dostat za vyučenou („pětadvacet“), chudý proletář uhlíř si hned dodá odvahy ke svobodnému zpěvu i odporu. (Avšak kde že se nesmí zpívat, to soudruzi v pohádce jaksi obrátili, což je ovšem pochopitelný omyl vzhledem k tomu, že v jejich zemi se zpívat sice nesmělo, ale muselo. Nejvtipnější tehdy musela být závěrečná scéna na volné hranici: „Ševče! Proč bys utíkal!“) Na rozdíl od ševce a uhlíře jsou rodiny sedláka a mlynáře třídně nevyprofilovány, což je zjevně důsledek toho, že představitelé venkovského lidu jsou převážně právě jen představiteli lidu, dobří, obrozenečtí, jednorozměrní lidičkové, vcelku substrát k osvobození. K jeho budoucímu osvoboditeli – králi Rážovi se svazáckým ksichtem i manýry – nelze nepocítit skutečnou třídní nenávist (či pohrdání, to v momentě, kdy chválí mistra nejlepšího obrazu slovy „pracoval jsi dobře a poctivě“ - no řekěte, co je to za hovado? Vlastně až v této chvíli vrcholí masivní úvodní adorace komunistického božstva Práce.) Venkoncem jedinou ideově bezchybnou a sympatickou postavou je princezna Krasomila, což je po mnohých zhlédnutích konečně patrné už od prvního momentu. Původně jsem sice za to podobenství o spravedlivém caru Stalinovi z rajského SSSR, který jde vysvobodit československý pracující lid z moci zlých chamtivých exponentů kapitalismu, hvězdičku ubral. Jako ideologická propaganda komunistické moci je tato pohádka pozoruhodně detailní a důkladná. Ale protože moje jméno je Miroslav: K čertu se všemi spravedlivými a nespravedlivými, je to epos o králově cestě inkognito si dobýt nevěstu, o zapomenuté písni a její moci, o rozpomenutí, o obrácení... Vlastně klasické vysvobození ze zakletí. Postavy jsou překvapivě přesvědčivé, zvláště princeznino obrácení je velmi kvalitně předvedeno. Ale nejen její představitelka je zde vynikající. Snad jediným vyloženě slabým místem je chůvina replika v závěru "Stáří už jen vzpomíná". Někde uprostřed filmu by tento tlach (ostatně nikoli nepravdivý) mohl být na místě, ale uveden jako závěrečné moudro postavy suplující zde osobu dobré polomagické stařeny - dost kazí dojem. To stařenka ve Werichově Byl jednou jeden král má v závěru jinačí slovo! Nicméně: Po vyslechnutí původní pohádky od národní Boženy "Potrestaná pýcha" je tvůrcům vše odpuštěno, protože ze srovnání s onu odpornou, v každém ohledu trapnou mravoučnou červenou knihovnou pro služky vychází i gottwaldsko-stalinská filmová adaptace jako jednoznačný vítěz a to i po ideové stránce. Ve filmu vidíme princezninu pýchu jako nouzovou životní formu exkluzivní, ale stísněné existence a její obrácení vlivem zapomenuté písně, lásky a vržení do strázní i slastí skutečného života jako vysvobození, do nějž se vrhá s dychtivostí své urozenosti a nevinnosti, kdežto v původní verzi se uražený krásný (!) král (který z jakési podivné perverznosti chtěl, aby na obraze pro princeznu, která ho nezná, vypadal ošklivější) rozhodne udělat z ní opovrhovanou peskovanou udřenou služku městských fiflen, aby se takto "vyškolila" (nebo snad zaškolila?), aby jí ve finále vítězoslavně jako frajer největší oznámil, že potřeboval ponížit (sic!) její pýchu. Z představy, že by moje dcera vyrůstala na něčem takovém, se mi dělá zle. Takže komanči, vy nebesům odporní zkurvenci: Udělat z nudného ressentimentálního škváru čistý (a při tom vtipný) epický skvost, ideologii nízkosti nahradit ideologií velkolepého převratu, to se cení. A byla svatba, jedli, pili, hodovali, já tam také byl, pak mám trochu okno, jakoby papírová zem, takže jak to bylo dál, se zeptejte soudruha Kohouta. () (méně) (více)

fragre 

všechny recenze uživatele

Zpracování je kouzelné (i když ovlivnění vzpomínkou z dětství je při hodnocení této pohádky neoddiskutovatelné). Infiltrace dobovou ideologií tu je, leč není jí zas tak mnoho a nějak je zapomínáno, že české pohádky jsou svým založením "levicové", je to anonymní tvorba těch dole. Proto je zde i princezna napravena prací, což není bolševický výmysl, je to tak i v originálu B. Němcové. Navíc ty ideologické vložky ztrácejí již dobový kontext a jsou nyní chápány jako protiklad dobra a zla, který je v každé pohádce. Nikdy jsem si neidentifikoval zemi prince Miroslava s "táborem míru a socialismu" atd... leč, kdo tam chce najít zašifrovaný Komunistický manifest, jistě ho tam najde. Bořivoj Zeman přece nenatočil tuto pohádku proto, aby zakryl vraždění na hranicích, jak se snad někteří hodnotitelé domnívají. Pěkný komentář od Spinosaura. ()

Reklama

Kryton 

všechny recenze uživatele

Opět další pohádková klasika. Skvělý herci , skvělé hlášky (Našli mí radcové?) a hlavně nádherný zámek Hluboká. Plný počet dostává jelikož se král jmenuje stejně jako já (Miroslav :-) ). Kdysi jsem tak pár měsiců se hlásil i do telefonu :D ! Je to přes 50 let a dnešní pohádky vypadají i nyní jako kopie Made In China. Nablískané, plno věcí na víc , ale vždy se rozpadnou anebo vás bude po nich bolet nějaká část těla. ()

Spinosaurus 

všechny recenze uživatele

Pyšná princezna byla za mého dětství moje oblíbená pohádka. Obsahuje vše, co by klasická česká pohádka měla obsahovat. Dodnes je tato pohádka pro mě nejlepší českou pohádkou. O toto prvenství s ní může bojovat snad jen pohádka S čerty nejsou žerty. Tuto čertovskou pohádku však já řadím již mezi ty novodobější, a proto z těch starých si nejvíce cením Pyšné princezny a to pro svou krásu, jasně vyhraněný rozdíl mezi dobrem a zlem, ale také tím, že hlavními zápornými postavami nejsou černokněžníci, hastrmani, čerti nebo podobné nadpřirozené postavy, ale lidské bytosti, jež jsou tak dobře napsané a zahrané, že působí na plátně mnohem zákeřněji a ďábelštěji než jakákoliv jiná pohádková zrůda. K politickým souvislostem zajímavý blog zde: http://kostlan.blog.respekt.cz/c/20272/Pysna-princezna-ve-sluzbach-komunisticke-ideologie.html ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

Jedna z nejkrásnějších českých - československých pohádek. Moudrý, mladý král Miroslav a krásná pyšná princezna Krasomila. Objevuje se tu nádherná písnička "Rozvíjej se poupátko" a celá pohádka je naplněna naprosto úžasnými scénami, např. Miroslav jako zahradník nechová k "Její Jasnosti" patřičný respekt a postupně princezničku mění v milou a hodnou osobu, která už nemá strach jen o sebe, ale i o to poupátko, aby neuvadlo...Stejně tak nesmíme opomenout skvělého Miloše Kopeckého a nenapodobitelného Stanislava Neumanna. Jak tomu bývalo ve všech starých filmech, tak i zde se hodně zpívá, jedná se převážně o budovatelské písně, ovšem to ani trochu nekazí dojem, neboť texty jsou převážně pravdivé i v dnešní době ("každá práce je nám platná, pracuješ-li se poctivě".....). Při sledování jsem se zamýšlel, která herečka byla nejhezčí princeznou a který herec nejhezčím princem. Skoro si troufám říct, že Alena Vránová se hodila na princeznu více než Libuše Šafránková a snad byla i hezčí...v případě prince si dovolím tvrdit, že Vl. Ráž měl ze všech herců, kteří kdy u nás takovou roli dostali, nejlepší hlas a možná i postavu. Jenom snad taková malá chybička: Když přijdou zbrojnoši do mlýna, tak Krasomila ponoří obličej do mouky. Na dalším záběru už ho má ale krásně čistý....tak dokonale by se za takouvou chviličku neoprášila :) ()

Galerie (10)

Zajímavosti (60)

  • Pôvodne mala byť hraničným predelom mohutná sosna s vyrytými výsostnými znakmi oboch kráľovstiev, ale autorom sa to zdalo málo kontrastné. Nechali preto v barrandovských dielňach vyrobiť dva ukazovatele, jeden jasný, druhý temný a ešte pre istotu na neho usadili supa. (Raccoon.city)
  • Striedmosť kostýmov Jana Kropáčka podčiarkuje "robotnícky" podtón rozprávky, bez ktorého by sa v tých časoch asi nedostala do kín. (krasomama)
  • Manželství Aleny Vránové (princezna Krasomila) s básníkem Pavlem Kohoutem bylo komunisty využíváno jako součást propagandy a dáváno za vzor mládeži. Když se Pavel Kohout dozvěděl o románku Vránové s Vladimírem Rážem (král Miroslav), kteří se do sebe během natáčení zamilovali, začal milencům vyhrožovat a napsal divadelní hru „Dobrá píseň o zloduchovi, který přebral vzornému komunistovi ženu“. Básník chtěl svým dílem říci, že kdo zradí soudruha, jistě nebude váhat zradit i vlast. Vránová a Ráž se po natáčení vzali. (Duoscop)

Související novinky

Filmový workshop Telč 11. - 13. 6. 2015

Filmový workshop Telč 11. - 13. 6. 2015

26.05.2015

Chcete se zúčastnit natáčení filmu? Poznat osobnosti z oblasti filmového průmyslu ? Chcete strávit tři dny ve „filmovém městě"? Filmový workshop v Telči je tu právě pro vás. Už za pár dní! Máme zde… (více)

Reklama

Reklama