Pach krve

Zajímavý námět dost selhává v průměrné režii nepříliš ostříleného Roba Schmidta. Ten není schopen za celou dobu naservírovat něco výjimečného, a horor bez výjimečných hororových scén pak nemůže obstát naplno. Přišlo mně, že film stavěl na vzorně ječících a vystrašených děvčatech, ale u mě se pocit strachu nebo napětí vůbec nedostavil. Bylo však naznačeno, že s lepším režisérem by se mohlo jednat o skutečně výbornou hororovou jízdu. (26.08.2010)

Dalsi z radu teenhororov, ktory vsak oproti ostatnym ma v sebe istu davku invencie:) a celkom slusnu davku strachu. Samozrejme, ze aj tu su "blbe americke deti" , na druhej strane tu su nechutne chutny zaporaci. Mne ti traja typci strasne pripominali tiez podobnych :) typkov z jednej epizody Aktov X. Predstava, ze niekde v hustom americkom lese zije tlupa zdegenerovanych "neandrtalcov" mi pripada dost scary... (15.06.2004)

V rámci podobných kousků, tedy lesních naháněček, je to to nejlepší. Svižný děj s pár lekačkama a krví, které je tak akorát. Ocenit se taky musí skvělá hudba a dobré napětí. Byl to jeden z prvních takových kousků, co jsem viděl, přiznám se, že mě to tenkrát tak nedostalo, když jsem ovšem později viděl hordu podobných sračkoidních kousků (včetně pokračování Pachu krve), tak jsem dokázal toto dílo docenit a zvýšit ze tří na čtyři. 70% Musel bych to zkouknout naráz, abych díly spravedlivě seřadil podle (ne)kvality. K tomu se ale zřejmě nikdy nedostanu, takže to zkusím aspoň od oka: I, II, VI, IV, V, III. (04.02.2008)

Varování ministerstva kultury: „následující komentář může obsahovat (mírné) SPOILERY“. Život resp. scénáristé někdy nachystají zvláštní dobrodružství aneb vystát frontu (ne nutně v zasekané D1-čce) se občas vyplatí. Né každá zkratka totiž musí nutně dostát svému jménu a tak se může lehce stát, že než naladíte svou oblíbenou rozhlasovou stanici, stojíte s krvácející hlavou před nepojízdným autem. Když se při následné „zdravotní procházce“ lesem ztratíte, jste rádi (schválně jak dlouho vám to vydrží), když narazíte (pravda, odvážné to pojmenování) na chatu. Samozřejmě musíte zkouknout vnitřek (jak jinak, pravidla žánru nutno naplnit) byť, že uvnitř naleznete záchranu (čti telefon), je asi tak pravděpodobné jako, že Václav Klaus někdy v budoucnu vyřkne kající se formulku „já se mýlil“. Od rána jste zřejmě nejedli (těžko předpokládat, že telefon byste hledali zrovna tam), takže zvědavě zkouknete vnitřek ledničky a ke sporáku vás přitáhne vůně čerstvě probublávajících vařících se ledvinek.... a než se stačíte vzpamatovat z prvotního šoku, z vysilujícího lovu se právě vrací sympatická rodinka lehce netradičních pytláků, co před „vysokou čtyřnohou“ dává zásadně přednost „bez rozdílu pohlaví, vyznání...- dvounohé spoře oděné“. Nic už tedy nebrání tomu, aby hra na kočku a myš mohla začít. Pohodlně se usaďte, vypněte mozek, na talíř si (vedle oblíbených pochutin) naservírujte i trochu toho nadhledu a nechejte se (po)bavit touhle žánrovkou, co sice nevnáší do žánru nic nového (právě naopak), ale za to je sympaticky nad věcí. Pokud by však přecejenom hrozila dlouhá chvíle, můžete si čas krátit počítáním skóre. Něco mi však říká, že hostitelé neponechají nic náhodě a domácí tvrz zůstane nadále nedobyta. Nebo, že by plichta? P.S. zajímala by mě pouze jedna věc. Stihnul hlavní hrdina ten pohovor....?! Nebo to bylo všechno trochu jinak tj., celé to bylo součástí lehce netradičního pohovoru, kterým si dotyčná firma proklepávala hl. hrdinu? Ať už, co se lékařských znalostí resp. dovedností v praxi týče, stejně jako neméně důležitého faktu, zda dokáže (vystaven stresovým situacím) zachovat chladnou hlavu. P.P.S. co se vám, pánové distributoři, nepozdávalo na výstižném originálním názvu? Pach červené měl přitáhnout více náctiletých puberťáků (ček)? (06.05.2013)

Tohle jsem včera náhodou viděl na HBO. Teda asi jen první půlhodinu, pak jsem znechuceně vypnul televizi. Scéna, kdy monstrózní záporák usne a "hrdinové" místo aby popadli nejbližší sekeru a udělali z něj kulaté čtverečky začnou hystericky zdrhat, mě vždycky tak nas***, že jdu od toho. To nemluvím o dalších klišé typu zkrátím si cestu lesem, půjdeme do chaty uprostřed lesů, ke které nevede žádné vedení, třeba tam bude telefon a tak dále, jen za ten kousek co jsem viděl, by se toho dalo napočítat nepočítaně. (01.12.2005)