Na kometě

Vizuální lahůdka plná nápadů a vymazlených detailů, které dokonale sedí výrazná stylizace s níž je podán hravě naivní a místy bláznivý příběh. Ten sice není žádný tahoun, ale i po letech mě bavil přívalem sarkasmu a ironie. Ve voiceoveru i dialozích. Triky na svou dobu a výrobní podmínky nápadité, naplno ukazující génia mistra Zemana. Přesto už mě to po letech jako celek nebralo tak moc jako třeba Vynález zkázy nebo Cesta do pravěku. (17.11.2014)

Takový Kdyby tisíc klarinetů... ale pozor, hrnců. A teda bez písniček a na kometě, no. Pro mě naprostý překvapení a naprostý nadšení - tohle je jednoznačně komedie úrovně Limonádovýho Joeho, ale ani z desetiny tak známá; přitom co do hlášek je na tom Kometa přinejmenšim stejně, co do hereckýho obsazení zrovna tak (skvělej Francouz Filipovský, šejk Větrovec, krásná Vášáryová...), a co se nápadů týče - jejich množství, originality, zábavnosti nebo vtipu -, tak tady je to dokonce úplně jinej svět. Daj se vyjmenovat třeba ty hrnce na tyčích místo děl, úvodní sekvence s objevitelem v koši rozsévajícím vzdělání a dobro barbarským civilizacím (po způsobu radícího Pepina z Postřižin), Effovo imaginární vaření, sklápěcí komíny parníku nebo plašidlo na dinosaury, ale i cokoliv dalšího - a to včetně tý hlavní myšlenky, že celá ta realita s kometou a krásnou Angelikou byla vlastně jen vlhkym (doslova - hahaha) snem fantazírujícího poručíka Servadaca - a že skutečnost má nejspíš daleko prozaičtější (a Effovsky ošklivou) podobu. Z Verna si teda Zeman vzal to nejlepší, co moh, aby z vážnýho námětu udělal skvělou komedii o malichernosti a malosti lidskejch půtek, a povedlo se to dokonale - v tomhle mi film připomínal třeba Podskalskýho Bílou paní, kde teda tim katalyzátorem byla domnělá bílá paní, v Kometě je to zase ten "jinej svět" na cizím, nepozemskym prostředí. Možná filmu drobně nahrává to, že to je takový snový a fantaskní, ale co ten Zeman dokázal bez počítače vyrobit, to je něco nevěřitelnýho - přitom to není o tom, že by si člověk měl začít hned myslet, že to je realita a že to má bejt maximálně vyžehlený, ale je to o tom, že ty koláže a kompozice, který Zeman skládá (z přidanejch obrázků, barev nebo kulis a toho, co je na scéně reálně), ty jsou prostě tak přirozeně pochopitelný a nenásilný (přestože přiznaný), že si pak už jde jen užívat to, JAK to udělal - bez pocitu, že by to mělo bejt míň obrázkový, míň nabarvený, míň cokoliv - protože ta scéna prostě funguje a hlavně je krásná a zajímavá(!), tak všechno ostatní je najednou úplně jedno. Z pohledu dnešní filmový tvorby je pro mě fakt zajímavý si uvědomit, jak různě film může bejt vyrobenej a jak různě může vypadat a působit - po tomhle zážitku si budu muset Zemanovy filmy projít nějak víc, doteď jsem vlastně znal jen Cestu do pravěku, a asi je to chyba, protože i u takovejchhle filmů je očivině úplně jedno, že byly natočený před padesáti lety. Britové! Zapomněli jsme na Brity." "Jsou všude, i v prvohorách..." / "Jestli konec světa nebude, tak ale musíte zaplatit, pani!" / "A nemohli bysme dál žít v klidu a míru? Vždyť doteď nám to tak šlo!" "Nojo, ale to jsme mysleli, že bude konec světa." / "Nebojte, nebude to první bitva, kterou jsem prohrál." (17.12.2018)

Mám filmy Karla Zemana a jeho vize románů Julese Verna moc rád, ale tato výprava na kometu mě nedokázalo dostatečně uchvátit. Ani přehlídka vizionářství není tak oslnivá, jak bych chtěl, i když závěr má své kouzlo stejně jako některé hlášky a vtipy. Samotné poselství mi však přišlo až příliš tlačené do popředí až skoro vnucované. Nejvíc mě překvapuje, jak je těch 74 minut natažených, až je to zarážející. Takže teď jdu počkat na svou slečnu z pohlednice já... (14.02.2010)

Príbeh sa aj napriek stopáži celkom vleče, ale rovnako je to film, ktorý dokáže svojím vizuálom a pôvabnou Magdou niekoľko krát vyraziť dych. Zeman patril určite k tým vizuálnejším režisérom, čo je v rámci doby a politickej situácie pomerne rarita. Využitie farebných filtrov, animácie a prostoduchého herectva Emila Horvátha ml. tvorí filmu komplexnosti( až na toho Horvátha), kde aj na malom poli a s malým množstvom postáv môžme hovoriť o premyslenom a niekoľko vrstvovom svete. Na kométe je síce v mnohom nelogický, ale určite pôsobivý film. Na Cestu do Praveku to ale v rámci akejsi rozprávkovosti a premyslenosti nemá. (14.10.2016)

Mimo jiné moc hezká poklona panu Alfonsu Muchovi (a hezky po Zemanovsku) a trošku úšklebek(hezky po Zemanovsku) nad celou tou Belle Belle Epochou co zas tak moc belle nebyla (Drayfus by mohl vyprávět...)a poetiky a snů tak elegantně podaných, jak to snad už nikdo jiný než pan Zeman takhle neuměl (a neumí). (30.11.2010)