Reklama

Reklama

Souboj sedmi uprchlíků z cizinecké legie s posádkou havarovaného německého letadla uprostřed pekla africké pouště roku 1943. Film Oáza vypráví příběh několika mužů, kteří za druhé světové války uprchli z cizinecké legie, aby se připojili ke spojeneckým armádám a po jejich boku bojovali proti fašismu. Celý příběh se odehrává v poušti a v malé opuštěné oáze s vyschlou a zasypanou studnou. Zde se střetne skupinka uprchlíků s posádkou německého letadla, která nejdříve zničila ostřelováním jejich kamión, avšak po zásahu z protileteckého kulometu byla donucena k nouzovému přistání. V boji o oázu vítězí střídavě obě strany. Nedostatek vody a smrt žízní hrozí bez rozdílu všem. Výsledek poslední bitvy, která vzplane, když se konečně objeví voda, je zdrcující... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (114)

L-V 

všechny recenze uživatele

Sahara po československu... Režisér si u tohoto snímku vystačil s desítkou herců, náklaďákem, letadlem, oázou v ruinách a samozřejmě všeobjímající pouští. To vše zapříčinilo komorní atmosféru filmu, kterou ještě umocňují ony fotogenické písečné duny a naprostá pustina. Divák ale musí zároveň skousnout řadu nedostatků - Němci zde nemluví německy, otylý legionář Hrušinský (typologicky fakt naprosto mimo, byť herecky jinak v pohodě), ujetá hudba hodící se spíš do nějaké veselohry (navíc hraje buď "naplno" anebo vůbec - chyběl mi jemný, tklivý hudební podkres) a v neposlední řadě největší bota filmu - co má sakra znamenat ten závěr? Absentující jakékoliv vysvětlení zmizení postav a narychlo utnutý konec shazuje výsledný dojem zbytečně dolů, byť tuším, že to bylo možná způsobeno problémy při samotném natáčení. Nicméně podobných čistokrevných žánrovek v naší kinematografii člověk moc nenajde - čest výjimkám (nově Tobruk) - takže nějaké ty kazy člověk odpustí, přesto na víc než průměr to bohužel nestačí... ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Na český (československý) poměry hodně neobvykej film. Škoda některejch dost mimózních scén a hlavně debilního konce. Taky hudbu mohli vybrat nějakou vhodnější. Ta se k filmu vůbec nehodila. Ale podle mě to stojí za vidění už kvůli hercům. Jinak hodně to připomíná film Sahara. ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Oáza je velmi rozporuplný snímek. K řadě kladů patří zejména silné herecké obsazení a nasazení herců, kteří v náročných podmínkách a s vědomím, že se podílí na dost vyjímečné práci, ze sebe vydávali maximum. Atraktivní je pochopitelně i pouštní prostředí a především fakt, že příběh se odehrává v té době tabuizovaném prostředí s tabuizovanými hrdiny. Tvrdit o Oáze, že jde o pozapomenutý film je hrubě nepřesné, protože tenhle filmový kousek z pochopitelných důvodů vlastně nikdy v distribuci nedostal šanci. Strohé natáčecí podmínky a odlehlost místa přispěly k vysokému pocitu autenticity. Nejde - a vzhledem k omezenému rozpočtu ani nemohlo jít - o velký válečný snímek, spíš o komorní psychologické drama několika vojáků dvou znepřátelených armád, kteří jsou donuceni společně čelit žízni a pocitu odloučenosti v extrémně obtížném prostředí. Slabinou filmu je nicméně nevyrovnaný scénář. Film působí nedodělaným dojmem, jako by v průběhu natáčení došly peníze nebo spíš přišel zákaz z vyšších míst. Na konci jednoduše chybí řekněme deset minut z děje. Zároveň je nutné připomenout, že Brynych nepatřil mezi naši režijní špičku a jsou místa, kde je to na filmu znát. Typickým případem jsou scény, kdy vyčerpaní žíznící vojáci odpočívají vystaveni účinkům slunečních paprsků, zatímco se mohou skrýt ve stínu nedalekých rozvalin...Celkový dojem: 60 %. ()

tahit 

všechny recenze uživatele

Cizinecká legie v československém válečném filmu mohla být za totality hodně ožehavé téma. Snad abych nezapomněl, cizineckou legii jsem také viděl v ČERNÉM PRAPORU. Zpět k filmu OÁZA, který byl polozapomenutý a televizí znovu oprášen. Myslím si, že ve své době mohl mít film u našeho diváka ohlas i když lze také říci, že pro tento film ztvárnil námět a scénář člověk údajně s podivně zvláštní minulostí Kamil Pixa estébák či umělec? Děj filmu je zasazen do africké pouště, ale jde vlastně o turkmenskou poušť, kde se natáčely hlavně exteriéry, z kterých také dýchalo tak nesnesitelné horko, že se v něm hlavní protagonisti příběhu uprchlíci z cizinecké legie i tříčlenná posádka z německého letadla při filmování z vedra opravdu téměř potáceli. Podle mého názoru je tento film nesporně slušným dílem, ale rozhodně je o třídu níž než třeba film ATENTÁT (1964), na kterém se také podílel scénáristicky již zmíněný Kamil Pixa. Přičemž v samotném závěru tohoto válečném dramatu vidím problém, který příběh oslabil, což je docela velká škoda. Beru v úvahu, že ostatně si film nečinil žádných nároků ve své době natáčení na reálnou psychologickou sondáž autentických legionářů a příslušnosti k cizinecké legii, kteří se řídili heslem bez příkras (Čest a věrnost), ale zde šlo vlastně o uprchlíky, tak trochu očima bolševika, jestli se nemýlím, holt každému, co jeho jest. Snad ještě dodám, kvalitní herecké obsazení a trochu lepší, než jen průměrný válečný film. ()

Historik 

všechny recenze uživatele

Zase jeden z filmů, které mohly být lepší, než nakonec jsou. Originální námět, ale ve zpracování je někde chyba. Herecké obsazení nepasuje. Zvláště na německé straně je zcela špatné. To měli být herci daleko mladší a navíc němečtí. A měli mluvit německy. Na straně legionářů je to podobné - vypasený Hrušínský jako příslušník Cizinecké legie, to vypadalo jako vtip. Rovněž hudba jakoby byla z nějakého filmu ze současnosti. Nakonec ani ty přestřelky nebyly nic moc, tam bylo vidět, že střílejí jen do zdi, nebo někam naslepo. A samozřejmě, že nejvíce záleží na tom, jak film skončí. To, že Oáza končí uprostřed přestřelky naprosto nesmyslným doslovem, který působí na docela spokojeného diváka jako studená sprcha, sráží výsledný dojem. Psal jsem, že někde je chyba, jak vidno, je jich víc. Mám z toho velmi rozporuplný pocit. Docela se mi to líbilo, oceňuju originalitu i některé scény, tím víc mě mrzí, že nemohu dát lepší hodnocení. Je to takových 70%. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (13)

  • Odbornými poradcami filmu boli vedúci inšpektor Odd. vševojskovej kontroly Inšpekcie MNO (v druhej polovici 60. rokov zástupca náčelníka raketového vojska a delostrelectva MNO) plk. Ota Hudrlík, resp. plukovníci vo výslužbe Richard Zdráhala a Alois Bíca, ktorý sa ako odborný poradca podieľal už na vzniku viacerých filmov. (marlon)
  • Každý z herců dostal před natáčením 12 injekcí proti nemocem, protože se mělo natáčet v Mali... Později se to ukázalo jako zbytečné, když tam vypukla revoluce a natáčení se přesunulo do Ruska. (Redyx1)
  • Počas natáčania v Turkmenistane žili herci vo veľkej špine. Všetci mali hnačku a keďže nikde nebola ani kvapka vody na umytie rúk, umývali si ich v čaji. (Raccoon.city)

Související novinky

Jaká to rozkošná válka

Jaká to rozkošná válka

30.04.2006

Režisér a producent Václav Marhoul, jenž se svým scénářem filmu Tobruk inspirovaným knihou Stephena Cranea Rudý odznak odvahy uspěl v českém kole americké soutěže Hartley-Merrill Prize pro tvůrce z… (více)

Reklama

Reklama