Cesta do pravěku

"Je škoda, že pošel. Mohli jsme si ho ochočit." Já jsem v mládí rovněž neměl žádné námitky proti ochočení stegosuara, ale poznávat život v pravěku bych se kvůli tomu nevydával. Pro jednou však taky mohu učinit výjimku, proplout jeskyní a vyfotit se s mamutem, srstnatým nosorožcem, smilodonem, uintatheriem, phororhacosem, pteranodonem, edmontosaurem, brontosaurem, struthiomimem, styracosaurem, ceratosaurem, trilobitem a dalšími bývalými obyvateli naší Země. Ani jako malému mi sice žádná ze zobrazených potvor nepřipadala ani trochu živá, ale ten pravěk vytvořený s předpotopní filmařskou technikou musím ocenit i já. (09.12.2015)

Výlet štyroch mladých bádateľov riekou času zasväcuje diváka do historických faktov, obrázkov plných starovekých a pravekých zvierat, či striedania historických období. To všetko na podklade vynaliezavých trikových kúzel a technických manévrov, ktoré boli hlavným strojom na úspech. Banálne spracovanie príbehu, infantilné počínanie našich štyroch dobrodruhov a primitívne dialógy ma však neskutočne unavovali. Žiadna lepšia zápletka, žiadny väčší dobrodružný nádych, a to, že z desiatok historických zvierat, ktoré na svojej ceste stretli (neraz životu nebezpečných) sa všetky promenádovali na druhej strane rieky som takmer nevydržal. Slabšia hodinka dejepisu určená dnes už len naozaj menšiemu publiku. 55%. (31.05.2009)

Boris Polevoj mluvil na II. sjezdu sovětských spisovatelů o nutností fantasticko-naučného žánru v dětské literatuře. A můžeme se právem pochlubit, že hned prvý pokus s tímto žánrem v našem filmu dopadl tak úspěšně. Vždyť sám námět přinášel mnoho úskalí — cesta do pravěku se mohla velmi snadno zvrhnout ve fantastiku silně zavánějící sensačností bulvárních románů, či do suchopárné naukovosti, při které by děti v kinech usínaly nudou. Autorům tohoto úspěšného díla, Karlu Zemanovi a J. A. Novotnému se však podařilo jemně a inteligentně spojit oba tak rozličně žánry a odevzdat dílo vyvážené, které neztrácí ani na zábavností a vzruchu, ani na poučnosti. A k celkovému dobrému dojmu z filmu pomohl nejen barevně skvěle komponovaný obraz až na malé výjimky podařené triky s loutkami prahistorických zvířat, ale také — doposud Achillova pata hraného filmu pro mládež — živé herecké výkony dětských představitelů. A tu je třeba zvlášť vyzdvihnout herecky výkon malého Jirky, který svým výkonem dodal tomuto filmu potřebné oživení, potřebné koření příběhu. Jde o zřejmý úspěch našeho filmu, úspěch průkopníků a tím větší je jejich zásluha. Filmový přehled 27/1955 (05.03.2003)

Scénář: Karel Zeman, J.A. Novotný .. Bezkonkurenčně nejlepší hraný film Karla Zemana. Zajímavý nápad putování několika chlapců za poznáním do pravěku, kdy chronologicky, avšak pozpátku cestují až k pradávnému moři, kde se zrodil život na Zemi. Stěžejní je ovšem mistrovská animace tehdejší fauny. Dávná zvířata jsou jako živá a na tehdejší dobu se jednalo určitě o dech beroucí podívanou. Tímto archaickým kouzlem se dá poctivě kochat i dnes. (29.04.2006)

Jeden z mých nejoblíbenějších filmů z dětství, a abych přiznal pravdu, ještě dnes se na něj čas od času podívám, protože mi prostě dodává energii a probouzí ve mně ty staré sny, kdy jsem chtěl být paleontologem a jednou se taky vydat na cestu celou historií života. Ulovit mamuta, pozorovat lovícího šavlozubého tygra, mít se na pozoru před krvelačným tyranosaurem. Myslím, že nebudu daleko od pravdy, když konstatuji, že tenhle film ovlivnil mé rozhodnutí studovat biologii. (03.11.2007)