Šťastný Luke - Daisy Town

Skvělý animák ze 70. let od tvůrců Asterixe, tentokrát však z Divokého západu. Lucky Luke je nejlepší střelec na západě, a tak ho v Sedmikráskově (Daisy Town) zvolí šerifem. Vše jde jako po másle, dokud se neobjeví zlotřilí bratři Daltonové, jejichž inteligence roste s jejich klesající výškou a Lucky Luke bude muset projevit nejen svou mušku, ale i důvtip, aby je nakonec vyvedl natřené dehtem a obalené v peří. (11.02.2023)

Lucky Lukea jsem si pamatoval z dětství jako zábavný seriál (!) s vynikající znělkou. Jeho začátky však, jak je vidět, tak slavné nebyly... pár neotřelých nápadů se filmu sice nedá upřít, ale kdyby každou scénu zkrátili na polovic, výslednému dojmu by to jenom prospělo. Pak by možná šlo přejít i ten pofidérní scénář... (16.08.2008)

Ach, ten nešťastný Luke!¬         Podívám-li se na svá hodnocení animovaných snímků určených spíše k zábavě než k zamyšlení či poučení, vidím, že horní příčky (obdoba jedniček nejvýš dvojek ve škole) zabírají bez výjimky takové, které jsou lidsky pravděpodobné při vysoké animační úrovni a ve kterých komika blíží se víc humoru než srandě, čímž jejich podtón je spíše laskavý a kulturně lidský. Takové je Fimfárum Jana Wericha (Česko 2002) J. Wericha a animátorky V. Pospíšilové, Mary a Max (Austrálie 2009) A. Elliota, Mrtvá nevěsta (USA 2005) T. Burtona, Cesta do fantazie (Japonsko 2001) H. Mijazakiho, a podobné (nemnohé) další. Opačné, tedy spodní příčky zabírají (taktéž nemnohé) počiny postmoderního kulturně společenského ztroskotání jako Myši patří do nebe (Česko 2021) spisovatelky I. Procházkové a scénáristy A. Nellisové (pozor, ona je "Nellis", takže si paradoxně vynucuje podmět v ženském rodě) nebo Shrek (USA 2001) T. Elliota a T. Rossia, a nebo počiny umělecky výrazně podřadné, z nichž za všechny mohu jmenovati Kozí příběh — Pověsti staré Prahy (Česko 2008) umělecké kreatury (česky stvůry) J. Tománka.¬                 Šťastný Luke svým provedením patří mezi podařené počiny nepříliš výrazné společenské hodnoty, kde humor je velkou měrou redukován na komické karikované násilnosti druhu Toma a Jerryho z tak velice oblíbeného amerického seriálu. Nedíval jsem se s nechutí a chápu všechny obdivovatele podobných potvořenin, leč mé hodnocení — má-li býti objektivní — musí odpovídati kulturní a společenské hodnotě díla (i kdyby se mi půtky Luka a bří Daltonů líbily sebevíc, a ne že se mi nelíbily!).¬                 Na závěr k možnému srovnání Šťastného Luka s českým muzikálem Limonádový Joe (ČSSR 1964), taktéž parodií na Daleký západ: Vnímavému diváku se nelze splésti obě díla, neboť kvalita "Limonádníka" je zcela odlišná, kdy i při násilných scaenách vítězí onen podtón, o kterém jsem mluvil na začátku.¬                 Geniálně výstižné opoznámkování napsal ke Šťastnému Lukovi uživ. mortak (27. 09. 2008), kterého tímto mohu doporučiti pozornosti ostatních v tom kladném smyslu slova. (09.06.2022)

Skvělá komedie. Vtípky a hlášky pro děti i dospělé, jednoduše pro každý věk. Líbí se mi, jak některý vtipy jsou tak trochu schovaný. Stačí si jen trochu všímat a vidí nějakou drobnost, která ho rozesměje. že třeba kůň podvádí v šachách a tak dále, kdybych měla vyjmenovávat všechno, jsem tu donekonečně. (15.10.2011)

Paradni animovana komedie. Spis jen takovej sled scenek s Lukem v hlavni roli, kterej neustale huli cigaro, vetsinou rika jen "Jo" a strili na vsechny strany, takze se stihne zalozit mesto, poresit lupici, narezat Daltonum a zabranit valce s indianama. Je to perfektne vtipny, nektery forky a hlasky fakt brutalni, navic skvele svizny a s paradni hudbou a i kdyz dnes uz super zastarala animace, porad ma svy kouzlo. Jasnejch 5*. (12.02.2010)