Na kometě

Chloubou filmá Karla Zemana je výtvarné pojetí a triky. Já osobně oceňuji i nehloupé dialogy a protiválečný smrádek většiny jeho filmů. Jenže při sledování Na kometě jsem měl pocit, že je to jen jakési demo k Cestě do pravěku. Po trikové stránce je to mnohem horší než předchozí filmy, jakoby někdo krutě seškrtal rozpočet, nebo to nedělal Zeman, ale jeho učedníci. Je škoda, že si hlavní roli nestřihl sám Tříska, to předabování nebylo ono, ale pořád je to detail oproti tomu, že příběh byl nudný. Nebavilo mě to a i kdybych to bral s obrovským nadhledem jen jako protiválečnou alegorii, je celý koncept Na kometě hloupý. Nedávno jsem viděl dokument o Karlovi Zemanovi a nejspíš by bylo zajímavé zjistit si, za jakých okolností film vznikl. Je to slabý odvar jeho génia. (29.06.2021)

Příběh z družinových představení mého dětství prozrazuje Brdečkovu scénáristickou absenci a při oslabení prášilovského poselství a výrazných hlavních postav se musí spoléhat na herecké výkony a jemnost milostného citu. Naštěstí je tu ještě trikové kouzlení a planetární magie, která kdysi na plátně působila s hudebním doprovodem velkolepě. (02.11.2015)

Zemanovy filmy jsou a vždycky budou skvosty naší kinematografie. To platí i o Kometě. Nemůžu popřít, že se mi scény, ve kterých se planety k sobě přibližovaly s výrazným nebezpečím apokalypsy, opravdu hodně zamlouvaly. Musí to být ve skutečnosti děsivě úchvatný pohled, i když s největší pravděpodobností ten poslední v našem životě. Byla zde skvělým, satirickým způsobem vystihnuta lidská pýcha, domýšlivost a naše boje o moc. Pobavil nejen způsob zpracování, ale i množství vtipných hlášek, zvuková stopa a nápad jak vyděsit obyvatele druhohor. (u scény evolučního vývoje života vycházejícího z vody, jsem se téměř složila pod stůl :-) Triky na tehdejší dobu perfektní, co si budem povídat. Závěr mě velmi potěšil. Loďka plující vstříc animovanému, zapadajícímu slunci ve stylu, na jaký jsme u Zemana zvyklí. (05.11.2015)

Jedna z povedených adaptací Julesa Verna českým filmovým géniem Karlem Zemanem, podpořena plejádou herců staré české školy. Pozitivum Zemanovi interpretace je v zachování ducha napětí a očekávání z tajemného a neznámého, což bylo vždy vlastní Verneovým románům. Vzhledem k technologickému pokroku civilizace to byl úkol nelehký. Všeobecná znalost vesmíru byla u průměrného člověka ve 20. století nebo dokonce v jeho druhé polovině o hodně dál. „Vědecká“ složka se tak mohla stát složkou pohádkovou a politicko-sociologiká složka složkou dějovou. V celkovém vyznění se tyto dvě části krásně spojily. Přidání romantické linky oproti knize nijak neodsuzuji. Film se stal poživatelnější pro širší spektrum diváků a ve výsledku mu to neublížilo. Magda Vašáryová se stala pěknou dekorativní složkou a zjemněním čistě testosteronové záležitosti. Obsahově lze dílo hodnotit jako velmi trefnou karikaturu společnosti, která je zobrazena absurdním vytvářením konfliktu boje o hodnoty pro život nepodstatné. 74% (13.11.2010)

Na vždy vypiplaný a nestárnoucí styl Karla Zemana se zde klade ještě větší důraz než obvykle a jednoduše je veliká radost se na film dívat. A nemohl jsem se zbavit dojmu, že je dějová kostra značně nadsazené, ironizující a úmyslně zavádějící, a tak mě potěšilo, když mi dal závěr za pravdu. Ale minimálně ještě jednou musím zmínit ten propracovaný Zemanův fikční svět, který mě pokaždé ohromí. (29.09.2016)