Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Režisér se vrátil do doby nacistické okupace, ukazuje obludnost systému, který dokázal z rasových důvodů postavit miliony lidí mimo zákon a odsoudit je k smrti. Do doby, kdy začaly první transporty a kdy se mezi pražským židovským obyvatelstvem začala šířit bezmezná hrůza. Hlavní postava příběhu - židovský lékař, docent Braun nachází ve své bídě a ponížení dosti sil vzdorovat nepříteli nejnebezpečnějšímu: Strachu... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

TV spot 2

Recenze (89)

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Komorní expresionisticky laděné psychologické drama z období let protektorátu. Skvělé herecké výkony, zejména ten hlavní Macháčkův,velmi výrazný a osobitý v postavě židovského lékaře Brauna, působivá, tísnivá, dusná a hysterická atmosféra plná bezmocnosti, ale i jistého odhodlání a sebeobětování, deprimující hudba Jiřího Sternwalda a zajímavá kamera, to vše povyšovalo tento film na tehdejší nadprůměr a z období let protektorátu se jednalo určitě o jeden z nejlepších natočených snímků vůbec. A vůbec mi nevadilo to, že jsem si chvílemi myslel, že nejsem vůbec někde na sklonku let třicátých a na začátku let čtyřicátých, ale až někde v šedesátých letech..Bylo tam pár rušivých elementů (hudba, houkání, auta, domy), to vše vypadalo místy až příliš moderně, ale vždycky jsem se nad to dokázal nějak povznést..Vynikající a téměř bezchybné filmy jako "Vyšší princip", "Romeo, Julie a tma", "Transport z ráje", nebo starší "Daleká cesta" to v sobě neobsahovaly, proto si jich přeci jenom cením o trochu víc..Co se týče Zdeňka Brynycha, tak ten se po svém mimořádném již zmiňovaném snímku Transport z ráje (1962) po dvou letech znovu vrátil k tématu nacistické okupace a opět si myslím, že udělal dobře..Film se mi líbil, a to určitě nejen mně.. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Rychlým a přesným udáním chráníte svou vlastní bezpečnost.“ Těžký a jakoby odosobněný film. Tento snímek rozhodně nejde divákovi naproti. Je totiž v mnoha složkách velmi nepříjemný. Na tom má lví podíl opravdu dominantní zvuková složka, ta totiž nabízí paletu všemožných nepříjemných zvuků a ruchů s jediným účelem, a to, aby se divák cítil podobně (hrozně) jako postavy. Proto každé zazvonění telefonu či zvonku, různá cinkání, odbíjení zvonů, bouchnutí dveří, lidský křik atd. jsou jakoby zesíleny a řežou do publika stejně jako do již zmíněných postav (dobrým příkladem je třeba mírně nesnesitelná pasáž v blázinci, kdy má divák citelnou potřebu všechno v něm umlčet). To, spolu s velmi častým zhasínám a naopak rozsvěcováním světla, napomáhá k velmi hutné atmosféře, která obsahuje dusno, stísněnost, paranoiu a jak už je patrno z názvu filmu, především strach. Zpočátku se snímek soustředí jen na hlavní postavu (výborný Macháček), ale čím dál víc se pak věnuje i dalším obyvatelům onoho domu, a nutno dodat, že to byl dobrý tah, ostatně „vedlejší“ postavy jsou chvílemi dokonce ještě zajímavější (Adamíra, Vinklář). Zvláště když pak na scénu nastoupí gestapo. Výborný je pak i konec s pochodem kolem bedny a zákeřnou otázkou ještě více prohlubující vzájemnou nevraživost a nedůvěru. Škoda jen slabšího začátku a některých záběrů, které tu byly jaksi navíc, proto „jen“ silné 4*. „Člověk je jako to, co myslí. To nemůžete změnit.“ ()

Reklama

C0r0ner 

všechny recenze uživatele

Odehrávalo se to za války nebo v šedesátkách? Opravdu se ty události děly, nebo mu jenom mrdalo v hlavě? Každopádně jsem nepochopil, o co vlastně šlo, co se tam pořádně dělo, a od odpadu to zachránil jedině skvělý hlavní představitel, jinak děs a hrůza, zvlášť ve srovnání se skvělým Transportem z ráje. 20% ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Umelecky mimoriadne presvedčivo vyjadrené ohrozenie. Ohrozenie mocou, ktorá si uzurpovala právo na súkromie, kedykoľvek to uzná za vhodné. Ohrozenie mocou, ktorá je tým silnejšia, čím väčšia je túžba ľudí potopiť druhých udávaním. Spoločenský život neustáva, naopak nadobúda na intenzite v duchu hesla: treba si užiť dnes, až do vyprázdnenia fľaše - zajtra tu už nemusíme byť. Každý hluk, každé zvolanie či zapísknutie sa v uchu nezvyčajne vyostruje - všetko totiž môže mať nejaký vyšší, zväčša negatívny, zmysel. Detské oči užasnuto sledujú drobné ľudské epizódy, z ktorých sa odrazu stávajú dôsledky doby vymknutej z pravidiel. Zviazanej pravidlami nacistickej kontroly a možného trestania všetkého. Estetika priestoru sa v dôsledku tohto mení a absurdne zosilňuje. Ale pozor tu nejde o estetizáciu zla, ale o zámerné vytvorenie estetiky pokrivenej doby. Zvrátene očarujúcej. Estetiky Ester Krumbachovej, ktorej patrí veľké plus. Tak veľké, až - spoločne s vynikajúcim avantgardným hudobným sprievodom - vyšvihlo hodnotenie filmu do maxima. ()

Vitex 

všechny recenze uživatele

Ještě propracovanější (mnohem) atmosféra strachu a hrůzné absurdyty než v Pianistovi od Polanského... velmi dobrý příběh a vykreslení charakterů postav... bezchybné výkony všech herců, hlavně Macháčka... a novátorská kamera, naprosto geniální... celkově se mi film zdá možná ještě lepší než Obchod na korze (...a to už je co říct) ()

Galerie (19)

Zajímavosti (5)

  • Představitel Armina Brauna Miroslav Macháček si přál, aby se všechny záběry natáčely napoprvé. Záběr se mohl opakovat jen tehdy, pokud nastala technická chyba. Věřil, že se tak všichni budou na práci na filmu lépe koncentrovat. Dlouhý monolog v první třetině filmu byl natáčen dvakrát, pro film byla přijata druhá verze. (Araneae)
  • K dotočení erotické scény pro export filmu do zahraničí se vrací Josef Škvorecký ve své knize. "Z přísně dodržené stylové jednoty toho vynikajícího filmu se vymyká jenom nepochopitelně dlouhá sekvence z nacistického vojenského nevěstince, v níž nejprve lze spatřit asi dvacet zcela nahých prostitutek pod sprchami. Kamera, až do té doby ostře kontrastní, prusky přísná, se náhle přeostří na eroticky dráždivou lyričnost a neobyčejně dlouho se mazlí s mokrými ňadry a zadky. Pak na scénu vtrhnou němečtí vojíni v realistických uniformách, aby si užili s židovskými prostitutkami (a tím se nepochybně těžce provinili proti Norimberským zákonům). Hned nato se film opět vrátí do halucinační vize a přísné stylovosti. Když jsem film uviděl poprvé v Praze, tahle docela pěkná, leč trochu nelogická sekvence v něm nebyla. Když jsem ho uviděl v Torontu, najednou, kde se vzala tu se vzala, byla tam. Pak jsem si vzpomněl, jak mi Bělohradská jednou řekla, že na přání zahraničního distributora musí Brynych do filmu přitočit pár metrů." (Zdroj: Všichni ti bystří mladí muži a ženy: osobní historie českého filmu) (Araneae)
  • Hovorilo sa, že pre exportné verzie boli dodatočne dotočené odvážne erotické scény. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama