Reklama

Reklama

Bláznova kronika

Československo, 1964, 82 min

Obsahy(1)

Píše se rok 1625, v zemi zuří třicetiletá válka a o Čechy mezi sebou bojují habsburský císař Ferdinand II. a dánský král Kristián IV. Pro mladého vesničana Petra to znamená, že ho dříve nebo později chytí verbíři z té nebo oné strany. A tak se i stane. Petr sice brzy uteče z královského vojska, ale pro změnu ho i s verbířem Matějem zajmou vojáci císařští. Oba zajatci se spřátelí. Jednou se jim podaří zabloudit a nalézt pokladnu plnou zlata a šperků. Petra bohatství nezajímá, ostatně na další cestě najde poklad ještě větší: krásnou opuštěnou dívku Lenku. Ani teď však nemá od vojenských náhončích pokoj a opět se dostává do zajetí. Protože si však místo vojenského mundúru oblékl noblesní šaty, čeká ho trest snad ještě horší než služba v armádě: sňatek s komtesou Veronikou… Rozverná veselohra ze smutných časů třicetileté války je dílem scenáristy a režiséra Karla Zemana. Ten filmu opět vtiskl svůj nezaměnitelný rukopis, známý např. z fantastických snímků Vynález zkázy, Baron Prášil nebo Ukradená vzducholoď. Na scénáři s ním tentokrát spolupracoval jeden z nejosobitějších tvůrců české nové vlny, Pavel Juráček. (Česká televize)

(více)

Recenze (125)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Bláznova kronika možná nemá tak výrazný příběh jako třeba Vynález zkázy a není tak výtvarně propracovaná jako Baron Prášil, ale osobně k ní mám bližší vztah, protože pojednává o době, o kterou jsem se vždycky víc zajímal a pojednává o ní s velkou dávkou nadhledu typickou právě pro dílo Karla Zemana. Třicetiletou válku zprostředkovává divákům s nepřehlédnutelnou ironií. Prodejný šlechtic, který mění své pány stejně snadno, jako se korouhvička na jeho sídle otáčí po větru, má na svém štítě napsáno "Věrnost je moje cnost". Žoldnéř vymění své pány po svém zajetí pouhým převlečením kabátu a instruktáž nováčkovi ohledně vojenské kořisti, která za žádných okolností není zlodějinou - tyhle a řada dalších scén mi utkvěly v paměti a přispěly k tomu, že na Bláznovu kroniku se vždycky s chutí podívám. K úspěchu filmu přispělo silné obsazení v čele s Petrem Kostkou a Miroslavem Holubem. Celkový dojem: 90 %. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Tak nad technickou a vizuální stránkou filmu upřímně jásám (rytiny, animace a triky s pořádnou dávkou fantazie-zkrátka okamžitě rozpoznatelný Zeman). Po dějové stránce snímek také neselhává, ale poněkud doplácí na to, že se až příliš snaží. Bláznova kronika je totiž překombinovaná, a přestože se pořád něco děje, divák je směrem ke konci už unavený neustálými zvraty a u leckoho nejspíš dojde k tomu, že se i při těch cca jen 80 minutách začne na závěr nudit. Jinak určitá dávka humoru snímku také nechybí a stará se o něj hlavně Karel Effa. Za mě to budou slabší 4*, v jistém ohledu výjimečný film, kterému by však na závěr prospěla větší přímočarost. ()

Reklama

mchnk 

všechny recenze uživatele

Humorně pojatá doba, která jinak humorná rozhodně nebyla. 30ti letá válka ala Karel Zeman, takže malované pozadí, kulisy a prostě všechno, co patří do jeho jedinečných filmů. Samozřejmě i herci, které si pan režisér uměl vybrat. Jediné, o co se tu bojuje, je válečná kořist. Na tento film se hodí slova Napoleona, které nám krásně připomíná Švejk, "Jo, milánkové, na vojně se mění situace každým okamžikem" . Přesně tohle je obsahem skoro celého filmu, válečný vítr fouká a lidé podle toho jednají. ()

Narciska 

všechny recenze uživatele

Český Fan fán tulipán. Věřím, že mě k přirovnání přivedl víc než hlas, který P. Kostka propůjčil G. Phillipovi. Podobnost je i v lásce, kdy se hodné vesnické děvče ocitá rázem na okraji zájmu, když se nám hrdina vzhlédne ve vznešené kráse šlechtičny. Narozdíl od Fan fána je prozření hrdiny tohoto pozdní středověk a vojnu parodujícího díla o dost rychlejší a to mu jde ke cti. Peripetie jejich útěku jsou obdobné, romantické peripetie vynahrazuje výtvarná složka díla, jak taky jinak u pana Zemana. ()

mortak 

všechny recenze uživatele

Ani se nedivím, že toto geniální podobenství o české národní disciplíně - převlékání kabatů a úzkostného sledování korouhviček - post-socialistická veřejnoprávní TV nechce dávat. Ten zámek totiž připomíná Československo, kde se kabáty a přesvědčení mění tak rychle jako vítr. A je jedno, zda jsou šedesátá léta či listopad 89 (učitelé nám na začátku listopadu vštěpovali socialismus a od konce listopadu nás začali učit demokracii). Je vidět, že film byl dělaný "na koleně", protože finance šly do velkolepých ideologických škvárů (ty dnes TV opakují do nekonečna), jenže to je nepodstatný detail. Je lahůdkou sledovat české herce, jak perfektně naplňují režisérův záměr - Kostka je se svou láskou k poli přesvědčivější než Crowe v Gladiátorovi (procházky zlatými lány), Menšík je přesně na hraně mezi komikou a tragikou (jak ho ta pozice socialistického baviče zničila), Effa není trapný, ale vtipný a Holub se v závěrečné scéně dotkl hvězd. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (23)

  • Väčšinu trikových záberov robil režisér tak, že dával pred kameru fotografie, z ktorých časť vystrihol a nechal ako kulisu alebo prostredie a herci hrali v skutočnosti iba v prázdnom ateliéri a mali na zemi značky, aby vedeli, kadiaľ sa môžu pohybovať. (Raccoon.city)
  • Emília Vášáryová (Lenka) spomína, že na natáčaní pracovalo veľa výtvarníkov a maliarov .Niektorí ju pri filmovacích prestávkach chceli maľovať. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama