Moskva slezam ne verit
Moscow Does Not Believe in Tears
Moskva slzám neverí
Obsahy(1)
Jeden z komerčně nejúspěšnějších sovětských filmů 70-tých let přibližuje osudy tří žen z rozličných koutů země Kataríny, energické Ludmily a nevýbojné Táni. Setkají se spolu v jedné svobodárně, přičemž každá z nich má své problémy a cíle. Melodrama sleduje osudy hrdinek jejich ideály i tvrdá setkání se skutečností a realitou, ale i proměny v živote lidí města a jeho atmosféry. Káťa pracuje v továrně, čeká dítě a touží po inženýrském diplomu. Táňa se vdá za upřímného a nenáročného Nikolaje. Ludmila se zasnoubí s hokejistou Gurinem... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (71)
Viacgeneračná dráma zo sovietskeho prostredia, ktorá sa svojho času stala slávnou. Ide o mimoriadne prešpikovaný spôsob rozprávania a odhaľovania životných pútí a lekcií zo života. Meňšov atypicky kladie veľký dôraz na mimodejové bunky, často používa úplne iné dorozumievacie kódy a identifikácie stotožňovania sa s vkusom diváka a jeho skúseností. Film ako celok je subtílny a megalomanský zároveň, má kúzlo a používa skutočne presvedčovací jazyk, neidealizuje a zhmotňuje látku aj postavy v nej. V každom zlom vidí šancu a každú rozvitú šancu strháva z naivnej predikcie naspäť na povrch zemský. ()
Zdánlivě se jedná o film o lásce- o hledání vztahu, o sebeuvědomění... Až si v prvních minutách filmu člověk připadá, že snad se dívá na trezorový film - přeci by soudruzi nedopustili, aby se ukazoval život moskevské smetánky v tak růžových barvách. Ale postupně se plíživě dostavuje ten správný úhel pohledu, povýšení jsou nakonec poníženi a propadají samotě a alkoholismu. Až v samém triumfálním finále se konečně potká ten ideální pár - dělnice, jež vlastní pílí dosáhla až na ředitelské křeslo, kde rozhoduje moudře a rozumně a zámečník s neuvěřitelným tvůrčím a osobním potenciálem, ovšem spokojený jen se svoji prací, která je platná pro celé lidstvo. Do toho obrázky vzrůstající panelové zástavby v protikladu k chudému venkovu - no, masáž jak vyšitá. Byla jsem opravdu spokojená... ()
Chtel jsem byt nekompromisni a udelit stredni hodnoceni. Ale vzhledem k tomu, ze divakova/moje radost vzrusta s delkou tohoto filmu, pridavam... :-) Vera Alentova v hlavni roli je navic moc sympaticka (stejne tak Alexej Batalov), film konci dobre, takze pokoukani jedna radost. Ale pokud chcete sledovat, doporucuji - vyhradte si dostatek casu... ()
Zaujímalo ma za čo mohol dostať ruský film v 79-roku oscara. Film je dosť rozťahaný a skrátiť ho aspoň o 30 minút by mu len prospelo. Kvalitných ruských filmov je požehnane a preto mi toto pripomína taký politický kalkul. Nikto ma nepresvedčí, že oscar pre tento film nebolo politické rozhodnutie. Tento film aj keď svoje kvality má, totiž nieje nič mimoriadne a oscarové už vôbec nie. Taký ruský klenot ako napr. Osud človeka zadupe toto priemerné dielko hlboko do zeme. 60%. ()
Príbeh filmu začína v roku 1958 a trvá necelých dvadsať rokov. Počas tej doby sa prakticky nič nezmenilo a nezmenilo sa to ani o ďalších desať rokov, keď som to zažil osobne. Je to smutný, melancholický až depresívny film. Vzdialene mi pripomenul Lásky jedné plavovlásky. V tom nevľúdnom prostredí sa hrdinovia hrajú na nejaké ideály a deklamujú obvyklé frázy. Netuším, čím film zaujal amerických akademikov, ale verím, že pozretie si desiatich náhodne zvolených sovietskych filmov z toho obdobia by mi na túto otázku poskytlo uspokojivú odpoveď. Tuším však, že vysoké hodnotenie tomuto filmu môžu v súčasnosti dávať iba bývalí funkcionári Zväzu československo-sovietskeho priateľstva. ()
Galerie (102)
Zajímavosti (9)
- Básník Andrej Andrejevič Vozněsenskij si ve filmu zahrál sám sebe. (Duoscop)
- Režisér oslovil do hlavnej úlohy niekoľko populárnych herečiek, ale všetkým sa nepáčil nudný dej. Nakoniec ju obsadil svojou manželkou Verou Alentovou. (Raccoon.city)
- Přestože snímek získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film, sovětské úřady zabránily režisérovi Vladimíru Meňšovovi vycestovat do USA k předání ceny. (sator)
Reklama