Divočina patří lvům

Pokračování úžasného filmu Volání divočiny, ale rozhodně o nic méně zdařilé. Film se nese v podobném duchu jako první film, avšak tentokrát zde není problémem naučit krotkého lva žít v divočině, ale hlavním tématem se zde stává jak naučit osiřelá mláďata lvice Elsy (která žijí v divočině) lovit, aniž by je zastřelili majitelé dobytka, na který mláďata útočí jako na nejsnadnější kořist. Opět se jedná o další vynikající film z přírody a se lvíčaty, opět se jedná o film, u nějž mi na konci ukápla slza, zkrátka byl jsem nadšený stejně jako u prvního dílu, proto moc nechápu zdejší hodnocení. Prostě divočina patří lvům, ale v tomto případě jim museli pomoci lidé, aby mladí lvi měli šanci na další existenci v divoké a nespoutané přírodě. O nic méně zajímavý, atraktivní a napínavý film, nežli jeho předchůdce, já jsem si přišel na své, a to je hlavní. Proto hodnotím tak, jak hodnotím a pět hvězd ode mne toto volné pokračování, opět podle skutečných událostí, získává zcela zaslouženě a absolutně spravedlivě. (05.04.2010)

Jiní tvůrci, jiné (nudnější) zpracování příběhu o trojici mláďat lvice Elsy. Škoda. Nová herecká dvojice představující Adamsonovy není tak věrohodná jako Bill Travers a Virginia McKenna. Navíc úvod tvoří sestřih z filmu Volání divočiny, sestřih je sice důsledný, ale stejně je tam nová vypravěčka v roli Joy Adamsonovou (Susan Hampshire) nepřesvědčivá. Škoda, že aspoň nedabovali Libuše Švormová a Josef Větrovec; David Vejražka i Jarmila Švehlová působí podobně rušivě jako herci, které namluvili... Víc disneyovské než adamsonovské. (04.06.2010)

Film pôsobí ako mix hraného a dokumentárneho filmu. Zábery so zvieratami, teda tie bez prvkov ľudskej civilizácie, sú ozaj pekné, nehanbili by sa za ne v žiadnom vtedajšom prírodopisnom dokumente, ale či patria do hraného filmu, je diskutabilné. Dvojka Davenport a Hapsirová je v pohode, nebolo by však naškodu, aby tam bolo viac postáv. Veľkú výhradu vidím iba v skratkovistosti deja, hlavne v prvej polovici filmu, ktorá de facto nedovolí vytvoriť si vzťah divákov k postavám i k levom. (10.02.2018)

Po šiestich rokoch sa Briti pokúsili zopakovať úspech filmu Volanie divočiny s novou generáciou a namiesto príbehu Elzy a jej súrodencov ponúkli príbeh Elziných mláďat. S levíčatami sa vymenilo aj herecké obsadenie a inak sa nezmenilo nič. Príbeh aj štýl ako cez kopirák. Pre fanúšikov Elzy a prírodopisných filmov o divokej prírode 70%, pre ostatných príjemný oddych bez ďalšej pridanej hodnoty 60%. (18.10.2023)

Snímek se inspiroval druhou částí autobiografické knížky Joy Adamsonové "Příběh lvice Elsy" a je volným pokračováním filmu "Volání divočiny" z roku 1966. Ke škodě věci se narozdíl od něho drží předlohy pouze v těch nejzákladnějích rysech. Vcelku dosti zásadní úpravy patrně vycházejí ze snahy co nejvíc si zjednodušit natáčení - spolupráce se zvířátky bývá často náročná na čas a vyžaduje svatou trpělivost a pevné nervy všech zúčastněných. Povrchní scénář ale nedokáže navodit tu správnou atmosféru a ani změna v obsazení představitelů ústřední dvojice výsledný dojem nijak nevylepšuje. Především Susan Hampshire (Joy Adamsonová) působí spíš jako manekýna nežli jako zapálená ochránkyně Elsiných dětí a její přehnané, nepřirozené veselí je v některých situacích nepatřičné a hloupé. Nigel Davenport (George Adamson) je sice stoprocentně kladný, ale zároveň nevýrazný, nemastný-neslaný týpek, který se sice poctivě naučil svou roli, ale nevložil do ní téměř žádné opravdové emoce. Ve srovnání s původním filmem tak Divočina, která patří lvům, prostě a jednoduše neobstojí ... 2,5* (29.09.2011)