Jozef Mak

Bebjakův filmový výlet na slovenskou dědinu 19.století podle románu Jozefa Cígera Hronského byl řemeslně, herecky, atmosféricky a obrazově výborný ( v kontextu slovenské tvorby špičkový ), ale sledovat hlavního hrdinu, jehož život je jen sled utrpení a neštěstí a pokud měl pozitivní chvilky, tak jen proto, aby ta další rána ještě víc bolela, to není pro slabší povahy. Utrpení jako cesta v lyrickém obalu. Herecky všichni skvělí, ale Bárdos a Kvantiková, která se rozehrává do větších a větších rolí , hvězdami večera. (02.01.2022)

Český divák pochopitelně nebude mít povědomí, že je film natočený podle slovenské klasické povinné četby, já to sice taky nečetla, ale jakés takés povědomí o těžkém osudu nemanželského syna děvečky ze statku jsem měla. Obecně mi vcelku vadí, že se slovenská tvorba posledních osmdesát let v drtivé většině omezuje na příběhy drsného venkova, pustíš si RTVS a na ní film ze 40.let- ožralý sedlák zbije a klátí na seně služku, přepneš na ČT1, film ze 40.let- Oldřich Nový tančí v baru s Natašou Gollovou.. Ale pal to čert, čas od času se i slovenský film ze sedláckého prostředí povede. K mé velké radosti třeba tento. Mám ráda Káru plnou bolesti, kde by se kámen ustrnul nad nebohými tuláky Geišbergem a Zednikovičem a tady je Hartl taky skvělý! Juditka je úžasná, jako vždy. Loj, Nahálka, Mórová, představitelka Julky...všichni přesvědčiví, plus perfektní Agáta Spišáková, která má peckovně nastudované snad všechny venkovanky vůbec. Bebjakův televizní Jozef Mak je krásný film, s nádhernou hudbou, skvělým hlasem vypravěčky Szidi Tobias, je pomalejší, což ale není vůbec na škodu, vizuálně perfektní. Je to důstojně a vkusně zpracované dílo, které každý Slovák aspoň rámcově zná, což tvůrce vždy limituje. Líbí se mi Bebjakovo pojetí. Není to film pro každého, člověk mu musí jít trochu naproti, protože dobrobolně se dívat, jaké strasti jeden člověk unese, to není zábava vhodná na jakýkoli večer. Hodnotím to přesto maximální známkou, sedlo mi to asi jako Želary nebo Sekal, zajímal mě každý záběr a už dnes vím, že se k filmu budu ráda čas od času vracet. Jozef Mak- človek milión. Nezapomenutelné! (19.08.2023)

J. C. Hronský bol zakázaný autor. Jediné knihy, ktoré boli súčasťou našej knižnice, boli krásne rozprávkové príbehy „Smelý zajko“ a „Smelý zajko v Afrike.“ Viac jeho diel som dlho nepoznala a aj dnes je divné čítať o politických postojoch autora, kvôli ktorým radšej po vojne opustil Slovensko. O to zaujímavejšie pôsobí jeho román Jozef Mak. Osobne by som ho zaradila medzi prvých päť najlepších diel slovenskej literatúry. V tejto – filmovej podobe však tiež nebol vôbec sklamaním. Naopak. Po dlhej dobe hodnotím takto vysoko slovenský film. Príbeh netreba podrobne opisovať. Jozef Mak – jeden z milióna. Mohlo by sa zdať, že od narodenia ho stretáva len samé nešťastie, ale z môjho pohľadu je to inak. Ide o neuveriteľnú schopnosť každého človeka aj napriek okolnostiam ráno znova vstať a žiť svoj život najlepšie, ako dokáže. Ľudská vôľa ako najpevnejší materiál? Dielo teda vyznieva v závere optimisticky. Pozitívne hodnotím aj herecké výkony, hudobné pozadie a zábery zo slovenskej prírody, ktoré potešia oko. (11.01.2022)

Nebál by som sa dať aj plný počet, je to tak za 4,5*, ale vlastne na tom až tak nezáleží. Bebjak ako momentálne slovenská jednotka na jeho pozícii nám ukazuje ako má vyzerať klasický slovenský film zo všetkým čo má k nemu patriť. Nesmrteľná novela, ktorá mohla byť u viacero študentov kyslou pachuťou a nočnou morou je vyústením toho, že to ide urobiť aj ,,zábavne,, a pre široké spektrum divákov. (12.01.2022)

Poetika, ktorá sa ma nedotkla ani dielom, ani filmovým spracovaním. Človek Milión a také mi prišli aj herecké výkony, hoci od Hartla som čakal väčšiu tragédiu, toto mu celkom sadlo. Inak nuda. A nebudem sa tváriť, že ma to bavilo len preto, aby som vyzeral, ako rozumiem umeniu. Dosť o ničom a pridlhé. (03.01.2022)