Režie:
Robert ZemeckisKamera:
Don BurgessHudba:
Alan SilvestriHrají:
Jodie Foster, Matthew McConaughey, James Woods, John Hurt, Tom Skerritt, William Fichtner, David Morse, Angela Bassett, Geoffrey Blake, Max Martini, Rob Lowe (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Jako malá mluvila nadšená radioamatérka Ellie Arrowayová s otcem o možnosti spojení s mimozemskými civilizacemi a po jeho předčasné smrti se její touha zachytit signály z vesmíru proměnila v posedlost. Nyní pracuje v Portoriku na projektu zachycování signálů z vesmíru, a když se vláda rozhodne podporu projektu zastavit, pokusí se získat peníze jinde. Zaujme miliardáře Haddena, který začne její práci financovat, a o čtyři roky později se jí podaří zachytit signály z vesmíru. Ty vzbudí mimořádnou pozornost, zástupci Bílého domu, především poradce pro národní bezpečnost Michael Kitz, jí však vyčítají, že výsledky pozorování zveřejnila. Po dešifrování signálu z oblasti hvězdy Vega v souhvězdí Lyry se na obrazovkách objeví záznam Hitlerova projevu při zahájení olympijských her v roce 1936. Mimozemšťané zřejmě zachytili experimentální pozemské televizní vysílání. V signálu však vědci rozeznají další šifrované informace. Ellie obhájí své místo v projektu a od záhadného Haddena dostane klíč k dešifrování mimozemského vysílání. Výsledkem je podrobný návod na konstrukci zařízení, jehož stavbu prezident přes Kitzův nesouhlas schválí. Probíhá výběr nejvhodnějšího kandidáta pro setkání s mimozemskou civilizací. Do užšího výběru postoupí také Ellie, zákeřným dotazem přítele Palmera je však vyřazena. Krátce před startem sice skupina náboženských fanatiků provede sabotáž, znovu ale zasáhne záhadný Hadden a zanedlouho se Ellie může vydat na cestu do neznáma. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (828)
Sofistikovaný hollywoodský sci-fi film s překvapivě rozumně formulovanými filozofickými otázkami týkajícími se jak gnoseologie, tak ontologie - Kde je hranice poznatelného? Můžeme poznávat i to, co se vymyká našemu rámci vědění a vědomí, co dalece přesahuje naši zkušenost? Ale také, kdo vlastně jsme a jaký je důvod naší existence? Takovéto postuláty se objevují v mnohých sci-fi filmech, avšak v Zemeckisově Kontaktu neslouží jako povinný kolorit snímku daného žánru, ale tvůrci se jejich pokládáním skutečně snaží na cosi poukázat a k čemusi dospět (skoro bych nevěřil, že je něco takového v hollywoodské kultuře možné...). Robert Zemeckis se snaží akcentovat především první část termínu vědecko-fantastický a rozvíjí racionální příběh mladé vědkyně, jíž se podaří zachytit komunikát, jenž zjevně nepochází z pozemského zdroje. Je to nanejvýš obtížné a tvůrci balancují na tenkém ledě, nesklouzávají však ani k plytkosti a doslovnosti většiny obdobně tématicky orientovaných sci-fi filmů, ani k chvílemi se naznačující hollywoodské filmové kýčovitosti - právě ono balancování na hranici zjevného a nevyřčeného, nepojmenovaného přispívá ke kvalitám filmu. Příběh je primárně o hledání a nenalézání, ale zároveň poukazuje na celou řadu vedlejších efektů - sociologicky vykreslená vlna zájmu o mimozemské civilizace materializující se stanovými městečky okolo základny, posílení vlivu sekt a houfný vznik nových náboženských spolků na bázi kontaktu s mimozemskou civilizací, náboženské, politické a jiné aspekty nabalující se na přelomový objev, politické tlaky a lobbystické zájmy mající za cíl profitovat na daném vědeckém momentu... Velmi povedený je i symbolický a metaforický závěr filmu, odrážející sice akcentovaně humanitní a morální paradigmata tvůrců, z intencí daného filmu však nevybočující a po stránce estetické navíc i přínosný... Kontakt je bezesporu výjimečně dobrý sci-fi film s vynikajícími herci a s nosným tématem, který se nesnaží odpovídat, ale ptát se, což by měl dělat každý chytrý film... Podobné filmy: Blízká setkání třetího druhu ()
Kontakt jsem si od první chvíle opravdu zamiloval a nepřestal mě udivovat až do samého závěru. Už jméno Carla Sagana jako autora předlohy je zárukou, že ve filmu spíše než o šokantní ztvárnění prvního kontaktu se zelenými mužíčky (či dalšími podivnostmi), půjde o hluboké mudrování na téma věda, víra, pravda. poznání... A film kupodivu všechna výrazná podobenství i myšlenky vstřebává bez větších obtíží, byť se někdy jejich dalekosáhlost a explicitnost jejich vyjádření pohybuje na tenké hraně kýče. Přesto je pátrání sympatické vědkyně po "prvním kontaktu" (spíše však po samé podstatě vědění) strhující a dobře natočené. Škoda jen, že Zemeckis nedokázal vizuálním zpracováním napodobit Kubrickův epos Vesmírná odyssea... Ale to bych chtěl až příliš... ()
Moc hezké, ale MOC dlouhé sci-fi. Asi nikdy se také nezbavím dojmu, že až do fináního incidentu na Floridě je film docela nuda. Vše naštěstí zachraňuje skvělá Jodie Foster, jejíž hlavní hrdinka je díky hereckému umu snadno pochopitelná. Poslední minuty snímku jsou úchvatné, ale jak říkám: zbytek mi zdaleka nesedl. ()
Scénář: James V. Hart, Michael Goldenberg .. Bůh prostě není, jen si ho vytvořilo lidstvo, když jim bylo smutno. __ Dobrý nápad, ovšem úlisná režie, moře schématických klišé a těžkopádná délka uberou dosti bodů. Stejně tak náboženské kecy okolo zachyceného signálu a posuzování vhodnosti kandidátů podle množství jejich víry před prvním poklusem odcestovat. Pokus druhý je rozhodně vizuálně zajímavý, ovšem sentimentální kontakt nějaké vyvrcholení úplně pohřbil a tečka v podobě zatajeného osmnáctihodinového záznamu už nepříjemnou pachuť nezvrátila. Jiná nenápadná sci-fi z téhož roku - Gattaca - je mnohem lepší a chytřejší. ()
Sci-fi, které se dá věřit. Zemeckisova urputná orientace na hlavní ženskou hrdinku, s níž se opakovaně vracíme do jejího dětství, může být zpočátku úmorná a zdlouhavá, ale nakonec je to právě psychologický portrét odstrkované ženy plnící si své životní sny, který vyprávění dominuje a připravuje solidní emocionální základy pro závěrečnou intradimenzionální nadstavbu. Těžko sice soudit, ale politicko-společenská hysterie ohledně navázání kontaktu s okolním vesmírem je znázorněna velice autenticky a inteligentně, a přestože tempo by chvílemi prohrálo v rychlosti i s profesorem Xavierem, závěr je natolik povedený, oslovující a vizuálně půvabný, že úspěšně zacvakává všechny průběžné nedostatky do přesvědčivého a smysluplného systému - a takových sci-fi není opravdu moc. ()
Galerie (62)
Zajímavosti (42)
- Náklady na výrobu byly zhruba 90 milionů amerických dolarů. (NIRO)
- Jodie Foster (Ellie Aroway) byla později (v létě 2011) jedním ze 2400 dárců, kteří finančně přispěli ke znovuobnovení programu SETI poté, co federální vláda i americký stát Kalifornie zrušili státní granty pro výzkum mimozemských civilizací. (Lasskoun)
- Když Ellie Arroway (Jodie Foster) na konci filmu říká, že se domnívá, že stroj vytvořil Einsten-Rosenův most (neboli červí díru), díky kterému její přibližně 18hodinový let pouhý zlomek pozemského času, pozorní fyzikové rychle poukázali na nesouhlas tohoto jevu s Einsteinovou teorií relativity. Podle ní by se totiž měl naopak let Ellie zkrátit na zlomek sekundy, zatímco pozemšťanům by se zdálo, že je dlouhé hodiny pryč (s tímto jevem tzv. dilatace času pracují například filmy Interstellar – 2014 nebo Rakeťák – 2022). Astrofyzik Neil deGrasse Tyson, který obdivoval práci Carla Sagana, autora knižní předlohy filmu Kontakt, ale později prohlásil, že to byl ze Saganovy strany geniální tah, protože nikdo vlastně neví, jaké fyzikální podmínky mohou panovat v červí díře. (imaginer21)
Reklama