Pohádka o Honzíkovi a Mařence

Zatím nejslabší Zemanovo dílo, co jsem měl možnost vidět. Nemá to takovou atmosféru jako Čarodějův učeň nebo Pohádky tisíce a jedné noci, děj taky není kdovíjak úchvatný a animace i když je osobitá, tak zde ani na začátku 80. let není vidět prakticky žádný pokrok. Hudba Karla Svobody je sice výborná, ale song Mařenky alias Helenky Vondráčkové tu pro mě působil jako pěst na oko. Dám 3 hvězdičky, ale je to jentaktak. (26.06.2011)

1. Dobrý, zlý a veselý skřítek by se spíš měli přejmenovat na troubu, realistu a... toho třetího nevím, v podstatě se v celém příběhu vůbec neprojevil, kromě házení kytiček v závěru, tak mu třeba dejme jméno zahradník 2. animace byla úžasná, i když Honzík působil značně zpomaleně... no na druhou stranu, co taky můžeme od pasáčka ovcí čekat, ten při svém zaměstnání rychlé pohyby a okamžité reakce určitě nepotřeboval 3. Bohužel to pasáctví ovcí zapříčinilo i silně nesympatickou troubelínovost hlavního hrdiny, který evidentně vůbec nepřemýšlí, klidně přidá na stranu několikanásobného vraha a lupiče a pak jen zírá 4. zato Mařenka se moc a moc povedla, ještěže neměla modré oči, to už by mi visela na zdi. (11.04.2015)

Přiznám se, že nemám rád všechny ty mnohokrát použité motivy ze stále stejné kolekce stále stejně vyžilých klasických pohádek dopředu známých a k uzoufání předvídatelných a nemám ani v lásce všechny ty hloupé Honzy, co sotva z pece slezou, hned jim spadne do klína celé království i s princeznou. Karel Zeman se i přes vysoký věk ukázal jako inovátor a jeho pohádka má originální scénář, kde musí hrdina projít strastiplnou cestou vlastního zrání a na konci ho nečeká bohatství, jen záchrana holého života. Film je po dobrodružně exotickém výletu po cestách námořníka Sindibáda a temně baladickém Krabatovi, který se blíží německému pojetí příběhu ve stylu bratří Grimmů, návratem k české poetice a do lůna českého království, kde se příběh statečného Honzíka za časů Karla IV. odehrává. Výtvarně vyšperkovaná záležitost se zajímavým hudebním doprovodem od Karla Svobody. Celkový dojem: 95 %. (16.02.2013)

"Zpívám své zpívání, nejvroucněji jak vím, o první setkání s úplňkem a sním. Zpívám své zpívání dobráčkům a dál o šťastném setkání, s tím kdo klid mi vzal...." Nevím jestli je to jen díky této písni Heleny Vondráčkové či všeobecně mě povědomé hudbě mého oblíbence Karla Svobody, ale měl jsem pocit, jako bych tuhle pohádku už určitě musel někdy vidět. Každopádně kromě té výrazné (ale určitě ne kýčovité, jak tu někdy píše) Svobodovy hudby, kterou jsem opravdu prožíval každým coulem, jsem si tohle "vyprávění, co se nevešlo do oslavných kronik" užíval i díky umění mistra animace Karla Zemana stejně jako třeba díky Františku Filipovskému, který pro sebe typickým způsobem namluvil postavy hodného i zlého skřítka. (10.01.2019)

Lehce se mi líbil asi 3 minutový úvod a 5 minutové rytířké souboje. Všechno ostatní bylo maximálně debilní a kreténské. Dnešní děti by s takovou pohádkou poslaly člověka do prdele a děti v roce 1980 asi také zrovna neslinataly blahem. Kostra příběhu je klasicky pohádková. Totálně vypatlaný jedinec, který z nabízených 2 možností vždy zvolí tu horší se vydá do světa. Občas něco zakdáká Helenka Vondráčková a to je úplně vše. Zdejší vysoké hodnocení je totální nesmysl. Už dlouho jsem nedal odpad. Šup sem s ním. (21.01.2013)