Říše světla

Herecký koncert Olivie Colman a Micheala Warda. Ich vzťah je zobrazený veľmi jemne a s množstvom krásnych nuáns. Tie ešte umocňuje nádherná Deakinsonová kamera a smutný soundtrack Reznora a Rossa. Mendes si po dlhšom čase zvolil jednoduchší príbeh, o to viac ale z neho cítiť určitú osobitosť. Pred nedávnom som pozeral Armagedon Time a niektoré motívy zobrazené v tom filme sú prítomné aj v Empire of Light. Téma rasizmu je v obidvoch neustále číhajúcou hrozbou. Gray s ňou pracuje kostrbato ale zároveň účelovo. Mendes to robí trošku sofistikovanejšie. Aj napriek určitej predvídavosti má film dejové zvraty postavené na citoch a emóciách. Plynie to pomaly. Má to čarovnú atmosféru. A mimo lásky a rasizmu je to aj o filme. A prechádzať sa priestorom kinosál, počúvať starého premietača s tvárou Toby Jonesa ako vysvetľuje obsluhu premietačky, alebo sedieť v kinosále s Olíviou bol pre mňa veľmi nevšedný zážitok. Neočakával som veľa a dostal som veľmi citlivo natočený film o túžbe byť šťastný. O snoch. A o poézií. Veľmi veľa scén bude vo mne ešte doznievať. Ward je veľký talent a dúfam, že sa mu bude vo filmovom svete dariť. A Olívia hrá prvú ligu. Až som prekvapený, že si za takýto výkon nevyslúžila nejakú nomináciu. (28.02.2023)

Po 30. rokoch kariéry, prvé zakopnutie Sama Mendesa. Čo rozhodne je slušná vizitka, akurát kto má od Empire of Light očakávania slušného filmu, ten musí pomerne schladiť svoje očakávania. Sam Mendes má síce stále technickú stránku filmu v malíčku, akurát by si nemal písať úplne sám scenáre, pretože potom z toho vznikne takýto neučesaný mišmaš rôznych tém ako v prípade tohto filmu. Empire of Light by sa chcel venovať množstve tém od medzirasového a medzigeneračného vzťahu, cez problém rasizmu v Británii v 80. rokoch, neveru v manželstve, zaoberať sa duševnými poruchami (schizofrénia), až ponúknuť nostalgickú lásku k filmu podobne ako Spielberg v nedávnych Fabelsman. No žiadnej z načrtnutých tém sa nevenuje dostatočne, všetky mieša dohromady skôr bez rozmyslu a v závere sa ukáže, že aj bez jasného cieľa, keďže film namiesto toho, aby akokoľvek dramaticky vygradoval a doriešil aspoň jednu tému, tak vyplynie prakticky do ničoho zásadného a len obyčajného, unylého konca. A vlastne aj bez toho, aby ste ústrednému vzťahu medzi Oliviou Colman a Michaelom Wardom za celých 115 minút filmu akokoľvek uverili. Síce netypická, ale pomerne zbytočná romantická dráma, ktorá nedrží nijako pohromade. Film rozhodne nehodný réžie Sama Mendesa. CELKOVO: 5/10 (18.02.2023)

Velmi jemné romantické drama odehrávající se v 80.letech v prostorách kina, kde ještě používali starou promítačku. Přišlo mi to krásně nostalgické a prívě prostory kina a scény v promítací místnosti jsem si vážně užívala. Olivia předvedla parádní výkon a spolčně s Michealem Wardem jim to skvěle sedlo. Jejich vztah postupně gradoval, pak se odhalovala různá tajemství a pravé tváře a z romantiky se stalo drama. Škoda jen, že se to místy tak moc táhlo a tím pádem nudilo. Dalo by se to ještě trošku osekat, aby to tempo bylo lepší. (22.03.2023)

Slice of life z 80s Británie, Mandesova pocta klasickým kinům, romance dvou outsiderů nepřízni osudu navzdory, komentář k rasismu a sexismu soudobé společnosti - neukotvenost v jednom tématu může vadit lidem zvyklým na Mandesova obvyklá vyhrocená dramata, ale na to natočit si občas takto odpočinkový a příjemný film není nic špatného. Zvlášť s jeho  (a Deakinsovým) talentem pro vyšperkování každé scény, každého záběru. I Reznor jako by si netypicky neagresivním soundtrackem chtěl udělat něco jen tak pro radost... a to drama tu bohatě dohání svým fantasticky expresivním a přitom lidským herectvím Olivia Coleman. Věřím že jediný důvod proč tady nedostala aspoň nominaci na oscara je právě proto jak je film nevtíravý/nevýrazný. 8/10 (09.09.2023)

Možná tento film není úplně nejlepší pocta všem, kteří v minulosti pracovali v podobných kinech, jako je zde kino Empire, ale mně se to líbilo. Sam Mendes tu natočil komorní drama, které sice neví, co chce být a tak je od každého trochu, ale pro svojí melancholickou náladu si mě dokázalo získat. Chvíli opravdu odkaz na fungování kin v Anglii 80. let, chvíli psychologické drama, sem tam romantika, pak trošku napětí vzhledem k době, kdy se příběh odehrává. Pravda, od všeho trochu, ale i o tom občas život je. Má to tu takové neotřelé kouzlo a třeba taková role Tobyho Jonese je naprosto fantastická. (26.04.2023)