Ukradená vzducholoď

Ukradená vzducholoď je značně poupravená filmová adaptace knihy DVA ROKY PRÁZDNIN od Julese Vernea. Zrežíroval ji Karel Zeman, který tou dobou již měl natočený jiné dílo od Vernea, a to VYNÁLEZ ZKÁZY. Ty filmy jsou podobné, především trikově. Ovšem zde je to udělané mnohem více pro děti. Nejsou zde ilustrace knih z Verneových knih, nýbrž to vypadá, že Zeman převedl staré pohlednice na filmové plátno a dal jim život. Vůbec celý film je udělaný hodně staře, jakoby by byl natáčen v době, o které vypráví. Tedy kolem roku 1891. A právě kvůli tomuto grafickému vyobrazení a trikům je Ukradená vzducholoď pro dnešního diváka především experimentálním filmem. Ten příběh se mi ani tak nelíbil, za to kvůli těm trikům jsem vydržel se dívat až do konce. [6120. hodnocení, 173. komentář, 84%, 377. nejlepší film] (24.09.2019)

Ve druhé půli dějově utahané, ale mně to je šumafuk. Já prostě obdivuju Zemanovu invenci, miluju jeho zcela originální triky a hravou poetiku. Karel Zeman je filmový bůh, ve světovém kontextu ojedinělý filmař, na kterého naše země musí být pyšná a který má ve světě spoustu obdivovatelů. Proto všechny jeho filmy jsou za pět a kdo s tím nesouhlasí, ať si trhne :o) (11.05.2003)

Možno nie tak ucelené, ako tie úplne najslávnejšie Zemanovky, ale pri jeho filmoch išlo, skôr ako o jeho rozprávačské schopnosti, viac o imagináciu, vyjadrenú výpravou, ktorá pôsobí vďaka šikovnému použitiu trikov ako niečo nadpozemské a oveľa drahšie ako v skutočnosti. Pre detské publikum svojej doby tento film musel byť absolútne adorovaným kúskom a mňa trochu mrzí, že nie je napríklad vianočnou klasikou. (30.01.2013)

Moje pravděpodobně první návštěva kina, alespoň pokud si vzpomínám. Bylo to s dědou a babičkou v dnes už neexistujícím kině Eden v Braníku. Pamatuji si jen tolik, že jsem měl následně hrůzostrašné sny, které se mi vracely dost dlouho a zdálo se mi, že na mne něco padá z oblohy a já tomu nemohu utéct. Zvláštní asociace. (23.05.2013)

Výtvarně, technicky, hudebně...opět geniální. Ale bohužel trochu selhává scénář, který příběh zbytečně dělí na dva celkem rozdílné světy, přičemž pořádně nevynikne ani jeden - chlapecké dobrodružství na tajuplném ostrově je prokládáno technicistním světem dospělých, kteří se honí za patentem nehořlavého plynu. Ani jedna větev pak nemá potřebnou dramatickou kontinuitu. Ke chlapcům nepřilneme tak, jako v Cestě do pravěku, a příběh dospělých je spíš dozvukem velkých témat Vynálezu zkázy a Barona prášila. Film však selhává ve srovnání se svými předchůdci, ale sám o sobě je opět naprosto neuvěřitelnou podívanou. která nemá ve světové kinematografii obdoby. (20.02.2014)