Režie:
Robert ZemeckisKamera:
Don BurgessHudba:
Alan SilvestriHrají:
Jodie Foster, Matthew McConaughey, James Woods, John Hurt, Tom Skerritt, William Fichtner, David Morse, Angela Bassett, Geoffrey Blake, Max Martini, Rob Lowe (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Jako malá mluvila nadšená radioamatérka Ellie Arrowayová s otcem o možnosti spojení s mimozemskými civilizacemi a po jeho předčasné smrti se její touha zachytit signály z vesmíru proměnila v posedlost. Nyní pracuje v Portoriku na projektu zachycování signálů z vesmíru, a když se vláda rozhodne podporu projektu zastavit, pokusí se získat peníze jinde. Zaujme miliardáře Haddena, který začne její práci financovat, a o čtyři roky později se jí podaří zachytit signály z vesmíru. Ty vzbudí mimořádnou pozornost, zástupci Bílého domu, především poradce pro národní bezpečnost Michael Kitz, jí však vyčítají, že výsledky pozorování zveřejnila. Po dešifrování signálu z oblasti hvězdy Vega v souhvězdí Lyry se na obrazovkách objeví záznam Hitlerova projevu při zahájení olympijských her v roce 1936. Mimozemšťané zřejmě zachytili experimentální pozemské televizní vysílání. V signálu však vědci rozeznají další šifrované informace. Ellie obhájí své místo v projektu a od záhadného Haddena dostane klíč k dešifrování mimozemského vysílání. Výsledkem je podrobný návod na konstrukci zařízení, jehož stavbu prezident přes Kitzův nesouhlas schválí. Probíhá výběr nejvhodnějšího kandidáta pro setkání s mimozemskou civilizací. Do užšího výběru postoupí také Ellie, zákeřným dotazem přítele Palmera je však vyřazena. Krátce před startem sice skupina náboženských fanatiků provede sabotáž, znovu ale zasáhne záhadný Hadden a zanedlouho se Ellie může vydat na cestu do neznáma. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (828)
Kontakt v mnohém připomíná Speilbergovy filmy. Používá náš reálný svět, jako jeho středobod vykreslí moderní technologie, a na těch pak uvěřitelným způsobem buduje sci-fi prvky. Taktéž využívá sílu dětského snu jako odůvodnění fanatického odhodlání postav(y). Paradoxně více než Blízká setkání, která mimochodem Kontakt naprosto splachuje do záchodu, se mi zde vybavuje Jurský park. Je tedy fajn, že Kontakt netrpí problémem spielbergovské naivity. Na druhou stranu Kontakt není dokonalý film, zasloužil by trochu vylepšit svou střední část, ale na mainstream dokáže nečekaně vybídnout k zamyšlení. Nejde jen o otázky typu: Jsme ve Vesmíru sami? Existuje Bůh? Stojí věda proti víře? Jde o celé myšlenkové procesy, jak o těchto otázkách uvažovat, nejde tedy jen o samotné odpovědi... Co se týče kontaktu s mimozemskou civilizací, film se soustředí především na sociální dopad. Jsou tady barvité střety názorů, komentář k politickému systému i terorismu (což není u filmu před 11. zářím obvyklé). Posledním sympatickým aspektem je neopakovatelná a moje oblíbená atmosféra 90. let, aneb ať žijou CRT monitory! :) 9/10 ()
Netvrdím, že trilógia 'Back to the Future' nebola odvážnym pokusom, zároveň aj Zemeckisov top, ale toto bolo oveľa odvážnejšie. Úvodné rodinné načrtávania ma iritovalo až dovtedy, kým som pochopil, ak má s tým Robert zamierené a práve ten úvod spravil z filmu takú lahôdku. A nutno podotknúť, že mrazivých scén od začiatku objavu podivných signálov až do konca bolo chválihodne dosť. 80%. ()
Scénář: James V. Hart, Michael Goldenberg .. Bůh prostě není, jen si ho vytvořilo lidstvo, když jim bylo smutno. __ Dobrý nápad, ovšem úlisná režie, moře schématických klišé a těžkopádná délka uberou dosti bodů. Stejně tak náboženské kecy okolo zachyceného signálu a posuzování vhodnosti kandidátů podle množství jejich víry před prvním poklusem odcestovat. Pokus druhý je rozhodně vizuálně zajímavý, ovšem sentimentální kontakt nějaké vyvrcholení úplně pohřbil a tečka v podobě zatajeného osmnáctihodinového záznamu už nepříjemnou pachuť nezvrátila. Jiná nenápadná sci-fi z téhož roku - Gattaca - je mnohem lepší a chytřejší. ()
Mám velmi smíšené pocity. Prvních asi 40 minut sem se málem ukousal nudou. Poté se tedy začalo něco konečně dít, spousta věcí o bohu mě opět totálně usadila v nudě. Děj začne být zajímavý až když hlavní hrdinka konečně cestuje vesmírem, ale to přece není důvod natočit na tohle téma 150 minut dlouhou vatu. Můj názor je, že Robert Zemeckis po dokončení svého posledního dobrého filmu (Forrest Gump) by se měl již odebrat na odpočinek. Tahle látka mu rozhodně nesluší. ()
Geniální ukázka náboženských sraček a mocenských machinací, v jejihž středu je doktorka, která zasvětila celý svůj život jedné věci a čelila všem protivenstvím. Pak jí nezbývá než přihlížet, jak milovaný důkaz armáda tají a její nechutný šéf přebral všechny zásluhy. Když se jí konečně dostane náležitých práv, nechutní birokrati zmanipulují situaci jim vhodně. Fantastika (nebo budoucnost?) v kabátku reality. Další důvod vymýtit náboženství ( nikoli víru) z povrchu zemského a zamyslet se nad tím, kolik pravdy se nám dostává. ()
Galerie (62)
Zajímavosti (42)
- Na téma koexistence vědy a náboženství Jodie Foster (Ellie Arroway) řekla: "Carl Sagan často mluvil o Bohu mezer. Vždycky, když se v našem racionálním systému objasňování věcí vyskytne mezera - například když nemáme odpověď na otázku, jak vzniklo slunce - dosadíme si do mezery jako vysvětlení Boha. Ovšem čím více mezer věda zaplní, tím menší místo pro Boha zbyde." (NIRO)
- Předlohou pro postavu doktorky Arroway (Jodie Foster) byli dva průkopníci radioastronomie ze 30. a 40. let 20. století, Grote Reber a John Kraus. (HellFire)
- Když se Dr. Arroway (Jodie Foster) muchluje s Palmerem (Matthew McConaughey) v posteli, řekne mu, že její otec zemřel, když jí bylo 9 let. Později, když v letadle Hadden (John Hurt) rekapituluje její život, říká: „Eleanor Ann Arroway, narozená 25. srpna 1969... otec Theodor... až do své smrti na infarkt myokardu 10. října 1974.“ Pokud to bylo jak říká Hadden, muselo být Arroway v době otcovy smrti pět let, nikoli devět. (pjotri)
Reklama